Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
22.5.: V třebíčské synagoze vystoupí Lipský synagogální sbor

22.5.: V novém domově v Chotěboři vznikne 120 lůžek pro seniory

22.5.: Tříkrálová sbírka přispěla na operaci psa Scotyho, dobrovolníka roku 2017

22.5.: Triatlonový závod pro děti ve věku od 4 do 18 let pořádaný sportovcem a filantropem Tomášem Slavatou v Telči

22.5.: Pěkný výtěžek potravin pro oblastní charitu v Třebíči

22.5.: Pomněnkový den - Mezinárodní den pohřešovaných dětí; policisté pátrají každoročně po stovkách ztracených dětí

22.5.: Po šedesáti letech se pastva vrací na chráněná území Vysočiny

22.5.: Mediální vzdělávání Člověkem v tísni: další indoktrinace studentů

22.5.: Jihlavská galerie vystaví dílo Miloše Jiránka

21.5.: Pětaosmdesátiletý rekordman vyřezal ručně největší selskou židli

21.5.: Pro Žďársko a Havlíčkobrodsko platí výstraha před silnými dešti

21.5.: Povídání o afrických pašerácích v jihlavském muzeu

21.5.: Nepřipoutaný řidič byl pod vlivem alkoholu

21.5.: Měření kvality ovzduší v Kraji Vysočina pokračuje

21.5.: Křídla ZASTÁVky Telč vyhrály v celorepublikové soutěži

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Jihlavské náměstí

Na počátku čtyřicátých let 13. století vyrůstá na pahorku nad řekou Jihlavou královské město. Zaujímá úctyhodnou plochu 29 hektarů obklopenou hradbami a příkopem a řadí se tak mezi největší královská města. Středem všeho dění se stává velké obdélníkové náměstí o ploše 36650 metrů čtverečních, které nemá ve střední Evropě obdoby. Připomeňme si, že pražské Staroměstské náměstí má rozlohu pouhých 15000 metrů čtverečních a náměstí v Norimberku jen 8460 metrů čtverečních.

Jihlava z konce 18. století
Nedivme se, sláva Jihlavy překročila hranice království a do horního města se sjížděli všichni, kdož lačnili po rychlém zbohatnutí a koho zaslepovala vidina stříbrného kovu. Rušno bylo pod zemí a ruch provázel život města od rána do noci. Nejživěji bylo právě na velkém náměstí, kde se prostíraly lavice a krámky obchodníků a kde se nabízelo všechno, čehosi jen měšec mohl přát. Vůně chleba se mísila s vůní masa, v pohárech zlátlo víno a pivní pěna stékala po džbánech.
Dvě podoby - historická a téměř současná - dnešního Masarykova náměstí v Jihlavě...
Nastala i léta truchlivá. Morové rány stíhaly město a lidé mřeli denně po desítkách. Panika a hrůza zachvátila Jihlavany při požáru 18. května 1523, kdy se celé město proměnilo v popel. Zůstalo jen několik málo domků a jako zázrakem dominikánský klášter. Celé 16. století je provázeno požáry a morovými epidemiemi, ale navzdory tomu město mění výrazně svoji tvář. Renesance poznamenává radnici, náměstí, snad kdejaký dům. Podívejme se proto společně s neznámým malířem na obraz Jihlavy z konce 18. století. Odpusťme mu, že morový sloup umístil chybně mezi kašnu a Krecl (dnes Prior). Jeho pohled je tichým loučením se s renesancí, s renesanční Jihlavou, která se navzdory barokní přestavbě připomíná ještě dnes. Podívejme se na část městské zástavby na náměstí, mezi ulicemi Židovskou a Matky Boží a sledujme pozorně průčelí jednotlivých domů kolem roku 1980 a renesančního průčelí ze 16. století. Kouzlo renesance je úchvatné a autor, restaurátor akademický malíř Antonín Novák, nás vrátil do tohoto údobí právě na základě oné kresby Jihlavy z konce 18. století. Podle krajkoví jednotlivých štítů a atik, byť znázorněných ze západní strany, pokusil se o rekonstrukci průčelí do náměstí a poskytl nám tak jedinečný pohled na Jihlavu, kterou neznáme a která nám připomíná jinde dochované honosné renesanční stavby.
Současnost je plná shonu, po ulicích už sice nechodíme s hlavou svěšenou, ale mobilní telefony pohlcují naše pohledy do prázdna a oči řidičů poskakují po fádní šedi asfaltů. Zastavme se proto na okraji chodníku a podívejme se na fasády domů. Třeba jihlavských. Barevných, bílých, s malbami na velkých plochách či jen fragmenty. Gotika, renesance, baroko, co na tom záleží, vnímejme krásu našich měst. Pestrost života je v umění dívat se kolem sebe.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)