Homeopatický eshop:

  Nehody, krimi:

Jihlava - nehody, krimi, policie, hasiči... Jihlava - doprava

  Dopravní informace:

  Další zprávy z Jihlavy:

Jihlava - náměstí...

  Kultura v Jihlavě:

Jihlava - kultura...

  Jihlava - Revue:

Z jihlavských archivů:

R E K L A M A :
Nyní máte možnost nakupovat naše homeopatika v mém elektronickém obchodì


Sdílet tento článek
Kostel Božího těla a loretánská kaple u Slavonic

Dnes naposledy otevřeme knihu Karla Eichlera o poutních místech a vydáme se k samým hranicích Čech, Moravy a Rakouska. Také bychom mohli naše povídání uvést hádankou - Sedí tři pocestní, každý v jiné zemi, a jedí z jedné mísy. Kde to je?

Slavonice. Starobylé město s opevněním z doby Přemysla Otakara II.. Město s farou, o níž je první písemná zmínka už v roce 1288. Prvním známým farářem byl jistý Václav, který se připomíná roku 1350. Město s přebohatou historií okouzlujících měšťanských domů, s farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, s filiálním kostelíkem sv. Jana Křtitele, špitálem z roku 1262 a s poutním kostelem Božího Těla, nazývaného též u sv. Ducha, kam dnes budou směřovat naše kroky.
Asi půl kilometru za městem, na rozkošném pahorku, jak píše Eichler, stojí starožitný chrám Božího Těla. O jeho založení byla ve farním archivu nalezena tato pověst:
Okolo roku 1280 vedrali se za bouřlivé zimní noci loupežníci do farního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Slavonicích, vydrancovali ho, a s jinými skvosty ukradli i monstranci s nejsvětější svátostí. Pátrání po zločincích zůstalo marným. Na jaře téhož roku, kdy slavonický pastýř na pahorku, kde nyní stojí kostel Božího Těla, stádo pásl, a rolníci na blízkých polích orali, vzplanulo tam kameniště křovím ukryté ohněm nadobyčejným a tak živým, že i dobytek shlédnuv ho na kolena padl, jakoby se klaněl. Pastýř myslil, že hoří keř a volal: "Hle, sedláče, oheň!" Podivili se všichni, a přikročivše blíže, co spatřili? Svatou hostii, neporušenou a zářící nebeským leskem!...
Následovaly pak tři cesty od tohoto místa do Slavonic a zpět, protože svátost oltářní se vždy vrátila na místo u keře, než si zástup nakonec uvědomil, že si toto místo vyvolil Bůh pro stavbu svatyně.
A tak netrvalo dlouho a kaple k úctě Božího Těla byla na onom posvátném místě postavena a v roce 1296 ji biskup olomoucký Dětřich udělil neplnomocné odpustky. Podobně učinili další biskupové v letech 1297 - 1415. Za obléhání Slavonic husity v roce 1423 byla kaple zpustošena, ale už v roce 1436 obnovena a znovu vysvěcena. Postupem času se dále rozšiřovala a jako kostel byla v roce 1491 podruhé slavnostně vysvěcena.
Každoročně sem putovaly veliké davy poutníků. Proto bývala německá kázání v kostele a česká venku na kamenné kazatelně. V 18. století zde o velké pouti přijímalo svátosti až 3.000 věřících. V roce 1783 mělo dojít ke zrušení kostela, ale na přímluvu drnoleckého faráře Josefa Grosse u císaře Josefa II. byl kostel svému účelu zachován.
Milostivý oltář dnes stojí uprostřed kostela, v místě, kde byla nalezena Svatá Hostie. Dodnes prý se dochovalo i kamení, na kterém byla nalezena. Hlavní oltář má obraz Korunování Panny Marie a je zasvěcen sv. Duchu. Proto prý se tento chrám v minulosti nazýval kostelem sv. Ducha. K jeho generální opravě se přikročilo v roce 1870 a o deset let později se zde za přítomnosti brněnského biskupa Karla Nöttiga slavilo šestisté výročí jeho založení.
Ve druhé polovině 19. století se zde konaly dvě hlavní pouti. Slavnost Nalezení Svaté Hostie, vždy o šesté neděli po Velikonocích, a druhá na památku posvěcení chrámu, devatenáctou neděli po sv. Duchu. V té době prý návštěvy poněkud ochably, neboť ke stolu Páně přistupovalo asi 600 věřících. Stále však přicházela procesí z Moravy, Čech a Dolních Rakous. Poutníci z Jihlavy přicházeli především na svátek Nanebevzetí Panny Marie.
Hned vedle tohoto chrámu stojí Loteránská kaple. Také ona má svoji historii:
Ve Vratěníně u Jemnice býval v letech 1687 - 1814 klášter bosých mnichů poustevníků Augustiniánů a v jejich kostele se již před rokem 1699 nalézala Loretánská kaple, ke které prý putovávalo velké množství věřících. Když klášter v roce 1814 zanikl, bylo jeho zařízení rozdáno a slavoničtí farníci, díky faráři Josefu Grossovi, vyprosili si sochu Panny Marie Loretánské včetně oltáře a roku 1820 vše převezli do Slavonic do farního kostela. Během léta téhož roku byla kaple při chrámu Božího Těla dokončena a po instalaci loretánského oltáře slavnostně vysvěcena. Podobně jako v Loretě v Itálii se i zde koná 10. prosince velká mariánská slavnost.
Vedle chrámu se nachází skromné obydlí zdejšího kostelníka, což prý až do roku 1778 bývalo útočiště poustevníků. Kousek odtud tryská ze země pramen dobré léčivé vody nazývaný "studní poustevnickou". Obsahuje mimo jiné kysličník železitý, a nejen, že posiluje návštěvníky, ale také, jako na každém významném poutním místě, své prosebníky uzdravuje.
Tolik Karel Eichler, čerpající především ze spisku slavonického faráře B. Vávry z roku 1868, nazvaném "Původ pouti ku Božímu Tělu a k Loretské kapli v kostele sv. Ducha v Slavonicích na Moravě" a z publikace k 600. výročí chrámu Božího Těla od zdejšího faráře Mathiase Havlíčka z roku 1880.
Další informace nám poskytla Topografie diecese brněnské od Aloise Hrdličky z roku 1906, kde se v úvodu krátce připomíná historie Slavonic a za ní následuje popis všech kostelů a kaplí. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je trojlodní a pochází údajně z 15. století. Na mohutné věži bylo možné spatřit začátkem tohoto století fresky z roku 1549 a pět nových zvonů z roku 1900. Kolem kostela býval hřbitov s kaplí sv. Jakuba. Kostel sv. Jana Křtitele byl z větší části zničen požárem v roce 1845 a následně pak roku 1880 obnoven. O poutním kostele uvádí autor pověst o jeho založení, dále píše, že po rozboření husity byl v letech 1460 - 1476 znovu vybudován. Rovněž se zmiňuje o poustevnících, z nichž poslední zemřel v roce 1778 a jeho náhrobek se nachází přímo v kostele. Dne 7. října 1904 se zde konala okázalá eucharistická slavnost za účasti brněnského biskupa Dr. Pavla Huyna a velikého počtu duchovenstva a věřících z Moravy, Čech a Dolních Rakous. Na hřbitově je kaple sv. Kříže s barokní výmalbou a jedním oltářem, opravená v roce 1904.
Naše putování končí. Někoho jsme inspirovali k výletu, někoho k pouti. Někomu to všechno neřeklo vůbec nic. Jeho škoda...

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

26. leden 2013Glosa
(Leo Švančara)
Dneškem jsme legalisovali nacikomunismus
Před 14 dny bych považoval volbu Zemana za presidenta za poměrně neutrální, až snad tu lepší možnost... A v těch 14 dnech neuvěřitelné kampaně jsme dostali jakoby zázrakem z Nebes ještě jednu šanci - a nejspíše v naší generaci tu poslední.
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)