Homeopatický eshop:

  Nehody, krimi:

Jihlava - nehody, krimi, policie, hasiči... Jihlava - doprava

  Dopravní informace:

  Další zprávy z Jihlavy:

Jihlava - náměstí...

  Kultura v Jihlavě:

Jihlava - kultura...

  Jihlava - Revue:

Z jihlavských archivů:

R E K L A M A :
Sháníte kapelu na večírek či společenskou nebo firemní akci?
Country kapela Znamení zahraje na Vaší firemní akci, obecní slavnosti, countrybále, svatbě i při jiných slavnostních příležitostech.
Informace na telefonu 774 446 476

Zn.: Profesionální úroveň


Sdílet tento článek
O přepadení města Jihlavy

Slavná vítězná bitva se odehrála v roce 1402 na jihlavských hradbách poblíž minoritského kláštera . Neméně slavné je i vyobrazení této bitvy na pravé straně presbytáře v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě. Dnes můžeme tuto velkolepou fresku z počátku 15. století opět vidět v plné kráse. Ještě do roku 1933 však byla zakryta omítkou, neboť podle nařízení biskupské konsistoře z roku 1785 musela být odstraněna, aby nerušila věřící při bohoslužbách. Nebylo náhodou, že před tímto aktem zachytil obraz roku 1790 jihlavský mědirytec a historik Johann Heinrich Marzy a jeho kresba je dodnes uchována v Museu Vysočiny. Při porovnání obou vyobrazení vidíme celou řadu Marzyho nepřesností, ale i tak si všimneme, že nejen na levé horní straně náměstí byl vedle nádrže na vodu umístěn pranýř, kterému dal autor podobu zavřeného deštníku, ale i na pravé dolní části náměstí, kde se konaly všechny výroční trhy, byla umístěna klec pro ty řemeslníky, kteří šidili a okrádali spolubližní a nebo zde byly, podobně jako v Pardubicích, zavírány povětrné ženy.

Přepadení Jihlavy v roce 1402 - kresba J. H. Marzyho podle fresky v minoritském kostele Nanebevzetí Panny Marie ...
A nyní k bitvě, která se odehrála před svítáním dne 19. února 1402. Jihlavští tehdy uvěznili v městské věži rytíře Heřmana z Bukové, poněvadž se dopustil ve městě nějakých zpupností a propustili jej až po pěti týdnech. Odvetou za tento potupný čin mělo být město potrestáno a tak došlo k jeho přepadení, kterého se mimo jiné zúčastnili také další Zikmundovi příbuzní a přátelé, Zikmund z Rokštýna, Jan, Arnošt a Mikuláš z Leskovce, Jan Dvořecký, Jan Sokol z Lamberka, Smil z Dírné a další čtyři rytíři z okolí. U minoritského kláštera pak v největší tichosti přistavěli k hradbám žebříky a počali vnikat do kláštera. Tehdy je ale zpozorovala jakási žena hledající venku zatoulanou krávu a hned spustila křik. Hluk pak uslyšel mnich jdoucí budit své spolubratry k časné ranní modlitbě a ani ten nemeškal, vyskočil oknem do ulice a začal volat o pomoc. Prozrazení útočníci se dali na ústup před ozbrojenou městskou stráží a měšťany. V tuhém boji padlo sedm útočníků a dalších dvanáct bylo zajato. Jihlavští ztratili jen čtyři muže. Na výroční den šťastného zachránění města se pak konal slavnostní průvod. Po něm byli jeho účastníci pohoštěni a každý prý dostal sedm grošů a kapra. Tak vznikla oslava "kapřího dne", která až po roce 1526 zcela zanikla. Událost měla navždy připomínat nejen malba, ale i nápis na desce. V překladu zní: "Po narození Kristově tisícčtyřistadvěléta na neděli reminiscere o půl noci přišli nepřátelé sem do města velmi lstivě s velkou mocí a zmocnili se obou zdí a také tohoto kláštera. Tu pomohl nám Bůh a naše milá Matka Boží, že jsme nepřátele přemohli, že padali přes zdi, lámali si vaz a mnoho jich bylo zabito a zajato. Z našich čtyři padli: Hirt Hamermeister, Ulman Rudel, Chunz Wagner a Walk Pinter, Bůh buď jim milostiv a nám s nimi. Amen".
Válkám a bitvám však nebyl konec, jejich obrazy by se do všech jihlavských kostelů jistě nevešly, ale ty už zůstaly jen v kronikách. Třeba v Hájkově, Pešinově, Vavřince z Březové a v kronice Leupoldově. Tak třeba jeho zápis, že roku 1423 přitáhl Žižka k Jihlavě, aby si ji podrobil. Jihlavští mu však náhlým výpadem způsobili nemalou škodu a tak nakonec došlo k úmluvě, že jeden druhému škodit nebude a Žižka půjde dále na Moravu. Podobně se nedařilo ani dalším husitským hejtmanům, kteří se pokoušeli dobýt jihlavské hradby, jako příkladně Zikmund Korybut nebo Jan Roháč z Dubé. Pohroma však přicházela nejen v podobě válek, ale i zhoubných požárů a morových ran. Největší zkázu však přinesla třicetiletá válka a švédská okupace Jihlavy v letech 1645 - 1647. Ale to už bude další vyprávění.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

26. leden 2013Glosa
(Leo Švančara)
Dneškem jsme legalisovali nacikomunismus
Před 14 dny bych považoval volbu Zemana za presidenta za poměrně neutrální, až snad tu lepší možnost... A v těch 14 dnech neuvěřitelné kampaně jsme dostali jakoby zázrakem z Nebes ještě jednu šanci - a nejspíše v naší generaci tu poslední.
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)