Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
28.1.: Čtvrtý ročník Ježíškových vnoučat byl výjimečný solidaritou; dárci seniorům věnovali více než 22 milionů korun

28.1.: Z policejního deníku: krádež nafty; zloděj si odnesl potraviny i boty; řidič boural s nepojištěným autem

28.1.: Václav Klaus žádá zastavení přestupkového řízení ve věci pokuty udělené mu za projev k státnímu svátku 28. října 2020

28.1.: V areálu jihlavské nemocnice začala stavba domu pro seniory, první klienti by se mohli nastěhovat koncem příštího roku

28.1.: Po dobu prázdnin budou do Popic i Vysoké jezdit velké autobusy jihlavské MHD

28.1.: Na dálnici D1 bude omezený provoz a snížena rychlost na 124,6 km a také na 125,9 - 124,6 kilometru, důvodem je poškozený panel

28.1.: Koupaliště v Bystřici nad Pernštejnem bude mít dvacetimetrovou skluzavku

27.1.: Zděděná sbírka obrazů Josefa Kosinky by mohla být instalována ve Staré radnici ve Žďáře nad Sázavou

27.1.: Z policejního deníku: opilá agresivní žena se zranila, opilec seděl na chodníku, šestnáctiletý hoch usedl opilý za volant

27.1.: Sněžení nejvíce komplikuje dopravu na Žďársku

27.1.: Registr vozidel v Jihlavě již funguje v běžném režimu, pracovníci se vrátili z karantény

27.1.: Pojmenujte zubří mláďata z táborské zoo, autoři vybraných jmen je nakrmí

27.1.: Loni policisté na Vysočině zahájili 238 správních vyhoštění cizinců

27.1.: Auto, se kterým řidič ujížděl policistům, patři matce řidiče bez řidičáku, policistům se přihlásil důležitý svědek

26.1.: „Covidový“ rok přinesl v Jihlavě více porodů; narodilo se 1370 dětí

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Papírna v Jihlavě

První papírna v českých zemích byla zřízena údajně v Chebu v roce 1370. Historicky však není doložena a nejstarší známé české privilegium k výrobě papíru bylo uděleno až Vladislavem II. Jagellonským v roce 1499. Papír se tedy u nás vyrábí již plných 500 let.

Interier staré papírny ve Jihlavě - Altenbergu (Starých Horách) z roku 1780
(Státní okresní archiv v Jihlavě)
Z moravských papíren je pravděpodobně nejstarší v Olomouci, o níž je první písemná zmínka v roce 1521. Pokud jde o jihlavskou papírnu, je poprvé zmíněna v listině z 12. dubna 1540 a byla postavena ve Starých Horách na české straně řeky Jihlavy. V listině, uložené v jihlavské Státním okresním archivu, prodává purkmistr a rada města papírníku Johannu Freyovi část řeky Jihlavy s jezem a loukou a zavazuje se dodávkou dřeva na stavbu papírny. Frey pak uznává město za vrchnost a zavazuje se platit ročně úrok 10 kop grošů českých.
Z jiných pramenů se můžeme dozvědět, že Johann Frey pocházel z německého Reutlingu. Nejprve se usadil v Praze a pro stále rostoucí poptávku po papíru pro všechny tamní knihtiskaře založil svůj podnik někdy ve druhé čtvrtině 16. století. Tuto první papírnu za poříčskou branou, při mlýnech Na Kameni, získal od staroměstské obce v dědičný nájem. Záhy pak otevřel ještě další v Libni, Trutnově a Brně. Všechny jeho manufaktury byly již vybaveny modernějšími stroji a tak se odlišovaly od starších řemeslnických dílen.
Do Jihlavy se dostal pravděpodobně díky svému švagrovi Hansi Kürschnerovi, který zde ve městě pobýval. A právě v tomto okamžiku vstupuje do našeho povídání dopis jihlavského magistrátního rady a historika Andrease Sterlyho z roku 1836, který sepsal pro rodinu Hellerů, posledních majitelů naší jihlavské papírny, několik zajímavostí ze života Johnna Freye a jeho potomků.
Podle Sterlyho se obrátil sám Frey, papírník ze Starého Města Pražského, na jihlavský magistrát se žádostí o přidělení vhodného místa na vybudování papírny. Takové bylo nalezeno právě u obce Altenberg (dnes Staré Hory). Do jihlavské městské knihy byl však v roce 1541 připsán jako majitel Peter Frey. O dva roky později se přihodilo Johannu Freyovi neštěstí, když v Praze zabil Prokopa Andraczka rovněž z Jihlavy. Jeho žádosti o milost císař Ferdinand I. vyhověl s podmínkou, že se smíří s příbuznými zavražděného a vyrovná se s nimi statky. U jihlavského magistrátu se za něj dokonce zaručila nejen císařovna Anna a vysocí dvorští úředníci, ale i magistrát Starého Města Pražského. Zdá se, že Frey požíval velké vážnosti nejen u dvora, ale byl i nadále uznávaným odborníkem ve svém oboru. Po smrti Johanna Freye dochází k právní rozepři mezi majitelem papírny Peterem Freyem a vdovou Annou a jejími syny. V roce 1557 byl spor ukončen a následujícího roku byla vdova se syny finančně odškodněna. V roce 1569 sepisuje Peter F rey testament a odkazuje starohorskou papírnu své ženě Margareth a synovi Benediktovi. Ten se v roce 1575 dostává do vážné rozepře s papírníky u Bradla (na puklickém Hordarově panství - pozn. autora), kteří použili stejný filigrán - na papíře raženou ozdobu ježka s květinou či hvězdou. Spor byl údajně vyřešen až v roce 1577 na zemském sněmu v Olomouci, ale o výsledku není nikde zmínka. Koncem 16. století se objevil na starohorském papíru filigrán s jihlavským znakem se lvem a ježkem ve čtvrceném štítě.
Pokud jde o papírnu ve Starých Horách, byla v majetku Freyů skoro do konce 18. století. Dalším majitelem pak byl krátce Ferdinand Reunisch, až ji konečně převzal Joseph Anton Heller, který se oženil s dcerou předchozího vlastníka Elisabethou. Okamžitě se pustil do modernisace celého výrobního procesu, zavedl "holandry", udržoval zásoby různých druhů papíru, hledal další odběratele nejen v Čechách a na Moravě, ale i v Rakousku, Uhrách a Sedmihradsku. Kvalita tohoto papíru se podobala holandskému a proto uspokojovala i ty nejnáročnější odběratele. Sterly píše tuto zprávu v roce 1836 a v závěru vyjadřuje přesvědčení, že syn Josepha Hellera, rovněž Joseph, bude stejně úspěšným podnikatelem a bude pokračovat ve šlépějích svého otce. V roce 1848 však výroba papíru ve Starých Horách končí a provoz kupuje Enoch Kern, aby zde zřídil postupně velkou soukenickou továrnu. Dnes jsou zde výrobní provozy firem Motorpal a Bosch.
Druhá papírna poblíž Jihlavy, o které se Sterly rovněž zmiňuje, byla zřízena také při řece Jihlavě u obce Bradlo. Často se uvádí jako beranovská papírna. První písemná zmínka o ní je z roku 1575, ale není vyloučeno, že byla založena již roku 1571 Pavlem Hordarem z Puklic, jihlavským rodákem a majitelem puklického panství, ke kterému náležela mimo jiné již zmíněná obec Bradlo. V jeho službách byl tehdy papírník Pavel Czettl, syn jihlavského soukeníka, který se ve starohorské papírně u Freyů pravděpodobně vyučil. Používaným filigránem byl nejprve onen sporný jihlavský ježek a později Hordarův erb se vzpřímeným zajícem a beránkem stojícím proti sobě na kopci, doplněným dodatečně menším štítem s hvězdami.
Pozn.: Středověké papírny byly zakládány u řek. Vodní kola pomáhala roztáčet stoupy a míchadla. Rozemílání hadrů, což byla nejtěžší práce, bylo mechanisováno "holandry", stroji vynalezenými v Holandsku v roce 1682. Hadry byly později nahrazeny dřevní kaší. (SOKA Jihlava)

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)