Homeopatický eshop:

  Nehody, krimi:

Jihlava - nehody, krimi, policie, hasiči... Jihlava - doprava

  Dopravní informace:

  Další zprávy z Jihlavy:

Jihlava - náměstí...

  Kultura v Jihlavě:

Jihlava - kultura...

  Jihlava - Revue:

Z jihlavských archivů:

R E K L A M A :
Sháníte kapelu na večírek či společenskou nebo firemní akci?
Country kapela Znamení zahraje na Vaší firemní akci, obecní slavnosti, countrybále, svatbě i při jiných slavnostních příležitostech.
Informace na telefonu 774 446 476

Zn.: Profesionální úroveň


Sdílet tento článek

Popraviště v Jihlavě


Ano, popraviště. Královské město Jihlava jich mělo od počátku své existence hned několik. První bylo u samého pranýře na horní straně náměstí, což potvrzují písemné prameny. Nejeden zločinec tu byl sťat pro výstrahu.

Středověké výkony trestu sluly mimořádnou vynalézavostí...
Výjimečný je případ jedenáctiletého syna jihlavského sládka Mertha Puklichta, který sloužil u soukeníka Losnizera v Křížové ulici. Soukeníkova žena jej často tvrdě trestala a bila a on utíkal domů. Matka však jeho úděl nesdílela a naopak ho stále nutila vrátit se zpět do služby.
Rozhodl se proto zapálit nenáviděný dům. Požár však byl záhy spatřen a uhašen. Podezřelý hoch byl uvězněn a po třech nedělích, když se přiznal proč tak učinil, byl u tohoto pranýře "s ohledem na své mládí" sťat. Jinak mu hrozil trest pro všechny tehdejší žháře - upálení zaživa na hranici.
Dalším popravištěm bylo místo u kostela sv. Jana Křtitele ve Staré Jihlavě na dnešním Jánském kopečku. Dne 9. prosince 1588 zde byl popravčím mečem sťat jistý student, který v Uhrách okradl svého pána a v jedné z jihlavských hospod byl dopaden.
Popraviště u Dlouhého mostu na Špitálském předměstí, dnes tzv. Pražského mostu, bylo předurčeno pro trestání žhářů. Oheň za oheň. Roku 1508 zde byli upáleni pastýř, jeho žena a dcera, poněvadž ohněm způsobili velikou škodu. Podobně zde byla upálena kloboučníkova služka Žofie, která zase položila žhavé uhlí do slámy na půdě u soukeníka Heintze v Křížové ulici. Díky malému děvčátku byl oheň hned zpozorován a uhašen, ale služku trest neminul. Není divu, že za žhářství byl trest tak vysoký. Požár byl největší pohromou pro středověké město. Obvykle mu padlo za oběť hned několik domů a často i velká část města.
Na jižní straně za hradbami na oblém kopci, se nacházelo další jihlavské popraviště. Vrch se nazýval Krkavčí kámen, Rabestein, později Merfortův kopec, podle majitele nedalekého dvora, kterému zdejší území náleželo a který zde nechal na vrcholku v polovině 19. století postavit kříž. Ten byl za minulého režimu odstraněn a teprve v nedávné době byl opět navrácen na původní podstavec. Nutno poznamenat, že starý kříž byl kovový, vysoký, jednoduchého kovářského provedení. Nový je kamenný, použitý ze hřbitova, nepříliš vhodný. Toto popraviště bylo zřízeno v roce 1582 a první poprava zde byla vykonána 18. ledna 1583, kdy zde byl sťat jistý Haidenmacher za probodení jiného člověka. Často zde byly konány hromadné popravy, jako např. v roce 1604, kdy zde kat setnul hlavy třem jízdním lupičům okrádajícím pocestné a totéž se uskutečnilo o rok později jiným třem vrahům, kteří u Stonařova oloupili a zavraždili kremžského obchodníka se železem a jeho kočího.
Krutě byly trestány matky, které se dopustily vraždy svých dětí. V roce 1569 byla utopena matka spolu s bylinkářkou, když po požití nějakého odvaru zemřely její dvě děti. Jiná žena, která usmrtila své dítě a pokusila se tento hrůzný čin utajit, byla 19. října 1613 na popravišti zaživa zakopána.
Dobový plán lokality šibeničního vrchu (dnes v těchto místech psychiatrická léčebna)
Pojďme ale dále na popraviště na Šibeničním vrchu, Galgenberg, dnes v místech někde na Brněnském kopci za psychiatrickou léčebnou u cesty vedoucí do Kosova. Nyní se nám podařilo nalézt jeho vyobrazení na plánu Jihlavy z roku 1647. Bylo čtyřhranné s kamennou podezdívkou, podobné popravištím v Pardubicích či Chebu a opatřené dokola dřevěným plotem. Nápis GALGEN čili šibenice nás už nemůže nechat na pochybách, že se díváme na místo zasloužené odplaty, ale i krutého divadla. Roku 1529 zabila žena s tovaryšem svého muže a mrtvolu ukryli ve sklepě. Z obou trhány řemeny, tovaryš pak vpleten do kola, žena zaživa pohřbena pod šibenicí. Přímo hororový se jeví příběh chromého žebráka, který v roce 1578 zabil dceru jihlavského sládka, rozpáral ji, vyňal srdce a játra a uschoval si je. Byl dopaden a mučen. Přiznal se a uvedl, že mnoho dětí zabil a prsty a ruce jim uřezal, mnoho žen povraždil a rozpáral. Když jej vedli na popraviště, strhl se silný vítr. Před radnicí mu vytrhli z těla levou stranu na prsou, dále pak druhou, v Brtnické ulici mu uštípli všechny prsty a když na popravišti vše odvolal, vedli jej zpět na mučení do města a pak opět na popravišti z něho strhli tři řemeny, vpletli jej do kola, vyřízli mu srdce a dali mu s ním políček. Byl konec divadla. Kat prý se jmenoval Adam.
Katovna se nacházela v bývalé Hrnčířské nyní Čajkovského ulici číslo 11...
Ani to není konec našemu putování. Poslední popraviště se nachází vedle ulice Dlouhá stezka, kde ho připomíná původní gotický sloup umístěný na svahu. Zde si připomeňme, že podle starého práva byla katům předávána těla sebevrahů. Tak v roce 1586 se oběsila na půdě jistá Weissová, kterou pak kat shodil z půdy dolů, zavezl na popraviště a zde spálil. Podobně zahrabal u šibenice podomka, který se v roce 1609 oběsil na půdě domu U zlatého lva.
O popraviště se staral kat se svými pacholky. Jeho příbytek čili katovna se nacházel v bývalé Hrnčířské nyní Čajkovského ulici 11 a jeho původní vzhled je zachycen na staré kresbě. V Museu Vysočiny v Jihlavě pak jsou uložena pouta, palečnice a španělské boty na mučení. O písemné prameny pečuje Státní okresní archiv v Jihlavě. Jde především o městské knihy, knihy výslechů čili smolné knihy a spisy z let 1528 - 1786 a rychtářské knihy z let 1553 - 1693.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

26. leden 2013Glosa
(Leo Švančara)
Dneškem jsme legalisovali nacikomunismus
Před 14 dny bych považoval volbu Zemana za presidenta za poměrně neutrální, až snad tu lepší možnost... A v těch 14 dnech neuvěřitelné kampaně jsme dostali jakoby zázrakem z Nebes ještě jednu šanci - a nejspíše v naší generaci tu poslední.
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)