Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
28.1.: Čtvrtý ročník Ježíškových vnoučat byl výjimečný solidaritou; dárci seniorům věnovali více než 22 milionů korun

28.1.: Z policejního deníku: krádež nafty; zloděj si odnesl potraviny i boty; řidič boural s nepojištěným autem

28.1.: V areálu jihlavské nemocnice začala stavba domu pro seniory, první klienti by se mohli nastěhovat koncem příštího roku

28.1.: Po dobu prázdnin budou do Popic i Vysoké jezdit velké autobusy jihlavské MHD

28.1.: Na dálnici D1 bude omezený provoz a snížena rychlost na 124,6 km a také na 125,9 - 124,6 kilometru, důvodem je poškozený panel

28.1.: Koupaliště v Bystřici nad Pernštejnem bude mít dvacetimetrovou skluzavku

27.1.: Zděděná sbírka obrazů Josefa Kosinky by mohla být instalována ve Staré radnici ve Žďáře nad Sázavou

27.1.: Z policejního deníku: opilá agresivní žena se zranila, opilec seděl na chodníku, šestnáctiletý hoch usedl opilý za volant

27.1.: Sněžení nejvíce komplikuje dopravu na Žďársku

27.1.: Registr vozidel v Jihlavě již funguje v běžném režimu, pracovníci se vrátili z karantény

27.1.: Pojmenujte zubří mláďata z táborské zoo, autoři vybraných jmen je nakrmí

27.1.: Loni policisté na Vysočině zahájili 238 správních vyhoštění cizinců

27.1.: Auto, se kterým řidič ujížděl policistům, patři matce řidiče bez řidičáku, policistům se přihlásil důležitý svědek

26.1.: „Covidový“ rok přinesl v Jihlavě více porodů; narodilo se 1370 dětí

26.1.: Za přetížená vozidla padají vysoké pokuty; policisté z Kamion týmu se loni zaměřili na vozidla převážející dřevo

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Známá i neznámá rodina Mahlerů v Kališti

Malá česká vesnička Kaliště u Humpolce. Tady se 14. července 1860 narodil Gustav Mahler. A hned na úvod dodejme, že v případě data narození jsou dodnes ve světě uváděny tři verse. Toto datum by mělo být, s odvoláním na Matriku příslušníků města Jihlavy, to nejsprávnější a úředně ověřené!?

K jeho rodině a k místu se pak vztahuje řada velmi zajímavých písemností, které jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Pelhřimově. Stojí za přečtení. Pohledy do historie mohou být pro dnešního čtenáře nevšední cestou doprovázenou tajuplnostmi a záhadami...
Jak nám sdělil ředitel archivu PhDr. Zdeněk Martínek, je hlavním zdrojem poznání fond Okresního úřadu Humpolec, neboť archiv obce Kaliště je dochován až od roku 1884. Tamní škola má sice stručnou pamětní knihu, vedenou od roku 1787 a v archivu se nachází i řada katalogů od roku 1878, ale ty neobsahují žádné údaje o Mahlerech. Zmínku nenajdeme ani v opisu matriky narozených z let 1850 - 1851, uloženou u tamního farního úřadu. Prvního příslušníka rodu Mahlerů objevíme až v zakládacích spisech pozemkových knih pro obec Kaliště při fondu Okresního soudu Humpolec. Knihovní lustrum o držbě hostince čp. 9 kupodivu neobsahuje žádné údaje o rodině Mahlerů. A přesto se zde, jako druhorozený syn, malý Gustav Mahler narodil. Zde totiž žila v počátcích rodina Bernarda a Marie Mahlerových, zde zemřel jejich prvorozený syn Isidor. Další knihovní lustrum o držbě vinopalny čp. 52 je už pro nás mnohem zajímavější. Od roku 1848 jsou zde jako majitelé uvedeni Marie Mahlerová, rozená Bondyová, respektive její muž Šimon Mahler. Konečně, první zmínka o Mahlerech v Kališti! Později, pouze v dílčím zápise ze dne 7. července 1852, je zde také jmenován jejich syn Bernard. V roce 1855 kupují tuto vinopalnu od Morice Mahlera manželé Leopold a Eleonora Hallerovi, aby ji v roce 1873 prodali Morici a Herrmannu Sternschussovým.
Další zprávy poskytuje archivní fond Okresního úřadu Humpolec. Tak tedy opět další Mahlerové. A dokonce Bernard, otec našeho Gustava. Neměl to však ve svých začátcích vůbec lehké, konečně, posuďte sami. Dne 9. února 1856 žádá o povolení k obchodu s obilím. Je mu uděleno 13. února, tedy za pouhé čtyři dny. Téhož dne je ale udán obecní radou v Humpolci pro nedovolené provozování obchodu, což se asi následně vysvětlilo a urovnalo. Inu, bdělé oko zákona či závist, a dost možná obojí. Dne 12. března téhož roku žádá opět Bernard o povolení k barvení, doslazování a prodeji pálenky. Snaží se podnikat ve výnosnější oblasti, ale štěstí mu nepřeje. Jeho žádost byla dne 2. dubna zamítnuta. Ale on se nevzdával. Dne 22. září, a stále téhož roku 1856, žádá opět o udělení povolení, tentokrát k destilaci pálenky studenou cestou. Žádost putuje od Obecního úřadu Kaliště až k Okresnímu úřadu v Německém Brodě. Marně, protože už 8. listopadu žádá o povolení k obchodu s viktuáliemi. Tentokrát se asi dočkal. Trpělivost mu přinesla růže, byť na nich neměl nikdy v budoucnosti ustláno. Od 18. prosince mohl tedy obchodovat s viktuáliemi čili potravinami, jak uvádí slovník cizích slov. Stal se váženým obchodníkem. Musel se něčím stát. Schylovalo se ke svatbě. A on miloval dceru váženého a dokonce majetného mydláře.
Dne 5. ledna 1857 žádá Bernard o udělení povolení sňatku se svou nevěstou Marií, dcerou Abrahama Herrmanna z Ledče. Zpráva byla odeslána už následně 8. ledna na Krajský úřad v Čáslavi a ten 16. ledna zasílá licenci k uzavření tohoto sňatku. Obdivuhodná je pružnost a schopnost tehdejšího c.k. aparátu, jen několik listů papíru, jen několik dnů, a hotovo! Sňatek se mohl konat, úřední požehnání bylo učiněno. Rodina byla založena a začala se nebývale rychle rozrůstat... A v židovských rodinách to tehdy nebyla žádná vzácná výjimka mít kolem deseti dětí. Bernard a Marie jich měli později čtrnáct, osm z nich v útlém věku zemřelo.
Rodina, jak známo, se odstěhovala do Jihlavy. Ve spisech Okresního úřadu Humpolec však najdeme ještě další z rodu Mahlerů. V roce 1857 žádá Josef Mahler o licenci ke sňatku s Barborou Neumannovou. Z let 1864 a 1866 je zde odkaz na narození Davida a Fanni a na úmrtí dítěte Karla Mahlera, všichni z Kaliště. Již zmíněný Josef žádá o povolení k řeznictví a pas k podomnímu obchodu. Jiná Marie Mahlerová z Kaliště, nyní v Německém Brodě, zasílá v roce 1867 celkem 7 zlatých a 41 krejcarů daně z podomního obchodu a později je uváděna se svým mužem Šimonem rovněž v záležitosti potravní daně. Poslední zmínka je o Filipu Mahlerovi z Kaliště, který obdržel cestovní pas na jeden rok DO St. Pöltenu.
Nikdy nekončící pátrání a objevování se končí, alespoň pro dnešek. Poděkujme Státnímu okresnímu archivu v Pelhřimově a jeho řediteli PhDr. Martínkovi za putování zažloutlými stránkami naší historie, které nadepsal Prameny k dějinám rodu Mahlerů. Jak vidno, cesta od pramene přináší stále nová překvapení v podobě neznámých přítoků. Výjimkou není ani tolikrát popsaná životní dráha světově proslulého dirigenta a skladatele Gustava Mahlera a jeho rodiny.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)