Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.4.: Záchranná stanice v Pavlově na Havlíčkobrodsku zahájí v sobotu sezonu bohatým programem

25.4.: Svatojiřská pouť v gotickém kostelíku v Řečici v sobotu 27. dubna

25.4.: Nový ventilátor pomáhá novorozencům v havlíčkobrodské nemocnici dýchat

25.4.: Muž byl obviněn z krádeže mědi; škoda činila téměř osm set tisíc korun

25.4.: Hrad Roštejn zahájí sezonu mysliveckým odpolednem

24.4.: V čížovském malém rybníku může být po rekonstrukci více vody, přibyla i nová tůň

24.4.: V Třebíči byly opraveny další chodníky a schodiště, vedení radnice žádá občany, aby o nedostatcích vedení města informovali

24.4.: V Termesivech na Havlíčkobrodsku hoří hala lihovaru

24.4.: Povídání o přírodních krásách Mexika v jihlavském muzeu

24.4.: Na Havlíčkobrodsku byly nalezeny dvě munice

24.4.: Jihlavští zastupitelé schválili výjimky z doby nočního klidu

24.4.: I u nás už je mokřad jako oáza v poušti

24.4.: Havlíčkobrodskou nemocnici letos čekají investice za 55 milionů korun; aktuálně spouští magnetickou rezonanci

24.4.: Až do konce dubna mohou lidé nominovat strom roku

23.4.: V jihlavské galerii představní zvuky z idylického rumunského venkova

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Odjela pouť...

Kolem nás je nespočet malých vesnic. Tak malých, že se tam málokdo málokdy objeví. A přece, právě v této době, nabízejí nám zajímavou návštěvu na úplně mrňavých poutích před kapličkami často menšími, než jsou předsíně v nově se rodících residencích našich úspěšných milionářů.

Jedna z minipoutí proběhla již tradičně před kaplí sv. Antonína v lese nad Rounkem. Dvěstovky věřících si zapělo jen tak, bez elektrických varhan či jiných vymožeností civilisace, aby naplnilo sebe a šumící les pocitem krásna z okolní přírody a ze života vůbec.
V sobotu odpoledne, 1. července roku 2000, konala se další podobná malá slavnost před návesní kaplí sv. Petra a Pavla na Bílém Kameni. Ta ves dostala pojmenování po křemeni, který se v okolí těžil spolu se stříbronosnou rudou už někdy kolem poloviny 13. století. Pak ves zanikla, aby se opět na počátku 18. století objevila kousek od původního místa a dodnes zářila bílými fasádami. Bílý Kámen. Od Jihlavy kousek, co bys bílým kamenem dohodil. Stojí tu a rozrůstá se. Stará stavení a hned za nimi zbrusu nové moderní sídliště. Vše obklopeno zelenou hradbou lesů a protkáno zanikajícími polními cestami a asfaltovými silničkami. Každý může obdivovat co se mu líbí...
Stovka lidí poseděla či postála před nazdobenou kapličkou a po ukončení bohoslužby nastoupila do svých aut a rozjela se k domovům. Zůstalo pár rodin, pár desítek dětí, aby se na stráni nad vsí rozložilo kolem hořící hranice a popovídalo, podebatilo, pošuškalo či pošpitalo. Jen tak. Pro radost. Kvůli dětem, které si u ohně opékaly darované špekáčky a zapíjely je sladkou minerálkou, zatím co tatínkové usrkávali z pivních lahví a maminky utíraly dětem umudlané tváře od hořčice. Báječné, krásné, sluncem prozářené odpoledne. Stejně báječná, krásná a sluncem prozářená nálada. Pískot dětí, "válení sudů" po stráni, trhání třešní, zkrátka, pouťové odpoledne. Nefalšované, bez pozlátka a řvoucích nesrozumitelných magneťáků. Na ohništi praskalo dřevo, špekáčky se napichovaly na lískové pruty a zamaštěné ruce se utíraly do suché trávy...
Stalo se to na Bílém Kameni již tradicí. Proto sem rád chodím. A letos dokonce sedm kilometrů pěšky a se svým vnukem. Úplně jsme tady zapomněli na hodinky a na čas. Nebýt chladu a tmy, která se pojednou vykoulela z lesa, byli bychom tady snad do půlnoci. Nic naplat, báječná odpoledne je třeba v devět hodin večer ukončit. Tak tedy, díky pořadatelům, díky docela malé pouti na Bílém Kameni. Můj vnuk si odváží do USA překrásné vzpomínky na první prázdninový den u ohně na stráni. Konečně, druhý den ráno namaloval rodičům a americké babičce obrázek, jen se podívejte. A příští rok se můžete přijet radovat do Bílého Kamene i vy!

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)