W roku 1878 bil požár u Jana Lawički čd. 1 schořelo jemu mimo Stodole wšechno. Martinowi Mašterowi čd. 3 wšechno. Mariji Trusarowe čd. 4 taki wšechno. Stalo se to roku 1878 dne 30. zaři o 8 hodinach wečír.
První stránka je konečně rozluštěná. Konečně. Pár vět a člověku ne a ne se dobrat konce. Bože můj, kdo to takhle mohl naškrábat. Pro věčnou památku. Věčná škrábanice.

První stránka, první zápis v kronice obce Kamenička...

Strana druhá, to už je jinačí počteníčko. Dvě stránky o jednom nenápadném křížku před hřbitovní zdí v nedaleké Kamenici. Ten křížek jsem minul skoro bez povšimnutí a on zatím stál někomu za dvě stránky do kroniky. Styď se, člověče dnešní. Na co koukáš. A koukáš se vůbec... Tak tedy poslyšte zkrácenou historii "Kříže na hrobkách u Kamenice". Píše se rok 1886 a my můžeme číst:
"Již dlouho ozývalo se mezi obecenstvem přání, aby ono místo na hrobkách u Kamenice, kam duchovní pohřebním průvodům z Kameničky vstříc přichází, označeno bylo nějakým odznakem naší svaté víry. Roku letošního přikročeno konečně k dílu, zvláštní pobídkou k tomu byla také ta okolnost, že naše farnost očekávala letošního roku vzácnou návštěvu svého nejvyššího duchovního pastýře, biskupa Františka Sal. Bauera".
Pak následuje informacee o tom, že poslední biřmování v Kamenici se událo roku 1862 za účasti biskupa Arnošta Schafgotsche. Že v současné době je starostou v Kameničce František Lavička a obecní radní jsou František Maštera a Jan Lavička. Dále si přečteme, že byla provedena veřejná sbírka za účelem postavení "nákladného kamenného kříže", kterou provedli radní František Maštera č. 4 a člen obecního výboru František Voda č. 21 a která nakonec vynesla 125 zlatých. Zastupitelstvo městyse Kamenice pak dalo povolení ke stavbě kříže na svém pozemku u hřbitova a tak mohl nastoupit starosta František Lavička č. 23 z Kameničky spolu se zástupcem výboru Františkem Jonášem č. 13 cestu do Jihlavy, aby tam dojednali vlastní provedení kříže v některém kamenickém závodě. Nakonec byl vybrán kameník Jan Hurda a to za obnos 170 zlatých. Kříž měl mít i svítilnu a měl se podobat kříži, který už stál v chrámu Páně u Minoritů v Jihlavě. Ten stojí dodnes v parčíku před tímto kostelem v Minoritské ulici. Dále už zase dejme slovo kronikáři a čtěme v kronice:

Vstupní brána do areálu hřbitova a kostela v Kamenici u Jihlavy...

"Kříž byl v určité lhůtě dohotoven, dne 10. července (1886) na šesti povozích dopraven a téhož dne postaven. Povozy jakož i všechnu práci poskytli občané zdarma. Když pak konečně slavnostní den nadešel, vyhověl Jeho Milost pan biskup s největší ochotou všeobecnému přání a po ukončení sv. biřmování a všech pobožností nový kříž způsobem velmi dojemným posvětil. Aby pak dílo dovršeno bylo, ohražen později kříž čtyřmi železnými tyčemi zasazenými ve čtyrech kamenných sloupcích. Tak oslavila obec Kamenička návštěvu svého nejvyššího duchovního pastýře a postavila zároveň své náboženské uvědomělosti památník nehynoucí. V Kameničce dne 1. ledna 1887 - Fr. Lavička".
Je ještě třeba vůbec něco dodávat. Skromnost, pokora, láska. Soused vedle souseda jdou cestou tam a zpátky. Vonící zem. Stromy podél cesty. Skřivan v oblacích... Alespoň něco z toho zachytit tak do svých dlaní, dnes, zítra, alespoň jednou v životě... Vraťme se zpátky do života!

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25

Zpět nahoru na začátek stránky