Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.3.: Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

18.3.: Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová

18.3.: U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo

18.3.: Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou

17.3.: Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

16.3.: Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel

16.3.: Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

16.3.: Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou

15.3.: Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů

15.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

15.3.: Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač

14.3.: Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

14.3.: Psychologická pomoc pro rodičky a maminky nejen v šestinedělí v havlíčkobrodské nemocnici

14.3.: 14. březen 1939 - Poslední večerní "křty" jihlavských Židů

13.3.: Z policejního deníku: falešný telefonát připravil muže o 360 tisíc korun; zloděj si odnesl z chaty padesát litrů slivovice

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Gustav Mahler 2000 & Jihlava

Pod tímto titulem proběhne v Jihlavě řada kulturních podniků, které oslaví 140. výročí narození Gustava Mahlera. Jednou z připravovaných akcí bude výstava originálních archivních dokumentů, které souvisejí s pobytem rodiny Mahlerů v Jihlavě a které jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Jihlavě.

Dvě podoby Gustava Mahlera...
Návštěvníci shlédnou listiny týkající se koupě domu ve Znojemské ulici a zřízení palírny s výčepem, podívají se na stránky matrik příslušníků města Jihlavy, kde byli zapsáni všichni členové početné Mahlerovy rodiny a další dokumenty týkající se Mahlerových učitelů a přátel. Nebudou chybět ani ukázky z českého a německého místního tisku oslavujícího jeho věhlas a světovost. Archivní knihovna pak celou slavnostní atmosféru výstavy doplní publikacemi věnovanými autorově životu a dílu, které se mohou stát pro mnohé zájemce dalším zdrojem poznání osobnosti Gustava Mahlera.
Jeho samotného nám přiblíží originály třídních výkazů německého gymnasia v Jihlavě z let 1869 - 1877 a maturitního protokolu z roku 1877. Dále to budou jeho fotografie, dopisy a pohlednice z různých míst Evropy a Spojených států, které se dochovaly v písemné pozůstalosti Heinricha Fischera, ředitele městské hudby v Jihlavě, u něhož byl mladý Mahler častým hostem a z jehož synem Theodorem, pozdějším presidentem krajského soudu se dlouhá léta upřímně přátelil.
Překvapením bude presentace dosud neznámých písemných dokumentů z Mahlerova života, které nedávno objevil v Zemském archivu v Brně jihlavský badatel ing. Josef Poukar a které již byly převezeny do Státního okresního archivu v Jihlavě k odbornému posouzení a zpracování. Tento významný objev je dokladem toho, že je stále ještě co nacházet a že ani v této oblasti není nouze o velké překvapení, zvláště pokud se badatel nenechává odradit prvním neúspěchem a má víc než dostatek trpělivosti.
Bude to poprvé, kdy se široká veřejnost a všichni milovníci Mahlerovy hudby budou moci seznámit se vzácnými dokumenty z počátku jeho života a poznat kořeny jeho budoucí tvorby. Nad stránkami jihlavských novin si pak mimoděk mohou položit otázku, komu vlastně Gustav Mahler patří? Při příležitosti dvacátého výročí jeho úmrtí psaly tehdy Jihlavské listy: "Zdá se, že dříve se německá Jihlava k Mahlerovi, jejž dnes si přisvojují Němci, Židé a Češi, příliš nehlásila, neboť teprve v roce 1924 za režimu českých vlád komisaře Výborného byla na návrh prof. Bradáče pojmenována dosavadní Schönmälzergasse jménem světového dirigenta židovského původu Gust. Mahlera, který zde získal zásluhy hudební výchovy. Ve Znojemské ulici na domě č. 6, kde Mahler posledně bydlel, bude z výtěžku oslavy, kterou pořádá městská rada jihlavská v sobotu dne 21. března 1931, zasazena zvěčnělému Mistru pamětní deska. Bude to v blízkosti pamětní desky druhého hudebního genia, který rovněž v Jihlavě studoval - Bedřicha Smetany".
Komu tedy patří Gustav Mahler. Patří všem. Podle Arnošta Lustiga - byl a je světélkem ve tmě. Dodejme na závěr, že by měl znamenat světlo pro všechny, k nimž doléhá jeho hudba, ať už je vnímána sluchem, srdcem nebo lidskou kůží...

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)