Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
17.1.: V Zadní synagoze v Třebíči představí výstavu Proměny třebíčské židovské čtvrti

17.1.: Posledním dnem pro podání přiznání k dani silniční za rok 2018 je 31. leden 2019

17.1.: Na autobusovém nádraží v Třebíči probíhá rekonstrukce toalet

17.1.: Město připravuje revitalizaci okolí viaduktu

16.1.: „Masaryk“ se cestou do Brna zastavil v Pelhřimově

16.1.: Válečné hroby nyní i v chytrém telefonu

16.1.: V jihlavském muzeu bude otevřena výstava s titulem Kočárky babičky Boženky

16.1.: V Třebíči v neděli vystoupí dechová hudba Straňanka ze Strání

16.1.: Kapela Mandrage vystoupí v rámci klubového turné 1. února ve Frýdku-Místku

16.1.: Cenu Křesadlo v Pelhřimově získá dobrovolnice Marta Machová

15.1.: Výstava fotografií Jana Suchardy z Islandu na zámku v Třebíči

15.1.: U Ždírce nad Doubravou zemřel po střetu s náklaďákem řidič osobního auta

15.1.: Sparta vers pánové z Vysočiny

15.1.: Přednáška o astronomických úkazech v roce 2019 v jihlavském muzeu

15.1.: Obec Častrov dostala pokutu 136 tisíc korun za nepovolené kácení stromů

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Jihlavské náměstí

Na počátku čtyřicátých let 13. století vyrůstá na pahorku nad řekou Jihlavou královské město. Zaujímá úctyhodnou plochu 29 hektarů obklopenou hradbami a příkopem a řadí se tak mezi největší královská města. Středem všeho dění se stává velké obdélníkové náměstí o ploše 36650 metrů čtverečních, které nemá ve střední Evropě obdoby. Připomeňme si, že pražské Staroměstské náměstí má rozlohu pouhých 15000 metrů čtverečních a náměstí v Norimberku jen 8460 metrů čtverečních.

Jihlava z konce 18. století
Nedivme se, sláva Jihlavy překročila hranice království a do horního města se sjížděli všichni, kdož lačnili po rychlém zbohatnutí a koho zaslepovala vidina stříbrného kovu. Rušno bylo pod zemí a ruch provázel život města od rána do noci. Nejživěji bylo právě na velkém náměstí, kde se prostíraly lavice a krámky obchodníků a kde se nabízelo všechno, čehosi jen měšec mohl přát. Vůně chleba se mísila s vůní masa, v pohárech zlátlo víno a pivní pěna stékala po džbánech.
Dvě podoby - historická a téměř současná - dnešního Masarykova náměstí v Jihlavě...
Nastala i léta truchlivá. Morové rány stíhaly město a lidé mřeli denně po desítkách. Panika a hrůza zachvátila Jihlavany při požáru 18. května 1523, kdy se celé město proměnilo v popel. Zůstalo jen několik málo domků a jako zázrakem dominikánský klášter. Celé 16. století je provázeno požáry a morovými epidemiemi, ale navzdory tomu město mění výrazně svoji tvář. Renesance poznamenává radnici, náměstí, snad kdejaký dům. Podívejme se proto společně s neznámým malířem na obraz Jihlavy z konce 18. století. Odpusťme mu, že morový sloup umístil chybně mezi kašnu a Krecl (dnes Prior). Jeho pohled je tichým loučením se s renesancí, s renesanční Jihlavou, která se navzdory barokní přestavbě připomíná ještě dnes. Podívejme se na část městské zástavby na náměstí, mezi ulicemi Židovskou a Matky Boží a sledujme pozorně průčelí jednotlivých domů kolem roku 1980 a renesančního průčelí ze 16. století. Kouzlo renesance je úchvatné a autor, restaurátor akademický malíř Antonín Novák, nás vrátil do tohoto údobí právě na základě oné kresby Jihlavy z konce 18. století. Podle krajkoví jednotlivých štítů a atik, byť znázorněných ze západní strany, pokusil se o rekonstrukci průčelí do náměstí a poskytl nám tak jedinečný pohled na Jihlavu, kterou neznáme a která nám připomíná jinde dochované honosné renesanční stavby.
Současnost je plná shonu, po ulicích už sice nechodíme s hlavou svěšenou, ale mobilní telefony pohlcují naše pohledy do prázdna a oči řidičů poskakují po fádní šedi asfaltů. Zastavme se proto na okraji chodníku a podívejme se na fasády domů. Třeba jihlavských. Barevných, bílých, s malbami na velkých plochách či jen fragmenty. Gotika, renesance, baroko, co na tom záleží, vnímejme krásu našich měst. Pestrost života je v umění dívat se kolem sebe.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)