Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
6.12.: Výstavy v muzeu ve Žďáře nad Sázavou přiblíží Vánoce za socialismu i za první republiky

6.12.: V Pelhřimově je stále bezpečno, není důvod k panice a strachu

6.12.: Pachatele dopadli policisté v Jihlavě rychleji, než okradený zjistil, že věci nemá

6.12.: Od začátku roku do konce listopadu šetřili policisté na Vysočině 4 448 dopravních nehod; zemřelo 44 lidí

6.12.: Neznámý pachatel ve Světlé nad Sázavou vnikl na soukromý pozemek a brutálně utýral k smrti dva psy

6.12.: Meteorologové varují před sobotní ledovkou na Vysočině

6.12.: Adventní koncert ve Velké Lhotě; rozezní se i cenné varhany

5.12.: Z rodného domku komunistického funkcionáře Bohumíra Šmerala v Třebíči je Centrum tradiční lidové kultury

5.12.: V Pelhřimově vzplál akumulátor koloběžky, záchranná služba odvezla tři lidi do nemocnice

5.12.: S učitelem, který v třebíčské škole napadl žáka, rozvázala škola okamžitě pracovní poměr

5.12.: Požár harvestoru na Havlíčkobrodsku za sebou zanechal milionovou škodu

5.12.: Památku zesnulých dětí budou moci rodiče, pozůstalí a přátelé uctít v neděli 8. prosince

5.12.: Nemocnice v Novém Městě na Moravě vydala ke svým osmdesátým narozeninám knihu

5.12.: Na novorozenecké JIP v jihlavské nemocnici mají rodiče novou svoji místnost

5.12.: Devětačtyřicetiletého muže, který v jihlavských ulicích obtěžoval studentky, dopadli strážníci městské policie

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Kniha památní v obci Kameničce - 20.7.1864

W Kameničce roku 1877 byli dwa požári Čp. 21 u Františka Mašteri z desátiho na jedenástiho září 1877 o 1/2 - 12 hodině w noci. U Pejchalu (č.d. 18) 27. října o 8 hodině wečír Téhož roku.

W roku 1878 bil požár u Jana Lawički čd. 1 schořelo jemu mimo Stodole wšechno. Martinowi Mašterowi čd. 3 wšechno. Mariji Trusarowe čd. 4 taki wšechno. Stalo se to roku 1878 dne 30. zaři o 8 hodinach wečír.
První stránka je konečně rozluštěná. Konečně. Pár vět a člověku ne a ne se dobrat konce. Bože můj, kdo to takhle mohl naškrábat. Pro věčnou památku. Věčná škrábanice.
První stránka, první zápis v kronice obce Kamenička...
Strana druhá, to už je jinačí počteníčko. Dvě stránky o jednom nenápadném křížku před hřbitovní zdí v nedaleké Kamenici. Ten křížek jsem minul skoro bez povšimnutí a on zatím stál někomu za dvě stránky do kroniky. Styď se, člověče dnešní. Na co koukáš. A koukáš se vůbec... Tak tedy poslyšte zkrácenou historii "Kříže na hrobkách u Kamenice". Píše se rok 1886 a my můžeme číst:
"Již dlouho ozývalo se mezi obecenstvem přání, aby ono místo na hrobkách u Kamenice, kam duchovní pohřebním průvodům z Kameničky vstříc přichází, označeno bylo nějakým odznakem naší svaté víry. Roku letošního přikročeno konečně k dílu, zvláštní pobídkou k tomu byla také ta okolnost, že naše farnost očekávala letošního roku vzácnou návštěvu svého nejvyššího duchovního pastýře, biskupa Františka Sal. Bauera".
Pak následuje informacee o tom, že poslední biřmování v Kamenici se událo roku 1862 za účasti biskupa Arnošta Schafgotsche. Že v současné době je starostou v Kameničce František Lavička a obecní radní jsou František Maštera a Jan Lavička. Dále si přečteme, že byla provedena veřejná sbírka za účelem postavení "nákladného kamenného kříže", kterou provedli radní František Maštera č. 4 a člen obecního výboru František Voda č. 21 a která nakonec vynesla 125 zlatých. Zastupitelstvo městyse Kamenice pak dalo povolení ke stavbě kříže na svém pozemku u hřbitova a tak mohl nastoupit starosta František Lavička č. 23 z Kameničky spolu se zástupcem výboru Františkem Jonášem č. 13 cestu do Jihlavy, aby tam dojednali vlastní provedení kříže v některém kamenickém závodě. Nakonec byl vybrán kameník Jan Hurda a to za obnos 170 zlatých. Kříž měl mít i svítilnu a měl se podobat kříži, který už stál v chrámu Páně u Minoritů v Jihlavě. Ten stojí dodnes v parčíku před tímto kostelem v Minoritské ulici. Dále už zase dejme slovo kronikáři a čtěme v kronice:
Vstupní brána do areálu hřbitova a kostela v Kamenici u Jihlavy...
"Kříž byl v určité lhůtě dohotoven, dne 10. července (1886) na šesti povozích dopraven a téhož dne postaven. Povozy jakož i všechnu práci poskytli občané zdarma. Když pak konečně slavnostní den nadešel, vyhověl Jeho Milost pan biskup s největší ochotou všeobecnému přání a po ukončení sv. biřmování a všech pobožností nový kříž způsobem velmi dojemným posvětil. Aby pak dílo dovršeno bylo, ohražen později kříž čtyřmi železnými tyčemi zasazenými ve čtyrech kamenných sloupcích. Tak oslavila obec Kamenička návštěvu svého nejvyššího duchovního pastýře a postavila zároveň své náboženské uvědomělosti památník nehynoucí. V Kameničce dne 1. ledna 1887 - Fr. Lavička".
Je ještě třeba vůbec něco dodávat. Skromnost, pokora, láska. Soused vedle souseda jdou cestou tam a zpátky. Vonící zem. Stromy podél cesty. Skřivan v oblacích... Alespoň něco z toho zachytit tak do svých dlaní, dnes, zítra, alespoň jednou v životě... Vraťme se zpátky do života!

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)