Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
7.12.: V sobotu v podvečer zemřela v Přibyslavi při střetu s osobním autem chodkyně

7.12.: U Želiva havarovala řidička s osobním autem, skončila v péči zdravotníků

7.12.: U Vladislavi se při nehodě převrátilo auto na střechu, řidička utrpěla zranění

7.12.: Sobotní ranní nehody, zřejmě v důsledku ledovky, naštěstí bez zranění

7.12.: Krajina mýma očima fotografa Františka Štohanzla v muzejní kavárně v Jihlavě

7.12.: Jihlavský filmový klub uvede velkopelý hudební dokument Pavarotti

6.12.: Výstavy v muzeu ve Žďáře nad Sázavou přiblíží Vánoce za socialismu i za první republiky

6.12.: V Pelhřimově je stále bezpečno, není důvod k panice a strachu

6.12.: Pachatele dopadli policisté v Jihlavě rychleji, než okradený zjistil, že věci nemá

6.12.: Od začátku roku do konce listopadu šetřili policisté na Vysočině 4 448 dopravních nehod; zemřelo 44 lidí

6.12.: Neznámý pachatel ve Světlé nad Sázavou vnikl na soukromý pozemek a brutálně utýral k smrti dva psy

6.12.: Meteorologové varují před sobotní ledovkou na Vysočině

6.12.: Adventní koncert ve Velké Lhotě; rozezní se i cenné varhany

5.12.: Z rodného domku komunistického funkcionáře Bohumíra Šmerala v Třebíči je Centrum tradiční lidové kultury

5.12.: V Pelhřimově vzplál akumulátor koloběžky, záchranná služba odvezla tři lidi do nemocnice

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Gustav Mahler v Jihlavě II.

Pohled do archivních fondů přináší stále něco nového. Už už se zdá, že všechno bylo objeveno, všechno popsáno, všechno řečeno. A najednou...

Kdy vlastně přijela rodina Mahlerů do Jihlavy, od kdy se zde trvale usadila? Když byly Gustavovi dva roky, přestěhoval se jeho otec do Jihlavy, tak píší Jihlavské listy v roce 1931. V propagačním listě ke 140. výročí narození Gustava Mahlera vydaném v roce 1999 se uvádí, že "...již 22.10. 1860 se Mahlerovi přestěhovali do Jihlavy..." Podívejme se proto znovu do Státního okresního archivu v Jihlavě a v Pelhřimově a hledejme odpověď tady. Podle první verse byl malý Gustav Mahler stár dva roky, podle druhé mu bylo něco přes tři měsíce. A co uvádějí dochované archivní dokumenty?
První zpráva je zaznamenána v Protokolu cizinců cestujících a projíždějících Jihlavou od 1.3.1858 do 29.7.1858. Dne 16. května 1858 tudy projel Bernard Mahler, otec Gustava, cestou ze Znojma domů do Kaliště. Uvedl, že je Žid, stár 31 roků a obchoduje s kořalkou. Další jeho pobyt v Jihlavě je zaregistrován ve dnech 3. až 4. července 1858, kdy uvedl, že jede ze Znojma, že je Žid, stár 30 roků a obchoduje s potravinami.
Další zápis se nachází v knize Záznamů židovských rodin bydlících v Jihlavě a provozujících živnosti v letech 1859 - 1874. Zde je zapsán Bernard Mahler, obchodník, bydlící s rodinou na čp. 265 (dnes Znojemská ulice č. 4 - pozn. autora). Z Kaliště u Humpolce odešel 22. října 1860 a na základě povolení k pobytu v Jihlavě vydaném Okresním úřadem Humpolec zde mohl pobýt do 21. října 1864. Nakonec z města odešel o pár dnů dříve, 5. října 1864. Po celé toto čtyřleté období bydlel ve Znojemské č. 4 a podle Seznamu výčepníků lihovin z roku 1861 je k datu 8. října 1861 uveden jako nájemce výčepu v domě v Brněnské ulici č. 31, jehož majitelem byl jistý Johann Hofbauer. Na druhé straně tohoto listu je pak uveden již samostatně a to opět pod čp. 265, s poznámkou "Rosoglioerzeugung" neboli výroba rosolky. Pro úplnost dodejme, že se jednalo o likér původně vyráběný z listů rosnatky, kterou Vlaši míchali do tohoto nápoje. Později, jak uvádí Ottův slovník naučný, začalo se používat růžových okvětních plátků.
Nic však nepomáhalo a Bernard Mahler musel z Jihlavy odjet zpátky do Kaliště. Proč asi? A lze to potvrdit z jiných zdrojů? Podobné pátrání a potvrzení těchto nových skutečností bylo proto přeneseno do Státního okresního archivu v Pelhřimově, kde se nachází fond Okresního úřadu Humpolec a archiv obce Kaliště. Podle zprávy ředitele archivu PhDr. Zdeňka Martínka však hlavní zdroj očekávaných informací se dochoval velmi torsovitě, neboť značná část spisů padla za oběť skartacím prováděným snad v období okupace. Přesto se zde nachází celá řada velice zajímavých dokumentů. Především je zde založen důležitý doklad z 24. září 1860, kde Bernard Mahler žádá o povolení licitační dražby hospodářských strojů a zařízení domácnosti na den 15. října, což by znamenalo, že se tehdy vážně a navždy rozhodl opustit Kaliště. Do Jihlavy, jak bylo uvedeno výše, dorazil už za týden dne 22. října 1860.
O dalších osudech rodiny Bernarda Mahlera a o tom, že se 5. října 1864 z Jihlavy odstěhoval a opět se vrátil zpět do Kaliště, už archivní dokumenty v pelhřimovském archivu nevypovídají. Značná část spisů a spisových pomůcek z let 1855 - 1868 a všechny podací deníky Okresního úřadu Humpolec z let 1862 až 1866 se nedochovaly. Ten, kdo je zničil, nevěděl či netušil, čeho se tehdy dopouští...
Nezbývalo tedy, než trpělivě hledat dál v jihlavském archivu. Druhý, a již definitivní, příjezd Mahlerovy rodiny do Jihlavy je zapsán do knihy Záznamy dokumentů přistěhovalých Židů 1856 - 1892 a do knihy Záznamy o židovských rodinách bydlících v Jihlavě 1865 - 1871. Zápis v první knize je datován 14. května 1865, druhý pak 19. května, a to včetně trvalého bydliště opět ve Znojemské ulici č. 4. Je zde rovněž uvedena manželka Marie a děti, které jsou postupně dopisovány až po syna Otto, narozeného v roce 1873. Jak je patrné z rozdílných dat u obou zápisů, bydlela Mahlerova rodina prvních několik dnů se vší pravděpodobností u Bernardova bratra Davida, který zde pobýval už od roku 1864 v domě na náměstí čp. 171 (dnes Masarykovo nám. č. 26). A protože v knize Záznamů židovských rodin bydlících a provozujících živnosti v Jihlavě 1859 - 1874 je rubrika o odjezdu proškrtnuta a povolení k trvalému pobytu bylo vystaveno v Kališti 14. května 1865 bez nějakého dalšího časového omezení, lze teprve tento den, kdy byl rovněž učiněn i zápis v knize přistěhovalých, považovat za počátek trvalého pobytu Mahlerovy rodiny v Jihlavě. Gustavu Mahlerovi bylo v té době už bezmála pět let!...
O jeho dětství v Jihlavě není mnoho dobových dokumentů či zpráv. V jihlavském archivu nejsou uloženy prakticky žádné písemnosti německých chlapeckých obecních škol v Křížové či Brněnské ulici, které malý Gustav podle různých historiků navštěvoval. A tak si můžeme prohlédnout jen několik jeho dětských fotografií, přečíst pár stránek z tehdejšího místního tisku, zalistovat v katalozích jihlavského německého gymnasia či zachytit jedním pohledem na dvou listech Matriky příslušníků města Jihlavy takřka všechny jeho sourozence, rodiče i prarodiče. Je možné uvidět i matriční list jeho vlastní rodiny, kde je zapsána jeho žena Alma Maria rozená Schindlerová a jeho dcera Marie Anna, která záhy umírá.
Mahlerovo dětství však je trvale zapsáno někde úplně jinde. Ve všech jeho písních a symfoniích. V každé partituře, notě, na notových linkách. Nezbývá, než se zaposlouchat do jeho zázračné hudby. Zavřete oči, génius přichází...

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)