Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
3.8.: Po čelním střetu dvou náklaďáků na Třebíčsku jeden řidič zemřel, druhý utrpěl vážná zranění

3.8.: Na dálnici D1 bouralo před polednem osobní auto a náklaďák, nyní už je dálnice průjezdná bez komplikací

3.8.: Makak jávský z táborské zoo by jako nosič jídla rozhodně neuspěl

3.8.: Komentovaná prohlídka výstavy Sochy mluví v jihlavské galerii

2.8.: U Nového Rychnova zemřel při nehodě osmnáctiletý řidič osobního auta

2.8.: Sýčci letos vyvedli rekordních 95 mláďat

2.8.: Odešel Karel Křesadlo, emeritní ředitel okresního archivu v Jihlavě

2.8.: Na jihlavském magistrátě je nově zřízený dětský koutek plný her a omalovánek

2.8.: Dvojčata Radek a Miloš Kolouchovi získali titul rekordmani roku za absolutně největší sbírku seker a hoblíků

2.8.: Chudobínská borovice u Vírské přehrady je zřejmě o 150 let starší, než se předpokládalo

1.8.: V jihlavské nemocnici je nově rouškomat

1.8.: Filmový klub v Jihlavě uvede maďarskou hravou absurdní pohádku pro dospělé Líza, liščí víla

31.7.: Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou se v sobotu 1. srpna otevře veřejnosti, v provozu bude i kladivo

31.7.: Nejvíce netopýrů na Vysočině je ve věži v Heřmani, Biskupicích a u Roštejna

31.7.: Motorkář zemřel v Kameni po nárazu do betonového valu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak děda František kdysi „zaklel“ zloděje.

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Zajímavý objev

Ještě dnes můžeme dočkat řady překvapení. Můžeme objevit zajímavé dokumenty z dob docela nedávných, ale také z dob dávno minulých. V jedné soukromé sbírce se dnech nachází zápisník bývalého majitele mirošovského velkostatku pana Viléma Richlého. Řada jeho prací je uložena v Museu Vysočiny v Jihlavě a byla publikována a vystavena. Patrně se nepodařilo uchovat celou sbírku pohromadě a část se přece jen rozkutálela do světa. Díky šťastné náhodě se dnes podíváme do nenápadné malé ručně psané knížečky s nadpisem "Všelijaké poznámky týkající se velkostatku Mirošovice - sepsal Vilém Richlý roku 1885".

O čem že autor píše? Zajímá se o všechno kolem. Popisuje místní lesy a jejich složení, popisuje ptáky, lesní zvěř, hady, květenu na loukách. Zapsal veškeré celoroční dění na svém velkostatku. Stránku po stránce se můžeme procházet po okolních vesnicích a seznamovat se s křížovými kameny, s jejich popisem a pověstmi o jejich vzniku. Často jde o pohledy velice romantické a z našeho dnešního pohledu naivní, ale jsou velmi cenné, neboť celá řada křížových kamenů byla zničena a nebo byla časem přenesena na nová stanoviště. Na některých se projevilo působení času a dnes jen stěží můžeme rozeznat staré písmo nebo vyobrazení rozličných předmětů. Byl jedním z těch, kteří nebyli lhostejní ke svému okolí a právě jemu vděčíme za záchranu a popularisaci těchto, do té doby zcela opomíjených, kamenných památek. Konečně, dejme mu slovo, když popisuje dva kameny nalezené přímo v Mirošově či Mirešovicích, jak se tehdy říkávalo této vsi, která leží asi 10 km západně od Jihlavy.
1. MIREŠOVICE velkostatek má plotnu takovou s křížem a na straně pravé s bambitkou, nahoře jest r. 1644, pod ním "Mattej Mew," nyní stojí v zahradě a stál spíše hned za rohem zdi zahradní a jest o něm pověsť, že otec ovčák syna svého, z boje domu se vracejícího, když v době noční oknem do ovčína se ubíral, za zloděje držel a zastřelil. Na návsi ve vsi Mirošov stojí také plotna taková, na ní kříž, v pravo sekyra a v levo dýka. Povídá se, že zde někdo zmrzl! Celý kámen zapadlý jsem r. 1890 nechal vyzdvíhnouti a patřičně postaviti. Uprostřed, podél celého kříže vyrytá kopí.
Následuje soupis devatenácti míst, kde jsou zachyceny křížové kameny nebo plotny, jak je nazval autor této pozoruhodné knížečky. Podařilo se mu popsat celkem 24 exemplářů v okolí až k Jihlavě, a na opačné straně k Pelhřimovu, až po jeden poslední v samotném Jindřichově Hradci.
Byl to jistě pán všestranně nadaný. Jeho sběratelská vášeň naplňovala zámek a jeho komnaty archeologickými nálezy z blízkého okolí, sbíral mince, keramiku a porcelán. Však také na jednom z kamenných ostění vstupních dveří, dnes v soukromé sbírce, bylo jím vyryto: SBÍRKY ZÁMECKÉ 188(0) - (Vilém Richlý).
Další osud zámku byl více než tragický. Historické sídlo starých rodů a jedno z největších venkovských panských sídel v jihlavském okrese vůbec bylo po osvobození v roce 1945 Rudou armádou vyloupeno a od té doby dále upadalo. Všechno se všem nějak hodilo, a tak postupně zmizel i poslední kousek inventáře, podlahy, okna, zábradlí, až nakonec zůstal zcela pustý objekt. V době, kdy byl zámek "spravován" Semenářským státním statkem v Jihlavě došlo k jeho vyjmutí ze seznamu nemovitých kulturních památek a jedinečná, pro obec dominantní zámecká kulisa, byla v roce 1986 zbourána. Zmizela památka číslo 4996. Navždy. Je jakousi ironií osudu, že přehled nemovitých kulturních památek vydaný v loňském roce tuto skutečnost ještě nezaregistroval a tak případný návštěvník už nenajde zámek, ale holou pláň. Také zámecký park byl do tohoto seznamu zapsán pod evid. číslem 4997. Co z něho dodnes zbylo mi není známo. Před léty to býval prales, na jehož okraji byla zakládána políčka na brambory. Inu, výživa národa především!

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25, 588 41 Vyskytná n. Jihl.


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)