Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
23.6.: Z policejního deníku: auto v příkopu shořelo, řidič utrpěl lehké zranění

23.6.: Do jihlavské zoo s vysvědčením s jedničkou za jednu korunu, chybět nebude oblíbené komentované krmení

22.6.: Výstava fotografií divokých zvířat i vzácných rostlin Barky Hrušky v jihlavském muzeu

22.6.: Pane. Kupte si rakvičku!

22.6.: Na Vysočině při bouřce padaly stromy, nejvíce práce měli hasiči na Třebíčsku

22.6.: Festival Vesuv plný muziky a piv od malých pivovarů pomůže Vojtovi, Františkovi nebo malé Agátce získat hiporehabilitaci na celý rok

22.6.: E-shop Dopravního podniku města Jihlavy umožňuje cestujícím správu a dobíjení jihlavské karty

21.6.: Z policejního deníku: nález ručního granátu; malého chlapce policisté nalezli a předali matce

21.6.: Tragická nehoda na Jihlavsku. Zemřel řidič osobního auta

21.6.: Muž a žena z Třeště vyráběli a prodávali pervitin, skončili s pouty na rukou

21.6.: DOKem letos proplulo 306 třídních lodí

20.6.: Z policejního deníku: vandal posprejoval lokomotivu; zloděj v obchodě byl dopaden; žena nadýchala téměř 3,5 promile

20.6.: Výměnu řidičských průkazů urychlí bankovní identita, jen na Vysočině si je musí do konce roku vyměnit patnáct tisíc lidí

20.6.: Vzpomínka na betlémáře, malíře a kapelníka Josefa Lišku v jeho rodné Třešti

20.6.: Svatojánská noc na Michalově statku

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Zpívání v zeleni stromů

Docela nenápadně se všem zájemcům a přátelům vážné hudby, a především pak ctitelům a stálým návštěvníkům pěveckých vystoupení jihlavského souboru Campanula, nabízí právě vydaná útlá knížečka věnovaná patnácti letům činnosti tohoto pěveckého sdružení. Autoři Pavel Jirák a Petr Bambula zde presentují celé plodné období souboru od roku 1985 až do letošního jubilejního roku 2000.

Hned v úvodu doslova "pěje chválu" na Campanulu jihlavský pan starosta Výborný a zdůrazňuje její důstojnou representaci města doma i v zahraničí. Další slovo hudebního skladatele Petra Ebena se věnuje více sborovému zpěvu a jihlavskou Campanulu hodnotí jako těleso vynikajících kvalit a sbormistra Pavla Jiráka chválí za jeho provedení celé řady skladeb. Předseda Pěveckého sdružení Campanula Petr Bambula pak čtenářům nabízí stránky této knížečky jako dokumentární soubor vzpomínek na aktivní uměleckou tvorbu souboru a děkuje v závěru sponsorům a zvláště Městu Jihlavě za finanční podporu, bez níž by práce sedmdesátičlenného tělesa nebyla v této době jednoduchá.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že součástí Sdružení je rovněž komorní sbor Campanula minor zkoušící odděleně od velkého sboru, který postupně rozšiřuje svůj vlastní repertoár a dále dětský pěvecký sbor Zvoneček, který tvoří šedesát zpěváků ve věku od 11 do 16 let a jehož sbormistrem je Mgr. Jana Jiráková.
A právě v tomto okamžiku by měl následovat celý dlouhý výčet všech koncertů a veřejných vystoupení doma a v cizině a ještě mnohem větší soubor všech pravidelných i mimořádných zkoušek. Ale o tom nechť vás informuje už vlastní publikace. Mně dovolte na závěr jen docela drobnou poznámku ke stati, kde jsou uváděna místa koncertů souborů Campanula v České republice - ROUNEK 1997.
Představte si docela malou barokní kapličku zasvěcenou sv. Antonínovi stojící uprostřed lesů, necelý kilometr od vesničky Rounek. Tady se pořádá každoročně v polovině měsíce června pouťová bohoslužba. Tehdy vyhověl pan sbormistr PhDr. Pavel Jirák mé žádosti o podporu nově se rodící tradici bývalých zdejších slavných poutí a přijal pozvání k vystoupení při mši. Zpěv tehdy, umocněn prostředím lesa a atmosférou červnového odpoledne, uchvátil všechny přítomné posluchače a překvapil i samotné zpěváky. Ještě dodnes vzpomínají účastníci, věřící i nevěřící zvědavci, kterých se sešlo na tři stovky, na krásný zážitek z nevšední události. Vzpomínám si živě i já na komplikovaný přívod elektřiny k hudebním nástrojům až od čtvrtkilometru vzdálené hájenky i na příjezd jednoho ze zpěváků na kole až z Třeště.
Většina zpěváků tehdy přijela vlakem a došla na místo konání urousána, ale včas. Bylo to nádherné sváteční odpoledne. Všem za to dík!
O rok později se při stejné příležitosti představil dětský pěvecký sbor Zvoneček pod vedením svého sbormistra Mgr. Jany Jirákové. Také toto vystoupení se setkalo s nevšedním zájmem všech přítomných. Dětský zpěv doprovázelo šumění lesa a slzičky v očích dospělých posluchačů. Inu, radost a dojetí mívá stejnou podobu... Nakonec všechny doprovodil ptačí zpěv a kapky deště. byl červen roku 1998.
Ani letos manželé Jirákovi nevynechali svoji účast a pouťovou bohoslužbu podpořili svým zpěvem, byť přijeli tentokrát sami a na kolech, jen tak, pro radost ze svátečního dne a ze zpívání. Tisíckrát pozdravujeme tebe, znělo mocným sborem dvoustovek účastníků. Všem se pouť líbila. A všichni se už těší na shledání za rok.
Je dopsáno. Teď už můžeme odložit i půvabnou publikaci na které se graficky podílela Eva Bystrianská a kterou tiskla Astera G v Jihlavě. Malé dílko tak čeká na své čtenáře.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)