Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
22.10.: Čmuchalové 01: Mladí detektivové mají stopu!

22.10.: Vysočina začala s rekordním sázením lip; slaví tak 100 let republiky

22.10.: V Telči předají ceny žákům, studentům a školským zařízením

22.10.: Slavnostní koncert k 100. výročí vzniku Československa ve Velké Lhotě

22.10.: Pěstitelé potvrzují pokles výnosů brambor

22.10.: Průvodce zdravým stravováním v Jihlavě

22.10.: Kůrovcová kalamita na Vysočině v číslech; 150 tisíc kůrovců stačí na napadení až osmi nových zdravých stromů

21.10.: Výsadba ovocných stromů na ovčí pastvině

21.10.: Největší česká medaile a Světová růže pro pelhřimovské Muzeum rekordů

20.10.: Kraj Vysočina vydává nástěnný kalendář s motivem vzrostlých stromů

20.10.: Filmový klub v Jihlavě uvede snímek Kytice na motivy balad K.J. Erbena

20.10.: Dvořákova hudba rozezní New York

19.10.: Záchranáři na Vysočině sdílí data o pacientech s krajskými nemocnicemi, uložené údaje šetří čas

19.10.: Padesát let kulturního domu Máj v Pelhřimově

19.10.: Koncert Komorního orchestru Filharmonie Gustava Mahlera v Třebíči

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Dvě malé zprávy pro velký příběh

Státní okresní archiv v Jihlavě. Dva docela malé lístky uložené mezi tisíci dalších ve fondu ONV Jihlava. Čteme první z nich:

Není adresován nikomu a nese datum 20. květen 1945. Je nadepsán: Osobní data.
Erich Loos, nar. dne 28.7.1904 ve Worms a/R. příslušný do Vídně, řezník, otec Hermann, matka Františka rozená Grot (oba mrtvi), ženatý, manželka Berta Loos, bytem ve Vídni XVII. okres, Hermannská hlavní třída.
Seznam příslušníků SS v koncentračním táboře Osvětim: pod pořadovým číslem 14 je uveden Erich Loos, jenž později působil v Kostelci u Jihlavy...
Nic dalšího zažloutlý lístek neobsahuje. Nikde žádný podpis ani razítko.
Druhý list je adresován ONV v Jihlavě. Je psán v Kostelci u Jihlavy dne 21. května 1945 a je podepsán dvěma zástupci tamního národního výboru. První lístek je jeho přílohou. Obsahuje tento text:
Oznamujeme Vám, že dne 20.5.1945 ve 13.00 hodin zde byl popraven (zastřelením) SS Untersturmführer Erich Loos, který působil ve zdejší továrně na uzeniny a konservy jako technický vedoucí, jsa sem dosazen od SS Wirtschaftsgruppe z Berlína. Před tím působil ve funkci SS v koncentračním táboře v Osvědčíně a až do zabrání Osvědčína Rudou armádou, mu byl odtud poukazován také plat. Zahrabán byl nad učňovským táborem továrny na mrchovišti. Jeho osobní data přikládáme.
Konec dopisu.
Mezitím se v Kostelci o celý případ začal zajímat MUDr. Přemysl Fučík a objevil dokonce fotografii třech příslušníků SS před zdejší továrnou. Jedním z nich byl Loos, další se jmenovali Braun a Christoph. Pár lidí si na celý případ matně vzpomíná, bylo to dávno...
Při zmínce o Osvětimi člověka okamžitě napadne koncentrační tábor, hrůzná dramata, plynové komory, Židé. Je rozhodnuto. Co se dá ještě dnes objevit v dochovaném archivu tamního tábora? Je tam informace o Loosovi a nebo také o těch dvou dalších?
Dne 4. ledna 2000 odesílám dopis do Polska. Adresát: PANSTWOWE MUSEUM Auschwitz - Birkenau w Oswiecimiu. Přikládám kopie archivních dokumentů a fotografii. Jaká bude asi odpověď?
Přišla dne 21. ledna 2000 a byla podepsána ředitelem musea Mgr. Jerzy Wróblewskim. Větší obálka s celou řadou ověřených dokumentů z archivu koncentračního tábora v Osvětimi. Většina je věnována Loosovi. Několik Christophovi, který byl nejprve zařazen do seznamu střelců a později se stal řidičem převážejícím potraviny nebo strážní službu mezi táborem a Katovicemi. Přiloženy jsou kopie jeho jízdních příkazů. Třetího Brauna nelze přesně určit. Fotografie zaměstnanců tábora v Osvětimi se nedochovaly a příslušníků SS s příjmením Braun zde působilo hned několik.
Kdo a čím byl doopravdy SS Erich Loos. V roce 1942 nastoupil jako řidič nákladního auta a převážel maso a dobytek mezi jednotlivými objekty koncentračního tábora. Pak povyšuje na zástupce velitele zásobování ve zdejší potravinářské společnosti a je zařazen jako správce jatek. V této funkci o něm vypovídá obsáhlá zpráva jednoho z vězňů, Poláka Michala Kuly, sepsaná v červnu 1945 v Krakově. Je plná zajímavých a dramatických událostí z tohoto pověstného koncentračního tábora a pokud jde o Loose, tomu zhotovil strojek na zdokonalení výroby klobás, který si Loos později nechal v Katovicích patentovat a snad ho dovezl i do Kostelce. Vězňům to ale umožnilo pašovat více uzenin hladovějícím do tábora a zachránit tak mnoho životů.
Dalším dokumentem o Loosovi je zpráva o všech příslušnících SS v táboře Osvětim, která byla pořízena pro zástupce americké vyšetřovací komise. Erich Loos je uveden pod pořadovým číslem 14 jako velitel roty na jatkách Auschwitz I - III a je povahově charakterisován jako velký hrubián, který tloukl a udával vězně. Mezi válečné zločince se však nedostal. Přesto se o něm po osvobození tábora vyslovila většina vězněných kladně - wszyscy wypowiedzieli sie o nim pozytywnie, uvedl na závěr dopisu ředitel musea Mgr. Wróblewski.
Ruka neznámého partyzána tak ukončila život jednoho příslušníka SS. Poprava nahlášená podle tehdy platných předpisů do 24 hodin zajišťovala aktérům beztrestnost. Škoda. Předání Ericha Loose úřadům mohlo přinést nejedno odhalení ze zákulisí koncentračního tábora Osvětim.
Všechny uvedené materiály jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Jihlavě. O případu Loos informuje rovněž Zpravodaj obce Kostelec čís. 2/99 a čís. 1/2000, kde celou řadu dalších zajímavých informací o působení příslušníků SS v kostelecké Masně v průběhu protektorátu posbíral a sepsal tamní odborný lékař MUDr. Fučík. Případné další informace rád uvítá autor tohoto článku.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)