Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
26.2.: Z policejního deníku: vloupání do auta; dvě ženy se popraly; opilý cyklista

26.2.: Ve Sněžném se chystají opravit věž evangelického kostela z devatenáctého století

26.2.: V Havlíčkově Brodě se objevila vzácná sova pálená, bohužel se otrávila jedem na myši

25.2.: Záchranáři řidičku po nehodě u Cetorazu transportovali letecky do Českých Budějovic

25.2.: Z policejního deníku: krádež věcí za více jak 20 tisíc; muži přišli o peníze, které poslali na účet; vloupání do auta

25.2.: Policisté hledají zloděje, který v Jihlavě ženě ukradl peněženku a následně použil její platební kartu

25.2.: Hravé surikaty z táborské zoo si užívaly sněhové hrátky

25.2.: Generační obměna Dukovan končí, jaderná elektrárna ale bude přesto dál přijímat nové zaměstnance

24.2.: Z policejního deníku: zraněného muže v lese policisté vypátrali; muž porušil domovní svobodu; opilý řidič boural

24.2.: Pelhřimovské nemocnici pomohou hasiči na urgentním příjmu, ARO a oddělení tzv. červené COVID zóny

23.2.: Z policejního deníku: zloděj se vloupal do náklaďáku; rvačka na jihlavském náměstí; poškození skleníků

23.2.: V Dešově shořela stodola, příčina požáru je v šetření

23.2.: Táborská fosa si zvyká na neobvyklé zasněžené zimy

23.2.: Při ranních nehodách na Vysočině utrpěli zranění čtyři lidé, zraněné dítě dostalo od hasičů dráčka Záchranáčka

23.2.: O původu smírčích křížů a kamenů

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Kaple Bolestné Panny Marie v Jihlavě opravena

Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě tvoří jednu z nejvýraznějších dominant tohoto města. Jeho dvě nestejné věže upoutávají naši pozornost nejen na všech známých vedutách, ale při kterékoliv návštěvě městě. Na jeho severní straně pak vystupuje z kamenné zdi mohutná barokní kaple Bolestné Panny Marie.

Má půdorys osmiúhelníka a byla postavena v roce 1702. V důsledku restaurátorských prací byla po dva roky uzavřena, aby dne 5. prosince roku 2000 byla opět slavnostně předána svému účelu. Pod vedením restaurátorky Kateřiny Knorové zde zkušené ruce odborníků znovu oživily zářivé malby Václava Jindřicha Noseckého a Michala Václava Halbaxe, které byly při posledních opravách necitlivě přemalovány, a současně opravily bohatou štukovou výzdobu na stěnách i v kopuli. Autorem této mimořádně významné štukatérské práce byl Giocomo Antonio Corbellini.
Lešení se pomalu skládá k zemi. Celá nádhera kaple znovu procitá. Vstupujeme do středu kaple z hlavní chrámové lodě a procházíme další pozoruhodností. Bohatě kovanou kovovou mříží se znakem strahovského kláštera a s drobnými malbami na plechu, které znázorňují Pietu, sv. Jakuba Většího a sv. Norberta. Podle některých průvodců jde o jeden z největších a nejkrásnějších kovářských výtvorů na Moravě. Po stranách jsou umístěny dvě sochy klečících havířů z poloviny 18. století, kdy se v této kapli ještě konaly slavné mše, kterých se zúčastňovali poslední jihlavští havíři s rozžatými kahany.
K nejpůsobivějším momentům patří pohled na oltář, v jehož středu se ve skleněné skříni nachází gotická Pieta z doby kolem roku 1350. Údajně sem byla přenesena z minoritského kostela. K té se v minulosti upíraly zraky celé řady věřících a poutníků, aby si vyprosili odpuštění či uzdravení.
Celý prostor nás naplňuje pokorou a klidem. Ze všech stran na nás hledí mlčenlivé obrazy a sochy svatých. Vše je v dokonalém souladu, v dokonalé harmonii. Někdo se v úžasu rozhlíží a někdo má při modlitbě hlavu skloněnou. Obdiv patří nejen starým umělcům, ale také současným restaurátorům. Jejich práce je jako malý zázrak, který se tu na mohutném lešení během dvou let udál. Krása barokní kaple Bolestné Panny Marie půjde do dalšího tisíciletí! Je nestárnoucí. Je věčná.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)