Homeopatický eshop:

  Nehody, krimi:

Jihlava - nehody, krimi, policie, hasiči... Jihlava - doprava

  Dopravní informace:

  Další zprávy z Jihlavy:

Jihlava - náměstí...

  Kultura v Jihlavě:

Jihlava - kultura...

  Jihlava - Revue:

Z jihlavských archivů:

R E K L A M A :
Sháníte kapelu na večírek či společenskou nebo firemní akci?
Country kapela Znamení zahraje na Vaší firemní akci, obecní slavnosti, countrybále, svatbě i při jiných slavnostních příležitostech.
Informace na telefonu 774 446 476

Zn.: Profesionální úroveň


Sdílet tento článek
Historie staré budovy archivu v Jihlavě

Na počátku 18. století bylo rozhodnuto o výstavbě nového jesuitského gymnasia v Jihlavě, neboť původní objekt byl ve velmi špatném stavu s mnoha stavebními závadami.

Stavba nové budovy probíhala v letech 1720 - 1727 podle plánů stavitele Thomase Schoppera z Německého Brodu, nákladem 6.000 zlatých od bratří Davida a Christiana ze Steinu, jihlavských rodáků. David Stein byl v té době děkanem ve Freistadtu v Rakousku a díky jeho finanční pomoci byla postavena i loretánská kaple u dominikánů v nedalekém areálu kostela sv. Kříže v dnešní Křížové ulici.
Novostavba gymnasia byla tříposchodová, vybavená šesti učebnami, s knihovnou v prvním poschodí a místností prefekta a karcerem v poschodí následujícím. Všechny prostory byly opatřeny krásnými křížovými klenbami, proti schodišti v prvním patře byla velká nika, kde byla nepochybně umístěna plastika patrona zdejšího ústavu. Ve třetím poschodí byl vybudován rozsáhlý honosný sál, který zaujímal prakticky celou plochu podlaží, až na schodiště s úzkými odpočívadly. Mohutný strop zasahoval až do trámoví střešního prostoru mansardové střechy a není vyloučeno, že zaklenutí bylo provedeno ve dřevě a mělo tvar zrcadlové klenby. V samotném zrcadle se pak nacházela freska "Parnas s Apolonem a devíti múzami", kterou vytvořil Karl Töpper z Velkého Meziříčí. Tomuto provedení nasvědčuje i dochovaná část řezu původní budovou, zachycená na plánu přestavby z roku 1850. Jesuitská kolej, seminář i gymnasium byly zrušeny roku 1773. Škola se pak dostává do majetku státu a v polovině 19. století přistupuje k výrazné přestavbě celého objektu podle plánů stavitele Johanna Swobody. Projekt je datován 7. června 1850 a poskytuje nám dokonalý pohled na původní uspořádání celé budovy. Obsahuje průřez i půdorysy jednotlivých pater starého objektu a současně přístavbu nové části, která se realisovala na severní straně a to postupně v letech 1859 - 1877. Škola tím získala celkem osm tříd, sborovnu ve třetím poschodí a vedle ní byl ponechán bývalý tzv. divadelní sál, označený plánem jako PRÜFUNGS-SAAL neboli zkušebna, kde se i nadále mohla konat společná setkání absolventů při různých slavnostních příležitostech. Právě během poslední fáze této rekonstrukce došlo k odstranění klenby v celém třetím poschodí a tím také k odstranění či zničení Töpperovy fresky. Nově vybudované stropy byly provedeny jako ploché. V přístavbě byla vybudována nová hygienická zařízení a v přízemí sklad dřeva na topení, včetně víceúčelové místnosti. Ve druhém poschodí zůstala i nadále místnost prefekta a karcer. Za zmínku stojí skutečnost, že gymnasium bylo propojeno s kostelem sv. Ignáce ve druhém a třetím poschodí vždy dvěma vstupy do bočních oratoří. Nádvoří před budovou bylo z velké části zatravněno, poblíž vstupní brány se nacházela obdélná vodní nádrž a zbývající plocha byla vydlážděna. U severní zdi stály dřevěné šupny a část původního hygienického zařízení. Dvůr byl v této době oddělen od dnešní Hluboké ulice (dříve Stedenten - Gasse) mřížovým plotem a bránou nesenou zděnými sloupky.
Podstatných změn se dočkalo průčelí, kde vedle hlavnícho vchodu bylo nutno vybudovat ještě vedlejší vstup do nové přístavby. Osu původní souměrné stavby tvořil v přízemí barokní portál, jehož dva postranní kamenné sloupy s korintskými hlavicemi nesly zalomenou římsu s vázou a dvěma piniovými šiškami. V klenáku byl umístěn kardinálský klobouk se znakem rytířského rodu Steinů a letopočet dokončení stavby 1727. V jednotlivých patrech tvořila hlavní osu dvojice oken, oddělená sloupkem. Dále byly na každé straně prolomeny ještě další dvě okenní osy a lemovány pilastry s hlavicemi. Průčelí přístavby tvořily tři okenní osy a v přízemí byl v první ose prolomen vstup s hranatým portálem, který byl lemován jednoduše profilovaným kamenným ostěním. Současný stav se projevuje pouze pilastry bez hlavic, které jsou zakončeny mezi prvním a druhým podlažím prostou římsou. Boční stěny jsou dnes hladké s nepravidelně rozmístěnými okny ve čtyřech okenních osách.
Do Hluboké ulice se vzhled prakticky nezměnil a na druhé, severní straně, se zachoval stav z roku 1850. Zadní stěnu tvoří prakticky presbytář kostela sv. Ignáce, pouze v případě přístavby se jedná o zeď prolomenou dvěma okenními osami a vystupujícím přístavkem, kde bylo umístěno hygienické zařízení, které dnes směřují do dvora knihovny. Po roce 1890 dochází ke stěhování gymnasia a budova se stává majetkem města Jihlavy.
V následujícím období byla využívána k různým účelům. Stala se mimo jiné nájemním domem pro 21 nájemníků (1923), byla zde umístěna v přízemí a v prvním patře hudební škola a ve druhém a třetím patře dvouletá rodinná škola (1925). Dochoval se plán na umístění městské stráže v přízemí, který počítal se samostatným vchodem z Hluboké ulice. V prostorách měly být zřízeny dvě cely a jedna temná pro delikventy, dále kanceláře pro inspektora, velitele stráže, agenty a velká strážnice (1927). V roce 1930 se objevuje v přízemí a prvním patře státní policie, kterou pak nahrazuje tržní úřad (1932) a několik místností dostává v prvním patře i hudební škola. Ve druhém byl v jedné části umístěn městský archiv a druhou část včetně třetího patra měla k disposici rodinná škola. Sklep a dřevník na dvoře měl pronajatý kamnář Bartoš. Podle zprávy z roku 1933 ruší město nájemní smlouvu s kamnářem Bolechem, který měl v přízemí skladiště materiálu. V následujícím roce 1934 dochází k demolicím dřevníků ve zdejší dvoraně a je zde zřízen trávník.
Za zmínku stojí událost z roku 1935, kdy na náměstí v Jihlavě kupuje dům č. 49 firma Baťa. Zde se objevují renesanční fresky a je nakonec rozhodnuto o jejich záchraně a přenesení do prvního patra zdejší budovy a to do místnosti hudební síně, kterou užívá jihlavská Městská hudební škola k nacvičování rytmických cvičení. V březnu 1935 provádí brněnský akad. sochař Zeithammer jejich odborné sejmutí včetně omítky. Po dobu šesti týdnů byly všechny malby rozřezány na čtverečky 10 x 10 cm, očíslovány a následně pak znovu přeneseny a usazeny do zdejších stěn. Konečné retušování a odborné ošetření provedl akad. malíř Jaša z Brna. Celá akce, která byla v tehdejším tisku označena jako ojedinělá na Moravě, byla financována již zmíněnou firmou Baťa. Celkem bylo tímto způsobem zachráněno 30 metrů čtverečních staré vzácné fresky, která původně zdobila celý mázhaus staré jihlavské lékárny U sv. Anny. Popis maleb uveřejnily tehdejší Jihlavské listy. Článek uvádí, že šlo o vyobrazení čtyř evangelistů, biblický výjev Obětování Izáka, velký "davový obraz dosud neodkrytý, z něhož vynikají postavy se standartami, na nichž jsou německé nápisy". Dále je uváděn výjev Jakubův sen, kde andělé sestupují po žebříku s nebe, vyobrazení Jezulátka a opět jakýsi výjev s řadou postav, z něhož vynikají dva zbrojnoši v nadživotní velikosti "ve španělském kroji s kopím a prapory". Je zajímavé, že řada odborníků a především pak prof. Jünger, člen jihlavské městské estetické komise (nedávno byl vydán na pohlednici jeho obraz s motivem Jihlavy), datují tyto malby do období let 1640 - 1660 a nepřikládají jim zvláštního významu. Považují je za barokní, byť byly součástí renesančního interiéru a jsou pro toto období charakteristické. Patrně to bylo ovlivněno letopočtem 1739, který byl objeven při rozebírání krásně zdobeného dřevěného stropu. Ten měl být přenesen a rovněž znovu instalován, ale o jeho dalším osudu není autorovi článku ničeho známo.
V mnohém tato situace připomíná i dnešní náš vztah k památkám. Často přistupujeme k záchraně pozdě a nebo vůbec ne. Dokládá to konečně i skutečný počet přenesených maleb. Z evangelistů evidujeme pouze sv. Marka a Lukáše, jen jednu postavu zbrojnoše v nadživotní velikosti a jen jeden velký výjev. Na stěnách bývalé badatelny tak zůstanou renesanční fresky i nadále. Věřme, že při budoucí rekonstrukci, která nového nájemníka či majitele tohoto krásného objektu čeká, jim bude věnována náležitá pozornost. Po více jak šedesáti letech si to jistě zaslouží...
Přenesme se však na začátek okupace, kdy české školy musely tutu budovu vyklidit. Na příkaz starosty Dr. Engelmanna se tak stalo do 31. července 1939. Až do konce války zde byla umístěna německá škola pro ženská povolání. Po roce 1945 dochází k úpravám uvnitř objektu. Podle zápisu z roku 1946 jsou z budovy odstraněna kachlová kamna. Ve dvou místnostech je uložen městský archiv (1946 - 1947) a opět se zde objevuje škola pro ženská povolání, následuje školní internát a od roku 1950 Krajské velitelství národní bezpečnosti. Státní okresní arhiv se začal do této budovy stěhovat v roce 1960.
V roce 1999 se archiv přestěhuje. Zmizí několik kilometrů starých i těch nejstarších archiválií. Královská privilegia a kupní smlouvy s křížky analfabetů se přemístí do nového prostředí. Projdeme-li se naposledy přízemím a dalšími patry, mnohé se změnilo, ale ještě více zůstalo. Neopakovatelná atmosféra bývalých tříd či bývalých archivních depositářů. Něco nepopsatelného a neviditelného co procházelo s každým archivářem den za dnem mezi regály. Budeme si říkat: TO BYL ARCHIV!
A on tady skutečně byl, od roku 1960 do roku 1999 Státní okresní archiv v Jihlavě.

Ladislav VILÍMEK, Státní okresní archiv v Jihlavě


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

26. leden 2013Glosa
(Leo Švančara)
Dneškem jsme legalisovali nacikomunismus
Před 14 dny bych považoval volbu Zemana za presidenta za poměrně neutrální, až snad tu lepší možnost... A v těch 14 dnech neuvěřitelné kampaně jsme dostali jakoby zázrakem z Nebes ještě jednu šanci - a nejspíše v naší generaci tu poslední.
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)