Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.4.: Z policejního deníku: opilý muž poškodil posuvné dveře na nádraží; způsobil nehodu a ujel

19.4.: Výstava S lilií i bez lilie připomene sté výročí třebíčského skautingu

19.4.: Mohelenská hadcová step má novou naučnou stezku i zázemí pro návštěvníky

19.4.: Mladý cizinec zemřel při nehodě u Humpolce na dálnici D1, narazil do zaparkovaného kamionu

19.4.: Dominika Mrkosová - policistka, plavkyně a maminka v jedné osobě. Z březnového plaveckého mistrovství přivezla na Vysočinu pět medailí

18.4.: Z policejního deníku: řídil čtyřkolku i přes zákaz řízení vozidel; chodec po střetu s autem utrpěl zranění

18.4.: Ve Velké Bíteši vysadili lípu svobody; v nedalekém Jáchymově bude otevřen sad s osmatřiceti ovocnými stromy

18.4.: Případem napadení psem se zabývají žďárští kriminalisté. V příspěvku, který se objevil na sociální síti, se objevily nepravdivé informace

18.4.: Měření rychlosti v pátek na Vysočině. Přehled vybraných míst měření rychlostních limitů

18.4.: Lipnická poezie, haškovská poetika a hradní pověsti. Nad Lipnicí začne básnit Poesiomat

18.4.: Jihlavská nemocnice vybavila sanity moderními vysílačkami

17.4.: Z policejního deníku: vlak narazil do spadlého stromu; řidič od nehody ujel

17.4.: U cyklostezky na Žďársku ležely v lese granáty z II. světové války

17.4.: Opilá řidička bourala, nadýchala přes dvě promile

17.4.: Krásu ručního zvonění technologie nenahradí, říká Vladimír Kalina

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Nemocnice stojí, základní kámen je pryč

V roce 1849 slavila Jihlava hned dvě významné události. Samozřejmě si nemohla nechat ujít oslavu 1050 let od svého domělého založení. Nezabránila tomu ani krádež obou zvonů v kostele na Jánském kopečku. Červnový průvod se konal a sláva byla opět veliká.

Pak přišel srpen téhož roku a noviny Sonntags - Blatt pozvaly jihlavské obyvatele na další neméně důležitou oslavu. Dne 15. srpna 1849 se konalo církevní svěcení základního kamene nové měšťanské nemocnice sv. Lazara v Jihlavě na Špitálském předměstí.
Bylo to zrovna na svátek Nanebevzetí Panny Marie, když v deset hodin dopoledne vyšlo od farního kostela sv. Jakuba velké procesí. Přešlo přes náměstí, pak Špitálskou ulicí (dnešní Komenského) a za bránou vlevo došlo na upravený pozemek vedle vojenského špitálu. U základního kamene byla pak slavná mše svatá, kterou sloužil a kámen posvětil administrátor Scherrling. Kázání měl kaplan Kornel Köpl. Do základů byla současně uložena skříňka, která obsahovala následující dokumenty:
Několik údajů o městské nemocnici sv. Lazara v královském městě Jihlavě od roku 1704 do roku 1849. Na závěr byly připojeny podpisy zúčastněných čestných hostí - zástupce státní správy pro Moravu urozeného pana Leopolda knížete Lažanského, za vrchní duchovní správu nad brněnskou diecesí velebného pana biskupa Antona Ernsta knížete z Schaafgotsche, za vedení krajského úřadu pana c.k. guberniálního rady a krajského hejtmana Franze Mussila a za úřad starosty Vinzenze Gattoniho. Dále byl přiložen vytištěný duchovní seznam královského a horního města Jihlavy z roku 1847 s litografickým pohledem na město a dodatkem o důležitých událostech z historie města od roku 1233 do roku 1799. Následovaly pamětní spisy fary sv. Jakuba a fary Nanebevzetí Panny Marie s podpisy duchovních správců. Pamětní spis počestného cechu pekařského obsahoval přehled členů a současných cen pšenice, žita, dřeva a pečiva s přiložením peněžních poukázek vydaných cechem v hodnotě 3 krejcary. Podobně, jako v jiných schránkách, byly přiloženy papírové peníze, stříbrné a měděné mince v různých hodnotách. Na závěr byly do skříňky ještě uloženy osobní výkazy c.k. soukromého měšťanského střeleckého spolku s litografickým pohledem na svěcení spolkového praporu v roce 1843 a dále výkaz o stavu zdejší Národní gardy rovněž s pohledem na předávání praporu z roku 1848.
Stavba objektu byla dokončena v následujícím roce a tak 26. listopadu 1850 se konalo další slavnostní svěcení již dokončené nemocnice. Opět se sloužila slavnostní mše svatá, tentokrát v kostele sv. Jakuba. Kázání měl páter Zodl. Následoval průvod k novostavbě, kterou posvětil farář Georg Möschl. Klíče mu odevzdal kvardián od minoritů Klarus Neubauer na znamení, že správa nad nemocnicí se opět vrací do farnosti u sv. Jakuba. Snad stojí za zmínku, že o rok později, v únoru 1851, pokřtil v této nemocnici maurskou dívku z Egypta, jménem Fatima, již zmíněný farář Möschl, což bylo považováno v Jihlavě za malou sensaci.
Náš pohled do historie by však nebyl úplný, kdybychom se nepodívali na místo, kde byl uložen základní kámen se skříňkou. Leč, marné je naše koukání... Ve výklenku, za plechovými dvířky, je prázdno. Vrátí se kámen zpět na své místo? Budova je jako nová, a do skříňky by bylo žádoucí uložit nové doklady a nové mince...

Z dokumentů Státního okresního archivu v Jihlavě zpracovala PhDr. R. Pisková a L. Vilímek. Článek sestavil:

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25, 58841 Vyskytná nad Jihlavou


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)