Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.3.: Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

18.3.: Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová

18.3.: U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo

18.3.: Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou

17.3.: Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

16.3.: Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel

16.3.: Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

16.3.: Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou

15.3.: Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů

15.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

15.3.: Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač

14.3.: Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

14.3.: Psychologická pomoc pro rodičky a maminky nejen v šestinedělí v havlíčkobrodské nemocnici

14.3.: 14. březen 1939 - Poslední večerní "křty" jihlavských Židů

13.3.: Z policejního deníku: falešný telefonát připravil muže o 360 tisíc korun; zloděj si odnesl z chaty padesát litrů slivovice

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Chrám svatého Jakuba


Kresba kostela sv. Jakuba z počátku 18. století. V popředí část náměstí s kašnou

Dominantu všech známých pohledů na Jihlavu, počínaje nejstaršími vedutami ze 16. století, tvoří monumentální kostel sv. Jakuba Většího na východní straně, v sousedství dolního náměstí. Jeho mohutnost je podtržena dvouvěžím v průčelí a neomítnutým zdivem z lomového kamene, které umocňuje celou gotickou stavbu kostela. K té je na severní straně připojena barokní přístavba kaple Panny Marie Bolestné z roku 1702 a opodál stojící pseudogotická kaple z roku 1912, ve které byly umístěny sochy, znázorňující Krista s apoštoly na hoře Olivetské.

První písemná zmínka o tomto kostele je z 31. května 1257, kdy je olomouckým biskupem Brunem slavnostně vysvěcen, a to včetně hlavního oltáře, chóru a oltáře uprostřed chrámu a stává se farním kostelem v Jihlavě. První přestavby se uskutečňují v letech 1373 - 1379, další spadají do roku 1509 - 1523. Právě v roce 1523 postihuje město obrovský požár. Zasažen je i kostel sv. Jakuba, který pak po několik let prochází řadou přestaveb včetně snížení pravé věže na současnou úroveň.
Každého návštěvníka upoutají na první pohled tyto dvě nestejně vysoké věže, opatřené barokními báněmi s měděným opláštěním. Vyšší má 63 metry a ochoz pro strážného ve výšce 40 metrů. Ten je dnes přístupný. Ve věži je rovněž instalován hodinový stroj s daleko viditelným ciferníkem a dvěma zvony, které odbíjejí čtvrti a celé hodiny. V nižší věži, 54 metry vysoké, je umístěn zvon Zuzana. Byl zhotoven pražským zvonařem Brikcím z Cimperka v roce 1548 v hradebním příkopu u brány v ulici Matky Boží. Jméno dostal po lazebnici Zuzaně ze Spitzerovy lázně, která si jím dala vyzvánět hned následujícího dne. Díky kronikáři Leupoldovi vznikla dojímavá pověst, a tak zdejší obyvatelé vždy vzhlíželi ke zvonu s patřičnou úctou. Když v roce 1615 zvon spadl, pokládali to za zlé znamení.
Baroko se hlásí přístavbou již zmíněné kaple Bolestné Panny Marie v roce 1702. Vnitřek chrámu byl barokisován v letech 1771 - 1784. K nejcennějším plastikám patří sv. Kateřina, která je připisována okruhu Mistra krumlovské madony (kolem r. 1400), a pozdně gotické plastiky Boha Otce a sv. Jakuba ze začátku 16. století. Období renesance representuje z mědi tepaná pozlacená křtitelnice s reliéfy ze života Ježíše Krista.
Díky současným stavebním úpravám nabývá chrám původního architektonického vzhledu, který je podtržen působivým večerním nasvícením .

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)