Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
27.6.: V Novém Městě na Moravě vyprošťovali hasiči auto z potoka

27.6.: U Kamenice narazila řidička s osobním vozidlem do stromu

27.6.: Ranní tragickou dopravní nehodu u Děbolína na Jindřichohradecku nepřežila mladá dívka

27.6.: Kůrovcová kalamita pohledem lesníka

26.6.: Výstava Ladislav Novák 1925-1999 v zámeckých konírnách v Třebíči

26.6.: Vysvědčení na Vysočině je připraveno pro téměř 65 tisíc žáků a studentů

26.6.: V Jihlavě v Brtnické ulici zemřel ráno po nehodě motorkář

26.6.: S létem u Sázavy ožily vážky

26.6.: Konec karenční doby: Firmy výrazně rozšíří možnost placeného volna v době nemoci

26.6.: Jihlavský dopravní podnik má nového ředitele

26.6.: Do jihlavského Cityparku přicházejí světové prémiové značky

26.6.: Adapťácký jarmark aneb staré dobré časy na téma pro VI. Květinový den

25.6.: Václav Klaus k aféře „doprava zdarma“ na pražskou Letnou

25.6.: Svatoprokopská pouť v Třebíči

25.6.: Putovní pohár ze soutěže ve vyprošťování si odvezli ždárští profesionální hasiči

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Bylo nás (čtyři)

Konec dubna. Sobota ráno. Vyhlížím z okna. Je to báječné, neprší. Bereme něco málo k jídlu a pití a náruč nářadí. Hrábě, pilka, kbelík, rýžák na podlahu, sekerka, motyka. Poláčkovo - Bylo nás pět - nebylo. Ale přece to má cosi společného. Řekněme, slavnostního. Uvidíte...

Pak přijíždí auto, nasedáme a jedeme směr Větrný Jeníkov. Moje žena, můj přítel a kolega z archivu Dvořák, budoucí archivář a dnes ještě student Jelínek, a já. Po půl hodince vystupujeme a obtěžkáni harampádím a krajíci chleba s máslem se vydáváme na polní cestu.
Fouká vítr. Šedobílá mračna spěchají po nebi na opačnou stranu, než se ubírá naše skupinka. Kam jdeme? Prázdnou cestou k židovskému hřbitovu... Poslední smuteční průvod tudy prošel snad v roce 1912. Černý, tichý, docela malý hlouček lidí. Dost možná míjel rybník s bílou labutí, rašící vrby a břízy a kráčel vstříc klepajícímu mlýnu. Tady, před Dolním Mlýnem, stál v ústrety smutku černě oděný mlynář, poslední zdejší hrobník s moučným prachem ve vlasech, aby zavedl truchlící k čerstvě vykopané jámě.
Židovský hřbitov ve Větrném Jeníkově. Zelené paže stromů vzepjaté k nebi, které má už už na krajíčku. Klapot kola přehluší slzy a déšť. Nebe pláče. Třikrát se sype hlína na dřevěnou prostou rakev z nehoblovaných prken. Poslední modlitba za posledního zdejšího zesnulého pronášená hlasem posledního místního rabína Marka Jedlinského se rozlétá zeleným údolím...
Je sobotní ráno roku 2000. Jarní úklid hřbitova. Šedesát hromad listí kupíme mezi stély. Barokní lvi se možná diví, žehnající ruce kohenů jakoby doprovázela slova žalmu: Nechť ti Bůh žehná a ochraňuje tě, nechť Pán nechá svou tvář zářit nad tebou... Stojíme při rozpadající se zdi a zaháníme žízeň vodou. Naše doušky a pohledy patří celému hřbitovu. Krásní před očima. Můžeme být spokojeni. I vítr přidává na síle. Kolem nás se probouzí zahrada z kamenných květů. Tu a tam kdosi ještě přiložil malý kamíneček. Není jich mnoho. Bude jich stále více.
Naše dílo se končí. Hnědá ropucha v koutě si oddychne. Blázni odjedou a budou vzdychat nad bolestmi rukou a zad. Nesu, nesu - šedesát hromad lupení. Smuteční vrby a datlové palmy na stélách se pohnuly. To vítr přidal na síle. Loučíme se. Cesty bláznů už bývají takové. Bylo nás čtyři. Pane Poláček, bude nás pět! Na podzim, až spadne poslední list, přijedeme se opět radovat! To už budeme vyšší, blíž u nebe, neboť jak praví Maharal: ...jako strom člověk může růst pouze vzhůru k nebi ze silných kořenů v zemi...
Můžete dočíst a můžete se také přijet podívat. Židovský hřbitov ve Větrném Jeníkově je asi 1,5 km jihovýchodně od městečka. Založen byl pravděpodobně na samém konci 17. století. Na ploše 960 metrů čtverečních je kolem 250 hrobů. Obvodové zdi jsou pobořeny, bývalá průchozí márnice je zničena. Rostou zde kaštany a javory a tráva. Je to překrásný kousek země. Jeho kouzlo je nepopsatelné.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)