Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.1.: Kaple svatého Huberta vyhrála v soutěži O nejhezčí turistickou pohlednici

18.1.: Zemřela bývalá ředitelka základní školy Seifertova v Jihlavě Stanislava Prokešová

18.1.: Z policejního deníku: úvěrový podvod, opilec skončil na záchytce, řidiči bez papírů a pod vlivem drog

18.1.: V Přibyslavi u Sázavy žijí bobři

18.1.: V Pelhřimově se loni narodilo 533 dětí, svateb bylo dvaadevadesát

18.1.: Registr vozidel v Jihlavě funguje dočasně v omezeném režimu

18.1.: Policisté na Vysočině vykázali loni z obydlí celkem 53 násilných osob

18.1.: Nejvíce nominací na Českého lva mají filmy Krajina ve stínu, Havel a Šarlatán

18.1.: Fenomén zahradničení a krajové odrůdy ovocných stromů na Vysočině

18.1.: Dálnice a silnice prvních tříd na Vysočině jsou sjízdné bez problémů

17.1.: Ředitelkou Psychiatrické nemocnice v Jihlavě byla jmenovaná Dagmar Dvořáková

17.1.: Z policejního deníku: krádež přívěsu, poškození auta, zničení květináčů a hrabla

17.1.: Přírodovědci v Ptačím parku Kosteliska nalezli brouka, kterého už považovali v ČR za vyhynulého

16.1.: V Třebíči se loni narodilo 1230 dětí, vévodila jména Eliška a Matyáš

16.1.: Odbor služby pro zbraně v Havlíčkově Brodě otevřen od pondělí; počet žadatelů o zbrojní průkazy na Vysočině roste

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Minoritský chrám NanebevzetíPanny Marie

Freska "Žehnající Kristus" z 15. století (foto z pozůstalosti Dr. E. Schwaba)

První písemná zmínka o řádu minoritů v Jihlavě je v listině datované do roku 1243, kdy Fr. Bertoldus, kvardián u jihlavských minoritů, je svědkem postoupení zboží řádu německých rytířů nedalekému želivskému klášteru premonstrátů. Z toho lze usuzovat, že kostel Nanebevzetí Panny Marie s přilehlým klášterem byl vybudován v polovině 13. století.

Je to trojlodní basilika s transeptem ve tvaru kříže. V místě, kde se lodě protínají, byla v polovině 14. století zbudována osmiboká celokamenná věž, jejíž základy spočívají na klenbách. Z této doby pochází i kaple sv. Václava, která je situována při vstupu do chrámové lodě na západní straně. K dalším stavebním úpravám dochází na přelomu 15. a 16. století. Dnešní barokní podobu průčelí a klášterní budovy dostal objekt v polovině 18. století.
Na stěnách interiéru upoutají pozornost fragmenty fresek z konce 13. století a obraz Žehnajícího Krista z konce 15. století v nadživotní velikosti. Na pravé straně, před hlavním oltářem, je umístěna rozměrná freska, znázorňující významnou událost: přepadení Jihlavy v roce 1402. Tehdy se Zikmund z Rokštejna se svými příbuznými a velkým davem ozbrojenců pokusil v nočních hodinách překonat hradby právě u zdejšího kláštera a vysvobodit zde vězněného svého švagra Heřmana z Bukové. Lstivý útok však byl prozrazen a jihlavští měšťané se ubránili. Od toho dne pak byly konány výroční dny slavného zachránění města a oslava nazvaná Kapří den. Tato později zanikla a freska byla zabílena. Objevena byla znovu až při rekonstrukci kostela v letech 1933 - 1934.
Dále stojí za zmínku pozdně gotické plastiky sv. Kateřiny Alexandrijské, sv. Barbory a sv. Markéty, které jsou umístěny v raně gotickém sedilé na pravé straně presbytáře. Pozornost upoutá i renesanční kříž na oltáři z poloviny 16. století a na protější straně barokní kazatelna od J. Schaubergera. Ten navrhl i hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od J. Etgense z roku 1745.
V současnosti zde stále probíhají drobné stavební úpravy a restaurátorské práce a značných změn se dostalo i okolí tohoto areálu, což umožňuje návštěvníkům získat dokonalejší představu o celém objektu.

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)