Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.1.: Vzpomínka na básníka Jana Zahradníčka v třebíčské knihovně

25.1.: V Polné hořelo odpadní dřevo

25.1.: U Starého Pelhřimova narazil kamion do stromu, řidič je zraněný

25.1.: U Pacova se osobní auto převrátilo na bok, nikdo nebyl zraněn

25.1.: Na dálnici D1 v Jihlavě skončil kamion mimo vozovku

24.1.: Veřejná sbírka na Mašínův statek, spolek oslovil jihlavské zastupitelstvo i veřejnost

24.1.: U Lovčovic na Třebíčsku utrpěli při nehodě zranění tři lidé, z toho dvě děti

24.1.: Recidivista dostal hlad, ukradl uzenou krkovici

24.1.: Jihlavští archeologové objevili středověkou jímku s historickými artefakty

24.1.: František Hoffmann 1920–2015; muž, který propadl kouzlu Jihlavy a její minulosti

24.1.: Divoká Oslava se stala národní přírodní rezervací

24.1.: Aplikace Záchranka opět překračuje hranice České republiky

23.1.: Řidiči bez dokladů a pod vlivem alkoholu stále usedají za volant

23.1.: V třebíčském útulku skončilo 15 zubožených psů z Čechočovic

23.1.: V jihlavské nemocnici začala oprava stravovacího provozu a přišly změny pro pacienty

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Kaple Bolestné Panny Marie v Jihlavě opravena

Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě tvoří jednu z nejvýraznějších dominant tohoto města. Jeho dvě nestejné věže upoutávají naši pozornost nejen na všech známých vedutách, ale při kterékoliv návštěvě městě. Na jeho severní straně pak vystupuje z kamenné zdi mohutná barokní kaple Bolestné Panny Marie.

Má půdorys osmiúhelníka a byla postavena v roce 1702. V důsledku restaurátorských prací byla po dva roky uzavřena, aby dne 5. prosince roku 2000 byla opět slavnostně předána svému účelu. Pod vedením restaurátorky Kateřiny Knorové zde zkušené ruce odborníků znovu oživily zářivé malby Václava Jindřicha Noseckého a Michala Václava Halbaxe, které byly při posledních opravách necitlivě přemalovány, a současně opravily bohatou štukovou výzdobu na stěnách i v kopuli. Autorem této mimořádně významné štukatérské práce byl Giocomo Antonio Corbellini.
Lešení se pomalu skládá k zemi. Celá nádhera kaple znovu procitá. Vstupujeme do středu kaple z hlavní chrámové lodě a procházíme další pozoruhodností. Bohatě kovanou kovovou mříží se znakem strahovského kláštera a s drobnými malbami na plechu, které znázorňují Pietu, sv. Jakuba Většího a sv. Norberta. Podle některých průvodců jde o jeden z největších a nejkrásnějších kovářských výtvorů na Moravě. Po stranách jsou umístěny dvě sochy klečících havířů z poloviny 18. století, kdy se v této kapli ještě konaly slavné mše, kterých se zúčastňovali poslední jihlavští havíři s rozžatými kahany.
K nejpůsobivějším momentům patří pohled na oltář, v jehož středu se ve skleněné skříni nachází gotická Pieta z doby kolem roku 1350. Údajně sem byla přenesena z minoritského kostela. K té se v minulosti upíraly zraky celé řady věřících a poutníků, aby si vyprosili odpuštění či uzdravení.
Celý prostor nás naplňuje pokorou a klidem. Ze všech stran na nás hledí mlčenlivé obrazy a sochy svatých. Vše je v dokonalém souladu, v dokonalé harmonii. Někdo se v úžasu rozhlíží a někdo má při modlitbě hlavu skloněnou. Obdiv patří nejen starým umělcům, ale také současným restaurátorům. Jejich práce je jako malý zázrak, který se tu na mohutném lešení během dvou let udál. Krása barokní kaple Bolestné Panny Marie půjde do dalšího tisíciletí! Je nestárnoucí. Je věčná.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)