Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
6.12.: Výstavy v muzeu ve Žďáře nad Sázavou přiblíží Vánoce za socialismu i za první republiky

6.12.: V Pelhřimově je stále bezpečno, není důvod k panice a strachu

6.12.: Pachatele dopadli policisté v Jihlavě rychleji, než okradený zjistil, že věci nemá

6.12.: Od začátku roku do konce listopadu šetřili policisté na Vysočině 4 448 dopravních nehod; zemřelo 44 lidí

6.12.: Neznámý pachatel ve Světlé nad Sázavou vnikl na soukromý pozemek a brutálně utýral k smrti dva psy

6.12.: Meteorologové varují před sobotní ledovkou na Vysočině

6.12.: Adventní koncert ve Velké Lhotě; rozezní se i cenné varhany

5.12.: Z rodného domku komunistického funkcionáře Bohumíra Šmerala v Třebíči je Centrum tradiční lidové kultury

5.12.: V Pelhřimově vzplál akumulátor koloběžky, záchranná služba odvezla tři lidi do nemocnice

5.12.: S učitelem, který v třebíčské škole napadl žáka, rozvázala škola okamžitě pracovní poměr

5.12.: Požár harvestoru na Havlíčkobrodsku za sebou zanechal milionovou škodu

5.12.: Památku zesnulých dětí budou moci rodiče, pozůstalí a přátelé uctít v neděli 8. prosince

5.12.: Nemocnice v Novém Městě na Moravě vydala ke svým osmdesátým narozeninám knihu

5.12.: Na novorozenecké JIP v jihlavské nemocnici mají rodiče novou svoji místnost

5.12.: Devětačtyřicetiletého muže, který v jihlavských ulicích obtěžoval studentky, dopadli strážníci městské policie

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Gustav Mahler v Jihlavě...

Pod stejným názvem vychází dne 21. března 1931 vzpomínka na desetileté výročí úmrtí Gustava Mahlera. Autor pod značkou "u," jistě redaktor Vladimír Urbánek, uveřejnil tehdy na titulní stránce Jihlavských listů několik dodnes zajímavých postřehů z géniova života.

Hned na úvod píše: "Oslavuje-li české i německé obyvatelstvo města Jihlavy památku velikého krajana Gustava Mahlera, jejž Němci řadí mezi své nejlepší dirigenty a skladatele, účastní se na oslavách české obyvatelstvo plným právem, neboť dosud málokdo vzpomněl při zvucích jeho mocné hudby, že jeho kolébka stála v kraji ryze českém - v Kališti u Humpolce..."
K jeho přestěhování do Jihlavy dále uvádí: Tam objímalo chlapce již jiné ovzduší. Mimo domácí písně národní, jež zpívali nad jeho kolébkou, slýchal hlahol vojenských trubek z blízkých kasáren a pochodovou hudbu vojenskou. Hochův přirozený sluch hudební byl tím zostřen, jeho fantasie povzbuzena a brzo se projevilo i hudební nadání. I jeho otec rád hrál a vypravovalo se o něm, že vozil s sebou housle i na svých obchodních cestách. Dal proto učiti synka hře na klavír ještě dříve, než začal chodit do školy.
Jeho pokroky ve hře byly tak podivuhodné, že již ve stáří devíti let a to 13. října 1870 vystoupil na dobročinném koncertu jako virtuos na piano a dle zprávy tehdejšího německého místního časopisu Vermittler měl veliký úspěch. Hře na klavír učil mladého Mahlera kapelník Viktorin a pak učitel hudby Brož, v základy harmonie jej zasvětil ředitel kůru Jindřich Fischer, v jehož domě byl častým hostem.
Později, jako student na jihlavském gymnasiu, řídil již Mahler v městském divadle Kuntzeovo "Kaffeekränzchen" a dále i Suppeova "Boccacia," takže se o jeho kapelnickém výkonu, v nějž vložil náležitou říznost, psalo s opravdovým uznáním. Vystoupil také 12. září 1876 na samostatné akademii v Čápově hotelu (dnes opuštěný a chátrající Dělnický dům v Žižkově ulici - pozn. autora), kde mezi jinými hrána jeho klavírní sonáta a kvartet pro klavír, dvoje housle a violu.
Po ukončených studiích a maturitě odešel Mahler z Jihlavy a jediným vztahem k ní bylo mu přátelské pouto k rodině Fischerově. Bývalý president krajského soudu Theodor Fischer chová z roku 1888 Mahlerův dopis z Lipska, v němž děkuje jeho otci za blahopřání k úspěšné premiéře Mahlerovy opery "Die drei Pintos" a vysmívá se v něm kritikům. Dalších vztahů Mahler k Jihlavě neměl, ač má zde dosud hojně i blízkých příbuzných v rodinách Weissově, Hermannově a Meisslově.
Hudebnost Mahlerova působila i na české studenty v osmdesátých letech na jihlavském gymnasiu s ním studujících, jak psal p. vrch. mag. rada Fr. Urbánek ve fejetonech Hrst vzpomínek na studentský život v osmdesátých letech v Jihlavě...
Na chvíli teď přerušme Urbánkovo vyprávění a dodejme, že je v něm pár nepřesností, které brzo napraví vydání nových studií o Mahlerově životě a tvorbě a že mezi ně bude patřit také výstava "Počátek cesty" a edice pramenů stejného názvu, kterou chystá Státní okresní archiv v Jihlavě ke 140. výročí Mahlerova narození a která bude obsahovat všechny dokumenty opatrované v jihlavském archivu, týkající se Gustava Mahlera a jeho rodiny.
V závěru článku v Jihlavských listech z roku 1931 se pak uvádí: Zdá se, že dříve se německá Jihlava k Mahlerovi, jejž dnes si přisvojují Němci, Židé a Češi, příliš nehlásila, neboť teprve v roce 1924 za režimu českého vládního komisaře Výborného, byla na návrh profesora Bradáče (Bohumír Bradáč vyučoval na českém gymnasiu v Jihlavě - pozn. autora) pojmenována dosavadní Schönmälzergasse jménem světového dirigenta židovského původu - Gustava Mahlera, který zde získal zásluhy hudební výchovy. Ve Znojemské ulici na domě č. 6, kde Mahler posledně bydlel, bude z výtěžku oslavy, kterou pořádá městská rada jihlavská v sobotu 21. března, zasazena zvěčnělému Mistru pamětní deska. Bude to v blízkosti pamětní desky druhého hudebního génia, který rovněž v Jihlavě studoval - Bedřicha Smetany.
Co poznamenat na závěr? Osud bývá krutý k lidem i pamětním deskám. Jeden režim pálí notové listy na hranicích a strhává desky se jmény géniů, aby pak ten přicházející nový je za zvuků velebných tónů opět slavnostně instaloval na původní místa. Také dnes je na domě ve Znojemské ulici č. 4 nová deska od akademického malíře Milana Knoblocha, odhalená ke stému výročí Mahlerova narození dne 19. června 1960.
Slovo Mahler se dnes skloňuje v Jihlavě ve všech pádech a jak se zdá, také generální oprava jeho domu, už konečně, spěje dík tomu ke zdárnému dokončení...

(Ilustrační obrázky k článku jsou kresby stonařovských dětí na Mahlerovské téma, které budou - spolu s dalšími - na podzim vystaveny v Jihlavě)

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)