Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
26.2.: Z vraždy muže v Kostelci je obviněn sedmnáctiletý narkoman, vraždil kladivem

26.2.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl dýky, šavle, svícny i alkohol

26.2.: Táborská zoo bude během jarních prázdnin na Táborsku otevřená každý den

26.2.: Nové parciální trolejbusy v Jihlavě už slouží veřejnosti a poskytovatel dotace schválil její vyplacení v plné výši 60,7 milionů korun

26.2.: Kriminalisté objasnili sérii vloupání do čerpacích stanic

26.2.: Jízdní souprava byla přetížena o deset tun, překročena byla i výška nákladu

26.2.: Chodci mezi Pístovem a Popicemi se stal osudný střet s autem

26.2.: Beseda Slon nad zlato PodpoVRCHem s výzkumníkem a fotografem Tomášem Jůnkem

25.2.: Z policejního deníku: recidivista v podmínce opět kradl; opilý muž napadl manželku a rozbil dveře, skončil na záchytce

25.2.: Vycházky za bledulemi do Ranska o prvních březnových víkendech

25.2.: V Kostelci u Jihlavy našli tělo jednašedesátiletého muže, zřejmě byl zavražděn

25.2.: Nejškaredější středy 20. století, i v osmačtyřicátém byla 25. února středa

24.2.: Výstava Roman Hušák, Jiří Plieštik – Fragmenty nabídne zamyšlení nad životem člověka

24.2.: Student z Olší nad Oslavou Viktor Racek šel do války jako jednoroční dobrovolník přímo ze školních lavic, domů se vracel jako poručík. Pojďme se seznámit s jeho osudem

24.2.: Kapří den připomene obranu Jihlavy před loupeživým rytířem Zikmundem z Rokštejna z roku 1402

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Vyskytná nad Jihlavou - Německá Vyskytná

Pouhých sedm kilometrů severozápadně od Jihlavy leží jedna z nejstarších vsí našeho okresu. První písemná zmínka o ní je v listině papeže Honoria III., který potvrzuje želivskému klášteru jeho majetek. Píše se tehdy WIZKIDNA a WISKITNA. Patrně šlo o pár chalup a dvůr na návrší nad dnešním Jiřínským potokem. Odtud také název původní osady, podle říčky, v níž se vyskytují kameny či kořeny stromů. V první polovině 13. století je zde vybudován kostel sv. Vavřince, jehož pozdně románská část presbytáře je stále dobře patrná. Současně přichází další kolonisační vlna a spolu s ní německy hovořící osadníci. Zakládají další okrouhlou náves pod kostelem a dlouhé pentle polních tratí směřujících k západu. Vše je patrné ještě dnes. Jen rybníčky pro napájení dobytka na obou návsích postupně mizely, až zůstala jen vybetonovaná vodní nádrž proti kostelu.

Pouhých sedm kilometrů severozápadně od Jihlavy leží jedna z nejstarších vsí Jihlavska - Německá Vyskytná...
Na listině z roku 1303 se poprvé objevilo německé pojmenování vsi GISHOWEL a v roce 1352 GYSSIWL a současně WYSKIDNA. Žili tu svorně Češi i Němci, kteří postupně získali převahu a to především od konce 14. století, kdy se ves uvádí s přídomkem WISKYDNA THEUTONICALI či VYSKYDNÁ NĚMECKÁ. Bezpochyby to souviselo s nálezy a těžbou stříbra v okolí, kde se zručnost cizích havířů uplatňovala především. O zázemí se pak starala obec, kde byl při potoce vybudován mlýn na horní vodu a podél potoka byla v malých pecích tavena stříbrná ruda. Však také struskové haldy byly k vidění ještě na počátku tohoto století. Nedávný povrchový sběr to opět potvrdil. Všechny však byly zničeny při melioracích, aniž by došlo k jejich průzkumu a zmapování. Škoda.
Prvním písemně doloženým zdejším rychtářem byl v roce 1303 "judex de Gyshowel Chunradus" čili Konrád. Podle jihlavských městských knih pak následovali od roku 1359 Henslin, Křišťan, Jakub, Hartman, Jeklin. Čile se spolupracovalo s nedalekou vsí Bradlem, kde vyskytenský rychtář získal koncem 14. století obilní úrok. Ve vesnici byly na horní návsi masné krámy a podél malého potůčku celá řada haltýřů, které byly nakonec až v tomto století zbořeny a spolu s nimi sklepy či lochy za kostelem. Zápisy v jihlavských městských knihách ze sedmdesátých let 14. století zde uvádí jistého Adama, purkrabího z Vyskytné, což by nasvědčovalo tomu, že Vyskytná byla určitým střediskem správy klášterního panství na jih od Želiva. Však také při prodeji tohoto území, které bylo od husitských válek po rok 1596 v držení rodu Trčků, uvedli prodávající Vilém a Kryštof Jaroslav Trčkové z Lípy, na Opočně, Smiřicích a Větrném Jeníkově, že Vyskytná je městečko. Škoda, že nový majitel, město Jihlava, rozvoj této části svého panství dále nerozvíjel a tak zde vývoj zcela ustrnul. Dodnes zde převládá pouze zemědělská činnost. Ostatní výroba se soustředila do nedalekého Rantířova a Plander, kde byly zřízeny škrobárny, pivovary, valchy, mlýny a ve druhé polovině tohoto století i průmyslová výroba.
Poklidné návsi dnes dominuje již zmíněný kostel sv. Vavřince obehnaný hřbitovní zdí, kterou v roce 1842 opravovala jihlavská vojenská posádka při manévrech v okolí a v nedalekém lese, při cestě do Ježené, nám stačila zanechat šance, polní opevnění pro pěchotu a dělostřelectvo. Kousek pod kostelem stojí při cestě kamenná Boží Muka ze druhé poloviny 17. století, na jejichž spodní části je vyobrazena ručnice. Prý zde postřílel zklamaný a obelhaný mladík všechny svatebčany své bývalé milované dívky, která si v protějším domě brala jiného nápadníka. Nelze přehlédnout ani prázdnou budovu bývalé německé školy, která smutně vzhlíží do kraje a na vzdálenějším konci vesnice moderní budovu bývalé české školy, kterou krátce po slavnostním otevření zabraly říšské okupační orgány pro ženský tábor RAD a která i dnes slouží jiným účelům.
Vraťme se proto zpět a vstupme do ticha kostelní lodě. Pod námi v hrobce odpočívají poslední jihlavští dominikáni, kteří vlastnili nedaleký dvůr v Rantířově a sloužili zde bohoslužby. Na podlaze kostela jsou položeny náhrobníky protestantských kněží, kteří zde působili v předbělohorské době. Jeden z nich, Jan Kardinál, si vzal v roce 1607 za manželku dceru zdejšího sedláka Höfera a jeho nástupce, Pavel Schubert, si přivedl na zdejší faru dokonce dceru tehdejšího jihlavského českého notáře, vynikajícího právníka a renesančního polyhistora Jana Hynka z Velínova. Posledním zdejším protestantským duchovním byl Augustin Pauspertl, příslušník významné jihlavské rodiny, který byl odtud doslova vyhnán v roce 1623 při nastupující tvrdé rekatolisaci. Škoda, že některé desky jsou poničeny dlátem a dále sešlapávány. Jedna z desek je zcela výjimečná a je opatřena zajímavým vrypem kříže a její vznik můžeme datovat do 14. století a spojit ji s gotickou přestavbou kostela. Škoda, že zde v průběhu různých stavebních úprav nebyl proveden řádný odborný průzkum. Snad by poodhalil ještě mnohá další tajemství, která jsou ukryta pod omítkou nebo v základech. Smutek pak musí přepadnout všechny návštěvníky, když se na odchodu seznámí s celou řadou zde odcizených věcí. A ani vnější stav této památky nemůže nechat nikoho lhostejným. Je nejvyšší čas zazvonit...!
Mnoho škod zde napáchala třicetiletá válka, požár v roce 1675, mnoho šrámů přinesla další staletí a obě světové války. Historie je bohatá na události. Současnost přešlapuje na prahu...

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25, Vyskytná nad Jihlavou


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)