Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
27.9.: Z policejního deníku: bouračka u Žatce; zaplacená kabelka nepřišla; krádež nářadí

27.9.: V Rouchovanech krátce po poledni utonul starší muž

27.9.: Mezi Světnovem a Škrdlovicemi vyroste ovocná alej

26.9.: České domácnosti významně ušetří za energie; ČEZ od října zlevňuje elektřinu i plyn

26.9.: V Pelhřimově zřejmě vznikne Národní basketbalové muzeum

26.9.: Kdy by důchodci neměli používat poštou zaslané roušky?

26.9.: Filmový klub v Jihlavě uvede v pondělí polský film Corpus Christi

25.9.: Začíná výměna paliva v druhém bloku Dukovan, odstávka potrvá do poloviny listopadu

25.9.: Z policejního deníku: recidivista sebral mobil či muž, který téměř rok neplatí alimenty na ročního syna

25.9.: Veřejná beseda o revitalizaci starších jihlavských sídlišť

25.9.: Policie na Vysočině se rozroste o padesát policistů

25.9.: Nová publikace přiblíží historii starého hřbitova v Nové Cerekvi

24.9.: Z policejního deníku: krádež elektrokol; hledaná žena putovala do vězení; opilá řidička otočila auto na střechu

24.9.: Vyrážíte na houby? Nepřeceňujte své síly, radí záchranáři

24.9.: V Pelhřimově byla vystavena největší skleněná plastika na světě

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Starý jihlavský hřbitov u svatého Ducha

První jihlavské hřbitovy byly umístěny uvnitř hradebního opevnění. Ten nejstarší při východní straně kostela Nanebevzetí Panny Marie v prostoru dnešního parčíku v Minoritské ulici a další pak kolem kostela sv. Jakuba na místě dnešního vydlážděného Jakubského náměstí.

Přešlo několik století a bylo třeba dál ukládat mrtvé na místa věčného odpočinku. Stávající hřbitovy byly plné. Bylo proto rozhodnuto využít prostoru kousek za hradbami na Špitálském předměstí a to mezi dodnes stojící bránou Matky Boží a Špitálskou bránou.
Starý jihlavský hřbitov u svatého Ducha. Dobová fotografie z likvidace pohřebiště v roce 1890...
Nejprve byla vybudována roku 1559 ohradní zeď kolem celého nového hřbitova a pak v roce 1572 byl postaven uprostřed kostelík sv. Ducha. Renesanční stavba byla rozbořena Švédy při jejich okupaci města v letech 1645 - 1647. Lze předpokládat, že se tak stalo při zesilování městského opevnění hned v létě roku 1645. Tehdy byla zničena všechna předměstí a okolí zpustošeno, aby neposkytovalo úkryt obléhajícím. Dobře je tento stav patrný na dochovaném plánu Jihlavy z roku 1647, kdy byl celý prostor kolem města uzavřen císařskými vojsky a hřbitov je zde zakreslen bez kostelíka, jen s křížky uprostřed zbytků obvodových zdí.
V dalších letech došlo postupně k obnově města, předměstí a v roce 1661 k vybudování nového kostelíka. Barokní podobu si pak zachoval celý areál až do zrušení, neboť v roce 1869 byl zřízen nový hřbitov na Panenském předměstí při silnici k Pelhřimovu. Ze starých dochovaných fotografií z času likvidace ohradních zdí a hrobů si můžeme udělat obrázek o vzhledu tohoto hřbitova, jeho velikosti i kráse některých náhrobků, z nichž byla část přemístěna na nový hřbitov, jeden ze železných křížů postaven při kapli Bolestné Panny Marie u kostela sv. Jakuba a socha sv. Jana Nepomuckého umístěna k mostu přes Jihlávku pod hřbitovem Na Kalvárii.
Celý prostor kolem kostelíka sv. Ducha, který byl ještě několikrát opravován, dostal parkovou úpravu a dodnes patří k nejhezčím místům ve městě. Mimo jiné jsou zde instalovány rokokové sochy čtyř ročních období a socha hudby od sochaře J.V. Prchala, který od roku 1774 působil a tvořil v Jihlavě a okolí.
Dejme však prostor málo známé pověsti o tomto hřbitově. Jednou prý si povídala chasa v nedalekém koňském mlýně o černě oděném muži, který se kolem půlnoci prochází kolem kostelíka na hřbitově. Má prý na hlavě vysokou černou čepici sraženou do čela a ta mu dodává strašidelného vzhledu. Všichni se báli, jen jedna služebná ne. Schovala se před půlnocí na hřbitově při zdi a čekala. Sotva odezněla půlnoc, postava se objevila a tiše přecházela kolem hrobů. Tu pojednou služebná vyskočila a čepici postavě sebrala. Ta zmizela a dívka utíkala ke mlýnu. Všichni pak obdivovali její statečnost, ale ona sama měla od té doby divný pocit, že si neznámý tajemný muž pro čepici přijde. A také se tak stalo. Duch se před půlnocí dívce zjevil a žádal o vrácení čepice na tom místě, kde mu byla odcizena. Pan farář sice dívce poradil, jak to má udělat, ale dívka v roztržitosti vykročila z kruhu, který křídou a svěcenou vodou udělala na zemi na hřbitově a tak druhý den ráno ji lidé našli polomrtvou ležet na hrobech. Vzkřísili ji, odnesli do mlýna, ale za tři dny o půlnoci zemřela.
Smutná událost končí, ve stromech Smetanových sadů zpívají ptáci a nedaleká ulice duní pod koly těžkých nákladních aut. Vůně rozkvetlých lip se mísí s vůní benzínu. Strašidla zmizela a do půlnoční tmy svítí nově opravený kostelík sv. Ducha a blikající odrazky projíždějících taxíků.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)