Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.10.: Záchranáři na Vysočině sdílí data o pacientech s krajskými nemocnicemi, uložené údaje šetří čas

19.10.: Padesát let kulturního domu Máj v Pelhřimově

19.10.: Koncert Komorního orchestru Filharmonie Gustava Mahlera v Třebíči

19.10.: Horácké divadlo uvede v premiéře hru Svatý Václav

19.10.: Filmaři poznávali Vysočinu, Třebíč je okouzlila

18.10.: Zaměstnanci třebíčské nemocnice vysadili lípu ke 100. výročí ČSR

18.10.: Telč ochutná Italské dvojhubky Marty Kučíkové

18.10.: Novorozené děti v Třebíči bude hlídat 28 nových monitorů dechu

18.10.: Na Oktobeerfestu zvítězilo konopné pivo

18.10.: Lékárna v pelhřimovské nemocnici se přesune do hlavní budovy

18.10.: Inaugurace rektora Vysoké školy polytechnické Jihlava – Václav Báča povede VŠPJ další 4 roky

18.10.: Epilog festivalu Mahler Jihlava; pokřtěn bude překladový výběr z rozsáhlé mahlerovské monografie Henry-Louis de La Grange

17.10.: O víkendu bude uzavřená silnice do Ptáčova

17.10.: Dárek dětskému oddělení havlíčkobrodské nemocnice s "příběhem" od zaměstnanců Pleasu a.s.

17.10.: Dechová hudba Božejáci vystoupí v Třebíči ve Fóru

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Václav Hájek z Libočan a Jihlava

Autor známé Kronyky Czeské pocházel ze staré vladycké rodiny. Narodil se někdy na počátku 16. století. Ačkoliv byl vychováván ve víře podobojí, stal se kolem roku 1524 katolickým knězem.

Působil v klášteře augustiánů u sv. Tomáše v Praze a později v Rožmitálu a na Karlštejně. V roce 1539 koupil v Praze dům a začal pomýšlet na sepsání kroniky. Dílo dokončil v roce 1541, kdy vyšlo tiskem prvních tisíc exemplářů. Svůj život plný nesnází a rozepří zakončil v klášteře dominikánek na Starém Městě Pražském dne 9. března 1553. Tolik Ottův Slovník naučný.
Od konce 18. století byla Kronika podrobena mnoha kritikám, neboť obsahuje celou řadu výmyslů a polopravd. Na druhé straně však, díky oblibě mezi lidmi, přispěla k udržení a záchraně českého jazyka právě v 18. století.

Co píše Hájek o Jihlavě?

Zpráv o našem městě není mnoho, pouhých šest událostí je považováno autorem za důležité. První je datována do roku 799 a týká se založení města "GEHLAWA MIESTO". A právě tento první zápis můžeme považovat za jeden z proslulých výmyslů kronikáře Hájka. Popletl jím hlavu nejednomu jihlavskému historikovi či kronikáři. Doslova napsal:
"Město bylo údajně založeno Karlem Velikým, zdejší Němci byli potomky Markomanů a Kvádů," jak to později rozvedl a zapsal Tomáš Pešina z Čechorodu ve své knize Mars maravicus vydané v roce 1677. Co vlastně Hájek napsal?
"Moravané spuntovavše se s Němci, ve velikém se počtu sebrali a do Čech na loupež pustiti se chtěli. Špehéře napřed poslali a sami také za nimi táhli. Špehéři navrátivše se oznámili, kterak Čáslav pevný sobě dům postavil, od kterého až do hor veliké udělal záseky. Nejen jízdní, ale ani pěší, žádný tam projíti nemůže. Moravané zastavivše se v jednom lese při vodě, dlouho se radili co mají činiti, až na tom se dohodli, aby tu na tom místě hned ohradu okolo všeho udělali a uvnitř boudy a sruby postavili. Někteří si pak místo tak oblíbili, že místo ohrady zdi vysoké stavěli, chtíce tu město míti. A když základy ke zdem kopajíce ven hlínu vybírali, mnoho tu ježků nalézali, a na ten čas, Čechové i Moravané, říkali ježkovi GEHLAK a od toho dali městu jméno GEHLAWA". (G bylo čteno jako J - JEHLAK a JEHLAVA - pozn. autora)
Hájkův výplod fantasie se tak stal později důvodem k velkým oslavám tisíciletého výročí založení města, které se konalo v červnu 1799 a trvalo několik dnů.
Bez povšimnutí by neměla zůstat ani dobrovolná ilustrace - dřevoryt, na kterém je vyobrazeno opevněné město u řeky a nad ním, na skále, jakýsi mohutný hrad. Ještě v nedávné minulosti byl hledán nejen v místech dnešního kláštera sv. Kříže nebo ve východní části areálu Městského úřadu v Hluboké ulici, ale i v bezprostředním okolí Jihlavy na skalnatých výběžcích. Marně...

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)