Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Papírna v Jihlavě

První papírna v českých zemích byla zřízena údajně v Chebu v roce 1370. Historicky však není doložena a nejstarší známé české privilegium k výrobě papíru bylo uděleno až Vladislavem II. Jagellonským v roce 1499. Papír se tedy u nás vyrábí již plných 500 let.

Interier staré papírny ve Jihlavě - Altenbergu (Starých Horách) z roku 1780
(Státní okresní archiv v Jihlavě)
Z moravských papíren je pravděpodobně nejstarší v Olomouci, o níž je první písemná zmínka v roce 1521. Pokud jde o jihlavskou papírnu, je poprvé zmíněna v listině z 12. dubna 1540 a byla postavena ve Starých Horách na české straně řeky Jihlavy. V listině, uložené v jihlavské Státním okresním archivu, prodává purkmistr a rada města papírníku Johannu Freyovi část řeky Jihlavy s jezem a loukou a zavazuje se dodávkou dřeva na stavbu papírny. Frey pak uznává město za vrchnost a zavazuje se platit ročně úrok 10 kop grošů českých.
Z jiných pramenů se můžeme dozvědět, že Johann Frey pocházel z německého Reutlingu. Nejprve se usadil v Praze a pro stále rostoucí poptávku po papíru pro všechny tamní knihtiskaře založil svůj podnik někdy ve druhé čtvrtině 16. století. Tuto první papírnu za poříčskou branou, při mlýnech Na Kameni, získal od staroměstské obce v dědičný nájem. Záhy pak otevřel ještě další v Libni, Trutnově a Brně. Všechny jeho manufaktury byly již vybaveny modernějšími stroji a tak se odlišovaly od starších řemeslnických dílen.
Do Jihlavy se dostal pravděpodobně díky svému švagrovi Hansi Kürschnerovi, který zde ve městě pobýval. A právě v tomto okamžiku vstupuje do našeho povídání dopis jihlavského magistrátního rady a historika Andrease Sterlyho z roku 1836, který sepsal pro rodinu Hellerů, posledních majitelů naší jihlavské papírny, několik zajímavostí ze života Johnna Freye a jeho potomků.
Podle Sterlyho se obrátil sám Frey, papírník ze Starého Města Pražského, na jihlavský magistrát se žádostí o přidělení vhodného místa na vybudování papírny. Takové bylo nalezeno právě u obce Altenberg (dnes Staré Hory). Do jihlavské městské knihy byl však v roce 1541 připsán jako majitel Peter Frey. O dva roky později se přihodilo Johannu Freyovi neštěstí, když v Praze zabil Prokopa Andraczka rovněž z Jihlavy. Jeho žádosti o milost císař Ferdinand I. vyhověl s podmínkou, že se smíří s příbuznými zavražděného a vyrovná se s nimi statky. U jihlavského magistrátu se za něj dokonce zaručila nejen císařovna Anna a vysocí dvorští úředníci, ale i magistrát Starého Města Pražského. Zdá se, že Frey požíval velké vážnosti nejen u dvora, ale byl i nadále uznávaným odborníkem ve svém oboru. Po smrti Johanna Freye dochází k právní rozepři mezi majitelem papírny Peterem Freyem a vdovou Annou a jejími syny. V roce 1557 byl spor ukončen a následujícího roku byla vdova se syny finančně odškodněna. V roce 1569 sepisuje Peter F rey testament a odkazuje starohorskou papírnu své ženě Margareth a synovi Benediktovi. Ten se v roce 1575 dostává do vážné rozepře s papírníky u Bradla (na puklickém Hordarově panství - pozn. autora), kteří použili stejný filigrán - na papíře raženou ozdobu ježka s květinou či hvězdou. Spor byl údajně vyřešen až v roce 1577 na zemském sněmu v Olomouci, ale o výsledku není nikde zmínka. Koncem 16. století se objevil na starohorském papíru filigrán s jihlavským znakem se lvem a ježkem ve čtvrceném štítě.
Pokud jde o papírnu ve Starých Horách, byla v majetku Freyů skoro do konce 18. století. Dalším majitelem pak byl krátce Ferdinand Reunisch, až ji konečně převzal Joseph Anton Heller, který se oženil s dcerou předchozího vlastníka Elisabethou. Okamžitě se pustil do modernisace celého výrobního procesu, zavedl "holandry", udržoval zásoby různých druhů papíru, hledal další odběratele nejen v Čechách a na Moravě, ale i v Rakousku, Uhrách a Sedmihradsku. Kvalita tohoto papíru se podobala holandskému a proto uspokojovala i ty nejnáročnější odběratele. Sterly píše tuto zprávu v roce 1836 a v závěru vyjadřuje přesvědčení, že syn Josepha Hellera, rovněž Joseph, bude stejně úspěšným podnikatelem a bude pokračovat ve šlépějích svého otce. V roce 1848 však výroba papíru ve Starých Horách končí a provoz kupuje Enoch Kern, aby zde zřídil postupně velkou soukenickou továrnu. Dnes jsou zde výrobní provozy firem Motorpal a Bosch.
Druhá papírna poblíž Jihlavy, o které se Sterly rovněž zmiňuje, byla zřízena také při řece Jihlavě u obce Bradlo. Často se uvádí jako beranovská papírna. První písemná zmínka o ní je z roku 1575, ale není vyloučeno, že byla založena již roku 1571 Pavlem Hordarem z Puklic, jihlavským rodákem a majitelem puklického panství, ke kterému náležela mimo jiné již zmíněná obec Bradlo. V jeho službách byl tehdy papírník Pavel Czettl, syn jihlavského soukeníka, který se ve starohorské papírně u Freyů pravděpodobně vyučil. Používaným filigránem byl nejprve onen sporný jihlavský ježek a později Hordarův erb se vzpřímeným zajícem a beránkem stojícím proti sobě na kopci, doplněným dodatečně menším štítem s hvězdami.
Pozn.: Středověké papírny byly zakládány u řek. Vodní kola pomáhala roztáčet stoupy a míchadla. Rozemílání hadrů, což byla nejtěžší práce, bylo mechanisováno "holandry", stroji vynalezenými v Holandsku v roce 1682. Hadry byly později nahrazeny dřevní kaší. (SOKA Jihlava)

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)