Homeopatický eshop:

  Nehody, krimi:

Jihlava - nehody, krimi, policie, hasiči... Jihlava - doprava

  Dopravní informace:

  Další zprávy z Jihlavy:

Jihlava - náměstí...

  Kultura v Jihlavě:

Jihlava - kultura...

  Jihlava - Revue:

Z jihlavských archivů:

R E K L A M A :
Nyní máte možnost nakupovat naše homeopatika v mém elektronickém obchodì


Sdílet tento článek
Nevydařený výlet

Nepojedeme daleko. Jen kousek od Jihlavy. Přesto si pro lepší orientaci vezmeme starou mapu, snad o něco starší, z počátku 19. století. To pro pořádek a porovnání s dnešním stavem. Máme k tomu pádný důvod. Konečně, posuďte sami...

Jedeme na sever, směr Zborná a ještě o malý kousíček dál po silnici na Smrčnou. Mineme vrch Schatzberg, dnes Rudný, a po pravé straně ponecháme již zmíněnou Zbornou čili Waldhof, abychom uprostřed velikého lánu zahlédli pozorným okem malou remízku. Dnes zeje prázdnotou. Připomíná roští. Začátkem osmdesátých let mne sem zavedl jeden zdejší znalec a ukázal mi místo, kde ležel plochý kámen. Prý to bylo klekátko před kamenným sloupem s plastikou Ecce homo. Nemovitou kulturní památku číslo 5422 svalili studenti při bramborové brigádě a později byla odvezena "milovníky umění". Dnes prý zdobí rekreační chalupy. Alespoň, že tak... Roku 1983 byla jako památka stejně zrušena.
Pojeďme proto dále. Těsně u silnice uvidíme krásnou starou pokřivenou borovici. Prý pamatuje třicetiletou válku a švédské pronásledování zdejších lidí. Jednomu z nich zachránila život, když švédský voják na koni si o její větve srazil při pronásledování vaz. Byl prý tam odjaktěživa svatý obrázek. Žel, není na stromě nic...
Přijíždíme k rozcestí, ale než odbočíme vpravo, ještě kousek popojedeme k další remízce. Je po levé straně hned u silnice. Uprostřed stromů a sběrných surovin stojí sloup s Pietou. Rokoková krása s vyrytým letopočtem 1755. Popravdě řečeno, sloup stojí, ale Pieta je pryč. Ještě začátkem minulého roku zde byla, snad ještě na podzim. Ale není. A vidíte, nic se neděje. Nikdo si nestěžuje. A když, pak stejně je to málo platné. Ani v novinách o tom nebyl ani řádeček. A mělo by se psát. Měla by se objevit i fotografie ukradené památky. Víc očí víc vidí! Škoda jen, že už se tolik nedíváme po krásných věcech, které nás obklopují. Na vršku nemovité kulturní památky číslo 4857 varovně trčí ostrý železný hrot. Budeme se za pár let ještě na něco dívat?...
Vraťme se a zabočme po cestě směrem ke Stříbrnému Dvoru. Skupina budov je vidět z hlavní silnice. Přímo na rozcestí stála v minulosti velká výrobna drasla. Pomístní název na staré mapě, Beim Juden, U Židů, každému napoví, kdo že tady už od druhé poloviny 18. století pracoval. Kolem roku 1840 byla výroba zrušena. Ale my jedeme dále. Projíždíme mírným údolím, kterým se ve středověku táhla celá kaskáda devíti hornických rybníčků až do Zborné, kde byl tehdy jen dvůr a mlýn o jednom chodu a dvou složeních. Skutečnou ves Waldhof založil až roku 1794 Josef Hilgartner rytíř z Lilienbornu. Pro úplnost ještě dodejme, že v místě dnešní Zborné byla už na počátku 13. století osada Bukov či Buková, psáno tehdy Bukow a Bukowe, která později zanikla.
To už však přijíždíme do Stříbrného Dvora a hned vystupujeme u prvního objektu. Nízká stavba obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou. Před vstupním otvorem jakási rampa. Vše poničené, krytina samá díra. Vstupujeme do zdevastované místní kapličky provoněné naftou a oleji. Za existence zdejšího Státního statku Jihlava byla přebudována na sklad pohonných hmot. Do výše oltářní menzy byla navezena suť a plocha vybetonována až před prostor kaple, kde byla vytvořena nájezdová rampa pro lepší manipulaci se sudy. Okna byla vybourána a otvory zazděny. Interier zničen nebo rozkraden. Strop je na spadnutí, dřevo napadeno dřevomorkou. Na východní straně je dosud dobře patrný zbytek malovaného ilusivního oltáře s větší nikou. Klasicistní provedení dává pouze tušit na bývalou krásnou výmalbu celého prostoru kaple. Dnešní stav je prostě hrůzná podívaná do doby nedávno minulé. Stavba sama byla realisována pravděpodobně na počátku minulého století. Archivní zprávy nebyly nalezeny. K postupné devastaci musela patrně dojít už po roce 1945. Kdo to mohl udělat?! Čí "uvědomělý" mozek vymyslel "přebudování"...
Dnešní Stříbrný Dvůr, bývalý Silberhof, vlastnila nejdříve rodina Paumbergerova. V okolí se dodnes nachází řada pozůstatků po dolování a odtud také název dvora. Snad byl i postaven na místě bývalé úpravny rud na úpatí kopce Vogelberg, dnes Ptačí Vrch, kousek nad soustavou rybníků. V roce 1784 prodává Johann Nepomuk Paumberger dvůr Mayerhof čís. 6 a Flusshäusel čís. 7 včetně zahrady, polí, lesů a rybníků jihlavskému krajskému fysikovi Dr. Michaelu Edlenovi von Sagar za 8600 fl. V roce 1815 je držitelem Josef Buchwald a od roku 1847 Ignaz Gruber. V tomto roce uvádí se dvůr s názvem "Waldhöfel" a poprvé "Silberhöfel". V roce 1924 je majitelem Johann Smetana, pak nájemcem Karl Skarda a od roku 1945 je ve vlastnictví rodiny Vlasákovy.
Z archivních dokumentů se nepodařilo zjistit o vzniku kaple a jejím zasvěcení zhola nic. Staronový majitel neví po restituci co dřív. A čas neúprosně pracuje a směřuje ke zřícení stavby. Co bylo, bylo. A co uděláme dnes? Pomůžeme všichni? Památkáři, stavební firmy, úřade, lidé - spojme se!

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25, 588 41


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

26. leden 2013Glosa
(Leo Švančara)
Dneškem jsme legalisovali nacikomunismus
Před 14 dny bych považoval volbu Zemana za presidenta za poměrně neutrální, až snad tu lepší možnost... A v těch 14 dnech neuvěřitelné kampaně jsme dostali jakoby zázrakem z Nebes ještě jednu šanci - a nejspíše v naší generaci tu poslední.
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)