Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
3.8.: Po čelním střetu dvou náklaďáků na Třebíčsku jeden řidič zemřel, druhý utrpěl vážná zranění

3.8.: Na dálnici D1 bouralo před polednem osobní auto a náklaďák, nyní už je dálnice průjezdná bez komplikací

3.8.: Makak jávský z táborské zoo by jako nosič jídla rozhodně neuspěl

3.8.: Komentovaná prohlídka výstavy Sochy mluví v jihlavské galerii

2.8.: U Nového Rychnova zemřel při nehodě osmnáctiletý řidič osobního auta

2.8.: Sýčci letos vyvedli rekordních 95 mláďat

2.8.: Odešel Karel Křesadlo, emeritní ředitel okresního archivu v Jihlavě

2.8.: Na jihlavském magistrátě je nově zřízený dětský koutek plný her a omalovánek

2.8.: Dvojčata Radek a Miloš Kolouchovi získali titul rekordmani roku za absolutně největší sbírku seker a hoblíků

2.8.: Chudobínská borovice u Vírské přehrady je zřejmě o 150 let starší, než se předpokládalo

1.8.: V jihlavské nemocnici je nově rouškomat

1.8.: Filmový klub v Jihlavě uvede maďarskou hravou absurdní pohádku pro dospělé Líza, liščí víla

31.7.: Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou se v sobotu 1. srpna otevře veřejnosti, v provozu bude i kladivo

31.7.: Nejvíce netopýrů na Vysočině je ve věži v Heřmani, Biskupicích a u Roštejna

31.7.: Motorkář zemřel v Kameni po nárazu do betonového valu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak děda František kdysi „zaklel“ zloděje.

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Paulánský klášter u Nové Bystřice

Řekněme hned na úvod, že - bývalý klášter - s dosud stojícím chrámem Nejsvětější Trojice v malé vesničce Klášter, vzdálené hodinu cesty od Nové Bystřice. V padesátých letech byla podstatná část celého čtyřkřídlého areálu zbořena a zůstala pouze tzv. Červená chodba a k ní přiléhající zmíněný chrám.

V uměleckých památkách Čech se hovoří krátce o historii a v případě kostela autor uvádí, že jde o významnou raně barokní stavbu. Nezbývá, než litovat toho, jak se k zachování celého vzácného komplexu postavila "doba budování socialismu v naší vlasti". O překrásném interiéru kostela nemluvě. Každý návštěvník zde zůstane v úžasu stát, kéž postojí i tento chrám, jako memento připomínající komunistickou zlobu a lhostejnost.
V archivním materiálu bývalého církevního tajemníka v Dačicích byl nalezen drobný tisk z monografie faráře Josefa Mrštíka, nazvaný Bývalý Paulánský klášter nejsvětější Trojice u Nové Bystřice, vydaný nákladem farního úřadu ve Starém Městě a vytištěný Jaroslavem Svobodou v Jindřichově Hradci, patrně kolem roku 1948.
Z poutavého obsáhlého textu se můžeme dočíst, že založení kláštera doprovází pověst, že prý Pauláni byli posláni sv. Františkem do Čech, aby zde nalezli místo, kde budou stát tři lípy a vyvěrat budou tři prameny, a zde aby založili nový klášter. Při třetí výpravě se jim to podařilo. Stalo se tak 24. června 1501 za přispění majitele zdejšího panství Konráda Krajíře z Krajku a za souhlasu pasovského biskupa Vigila. Chrám byl založen ke cti a chvále Nejsvětější Trojice, Panny Marie a sv. Jana Křtitele. Klášter byl pojmenován "Sana cella," česky Dobrá Voda, neboť právě voda z oněch tří pramenů přivodila v minulosti mnohá zázračná uzdravení. Pauláni nazvali studánku Vaterbrunn, na počest sv. Otce Františka z Pauly. Zázraky byly od roku 1751 postupně zapisovány do knihy Institutio Novitiorum.
V jednom zápise se praví, že jedenkráte do těchto míst zavítal slepý žebrák z Dačic spolu se svým průvodcem. Občerstven vodou, umyl sobě též oči a ku svému radostnému překvapení shledal, že zraku i zdraví nabyl. Pln díků a radosti navrátil se pak do své domoviny. Prameny se doposud nacházejí pod hlavním oltářem a jsou vedeny ve sklepení v kamenných skružích do studánky na východní straně kostela.
Dne 22. července 1533, právě v den oslav posvěcení chrámu, došlo k jeho přepadení. Přes čtyřicet mnichů a mnoho věřících bylo pobitu, ves Klášter a sousední vsi byly vypáleny. Kostel byl sice opatřen novou střechou, ale nadání klášterní bylo zrušeno. Od té doby se zde konaly pouze poutní slavnosti. Další pohromou byla třicetiletá válka, až konečně přišel rok 1626 a spolu s ním hrabě Adam Pavel Slavata, který jako nový majitel panství nechal celý areál opravit a znovu sem dne 29. září 1626 povolal Paulány z Burgundska. Narůstající příliv poutníků znamenal přestavbu kláštera a především nového chrámu. Zasloužil se o to Ferdinand Vilém Slavata v letech 1668 - 1682. Uvádí to rovněž nápis nad vstupem, který připomíná položení základního kamene dne 26. června 1668 a předčasnou smrt zakladatele Viléma Slavaty 2. dubna 1673.
K zajímavostem tohoto poutního místa patří mimo vybavení svatyně také krásná jemná dřevořezba Strom Života nebo také Strom Vykoupení. Datována je na počátek 18. století a podle pověsti prý byla zhotovena jedním z Paulánů, který se čímsi provinil a tak ve svém vězení ji vyřezal obyčejným nožíkem.
V chrámu také došlo k velké tragedii, když při pouti na den sv. Trojice se zřítil kůr a v přeplněném kostele zahynulo pod jeho troskami mnoho poutníků. Všichni jsou pochováni ve zdejší klášterní hrobce, jejíž vstup je zakryt kamennou deskou s nápisem Charitas - Láska. Zde odpočívá i většina Paulánů a také neznámý dobrodinec tohoto kláštera, patrně Ferdinand Mohr z Lichtenecku.
Největší poutě se zde konaly na sv. Řehoře a Nejsvětější Trojici. Hojně věřících přicházelo na svátek sv. Františka z Pauly. Jejich slavnost provázel hlas čtyř zvonů. Naopak smutné časy nastaly za panování císaře Josefa II. K tomu se vztahuje zpráva dr. Kryštůfka, kterou P. Josef Mrštík ve svém drobném tisku cituje doslovně: "Drahocenné rukopisy prodávaly se po librách na sýr. Bibliotheky byly za babku prodávány, zlaté a stříbrné skvosty skupovali židé. Plný vůz knih z klášterních knihoven za jeden neb dva zlaté se prodával. Že i ve zdejším klášteře jinak se nedělo, dá se mysliti. Toliko šťastné náhodě lze děkovati, že alespoň některé důležité knihy tuto se zachovaly a poněvadž kostel stal se farním, že nejpotřebnější věci při kostele zůstaly". - konec citátu.
Klášter však trpěl nepřízní osudu dál a tak si připomeňme závěrečná slova faráře Mrštíka: "Kdo máš mnoho, dej více, kdo máš málo, dej podle možností..." A neplatilo to jen tenkrát, u příležitosti udržení této památky. Platí to i dnes. A snad ještě důrazněji!

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)