Kresba kostela sv. Jakuba z počátku 18. století. V popředí část náměstí s kašnou

Dominantu všech známých pohledů na Jihlavu, počínaje nejstaršími vedutami ze 16. století, tvoří monumentální kostel sv. Jakuba Většího na východní straně, v sousedství dolního náměstí. Jeho mohutnost je podtržena dvouvěžím v průčelí a neomítnutým zdivem z lomového kamene, které umocňuje celou gotickou stavbu kostela. K té je na severní straně připojena barokní přístavba kaple Panny Marie Bolestné z roku 1702 a opodál stojící pseudogotická kaple z roku 1912, ve které byly umístěny sochy, znázorňující Krista s apoštoly na hoře Olivetské.

První písemná zmínka o tomto kostele je z 31. května 1257, kdy je olomouckým biskupem Brunem slavnostně vysvěcen, a to včetně hlavního oltáře, chóru a oltáře uprostřed chrámu a stává se farním kostelem v Jihlavě. První přestavby se uskutečňují v letech 1373 - 1379, další spadají do roku 1509 - 1523. Právě v roce 1523 postihuje město obrovský požár. Zasažen je i kostel sv. Jakuba, který pak po několik let prochází řadou přestaveb včetně snížení pravé věže na současnou úroveň.
Každého návštěvníka upoutají na první pohled tyto dvě nestejně vysoké věže, opatřené barokními báněmi s měděným opláštěním. Vyšší má 63 metry a ochoz pro strážného ve výšce 40 metrů. Ten je dnes přístupný. Ve věži je rovněž instalován hodinový stroj s daleko viditelným ciferníkem a dvěma zvony, které odbíjejí čtvrti a celé hodiny. V nižší věži, 54 metry vysoké, je umístěn zvon Zuzana. Byl zhotoven pražským zvonařem Brikcím z Cimperka v roce 1548 v hradebním příkopu u brány v ulici Matky Boží. Jméno dostal po lazebnici Zuzaně ze Spitzerovy lázně, která si jím dala vyzvánět hned následujícího dne. Díky kronikáři Leupoldovi vznikla dojímavá pověst, a tak zdejší obyvatelé vždy vzhlíželi ke zvonu s patřičnou úctou. Když v roce 1615 zvon spadl, pokládali to za zlé znamení.
Baroko se hlásí přístavbou již zmíněné kaple Bolestné Panny Marie v roce 1702. Vnitřek chrámu byl barokisován v letech 1771 - 1784. K nejcennějším plastikám patří sv. Kateřina, která je připisována okruhu Mistra krumlovské madony (kolem r. 1400), a pozdně gotické plastiky Boha Otce a sv. Jakuba ze začátku 16. století. Období renesance representuje z mědi tepaná pozlacená křtitelnice s reliéfy ze života Ježíše Krista.
Díky současným stavebním úpravám nabývá chrám původního architektonického vzhledu, který je podtržen působivým večerním nasvícením .

Ladislav VILÍMEK

Zpět nahoru na začátek stránky