Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.8.: U Markvartic na Třebíčsku se zranilo po nehodě sedm osob, jedna těžce

18.8.: Opilý cyklista v Havlíčkově Brodě vrazil do auta, utrpěl lehké zranění

18.8.: Od půlnoci budou opět jihlavské trolejbusy "B" zajíždět do Starých hor k přejezdu

18.8.: Mezinárodní cvičení AMPLE STRIKE 2019 se uskuteční od 29. srpna do 20. září i nad Vysočinou

18.8.: Mezi obcemi Čenkov a Třešť na Jihlavsku srazilo auto dva chodce, oba zemřeli

18.8.: Kraj Vysočina představuje Chutě Vysočiny; první s podtitulem Brambory

18.8.: Dvaadvacetiletému řidiči ve Žďáře nad Sázavou testy prokázaly amfetamin a kokain

17.8.: Řidič v Havlíčkově Brodě měl pozitivní test na kokain

17.8.: Veselé barely a popelnice z rukou potomků sochaře Františka Němce z Hriště u Přibyslavi

17.8.: O další peníze na hospodaření v lesích se na Vysočině bude moci žádat celé září

17.8.: Nová doba

17.8.: Muž usedl za volant i přes platný zákaz řízení

17.8.: Komentovaná prohlídka výstavy děl Miloše Jiránka v jihlavské galerii v úterý 20. srpna

17.8.: Dálnice D1 ve Velkém Meziříčí bude od půlnoci do neděle šesti hodin ráno úplně uzavřená

16.8.: Řidič ve Starči na Třebíčsku se snažil policistům ujet a nevyšel mu ani pokus o výměnu se spolujedoucí

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

21. června: Vzpomínka na Bosého Laca

8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Území která měla sloužit pro výchovu nových bojovníků do řad SS

Bodenamt für Böhmen und Mähren Gruppe S-Sonderaufgaben - Prag II. To je adresa odesílatele dopisu ze dne 4. prosince 1944 určeného obcím Wiese, Pschedborsch, Swatoslau, Puklitz, Prisneck, Komarowitz, Pirnitz, Strieschow, Primelkau, Herrenried-Kleinhöf a Unter-Bitowschitz.

Po přečtení člověka až zamrazí. O co krásněji zní původní české názvy těchto vesnic: Luka nad Jihlavou, Předboř, Svatoslav, Puklice, Příseka, Komárovice, Brtnice, Střížov, Přímělkov, Panská Lhota - Malé a Dolní Bítovčice. Nic naplat, píše se rok 1944 a protektorát Čechy a Morava je pod ochranou Velkoněmecké říše. Bez ohledu na blížící se frontu je třeba dále vychovávat nové bojovníky do řad SS. V dopise se dále uvádí:
"Velkoněmecká říše, Fiskus Waffen-SS, činí si podle zákona ze dne 29.3.1935 č. 63 Sb. k účelům obrany státu nárok na části výše uvedených kat. obcí". Následuje přesné vymezení tohoto prostoru a na závěr se píše: "Jest úmyslem pachtovati území přikázané do držby (kromě lesních ploch) na dobu jednoho roku po skončení války. Vstup na území jest dovolen pouze se svolením Standortältesten der Waffen-SS v Jihlavě".
Jak měl asi vypadat konec války podle autorů tohoto dopisu? Očekávali zřejmě zázrak či zázračnou zbraň, která by zvrátila dosavadní průběh fronty? Jak jinak si vysvětlit, že Bezirkshörde in Iglau v dopise ze dne 17. února 1945 (!!!) upozorňuje na dodržování nařízení o uzavřeném vojenském prostoru, na používání silničních objížděk a nebezpečí života při nedodržování tohoto nařízení. Co všechno se odehrávalo v tomto prostoru?
Mezitím se zdejší lidé odstěhovali. Každý šel, kam jen mohl. Bylo to přetěžké loučení. Ve vzpomínkách Antonína Pokorného se uvádí, že z celé farnosti zůstalo jen asi 28 osob na původním místě. Také kostelní zařízení bylo převezeno a uskladněno v Panské Lhotě v tamním kostele a v márnici. Stěhoval se i farář Josef Celpek. Po osvobození byl zdevastovaný kostel narychlo upraven a první bohoslužba se konala již 27. května 1945.
Totéž se dá napsat o tamní obecné škole. Kronika mimo jiné uvádí, že dne 7. prosince 1944 odpoledne byl řídící učitel povolán na obecní úřad, kde mu bylo sděleno, že podle výnosu okupačních úřadů bude celá obec vystěhována do konce února 1945. Po čtyrech dnech však přijel důstojník SS a nařídil vyklizení školní budovy do Vánoc. Druhý den, bylo to úterý 12. prosince 1944, byl rozkaz opět změněn a předvoj SS se ohlásil k nástupu do budovy už 14. prosince.
Vyučování bylo ihned zastaveno. Inventář byl odvezen do školy v Panské Lhotě. Co zbylo ve třídách bylo SS zabaveno. Byt řídícího učitele byl předán až 20. prosince. Krátké soužití s Němci znamenalo pro něj rozkradení většiny důležitých životních zásob. Celá vesnice se začala stěhovat po Novém roce. Všude slzy a velký otazník, kde a na jak dlouho zakotvit? Jak píše kronikář: "15. ledna je obec prázdná. Sem tam přeběhne kočka. Přijíždějí další příslušníci SS, kradou, pálí a ničí".
Po osvobození nacházejí navrátilci vytřískaná okna, zutrhané zámky, všechno dřevěné spáleno. Ve škole otlučené a začouzené zdi. Špína a nepořádek všude kolem. Deset dětí s rodiči se již do Střížova nevrátilo a zůastalo jinde. Pravidelné vyučování však bylo přesto dne 21. června 1945 slavnostně zahájeno.
Co všechno se doopravdy odehrávalo v tomto uzavřeném prostoru?
Proslýchalo se tenkrát, že zde byla umístěna skladiště válečného materiálu. Nebo se snad chystal prostor pro instalaci "tajné zbraně", do které Němci vkládali své poslední naděje? Jisté je, že zdejší němečtí vojáci chodili do kina v Brtnici, kde byla nějaký čas umístěna jejich koňská polní nemocnice. V okolních vsích prý žebrali o jídlo. V dubnu vojenský prostor opustili a vzali s sebou i ruské zajatce, z nichž se podařilo několika uprchnout a zúčastnit se v květnu 1945 povstání v Brtnici. Více zpráv se nepodařilo v jihlavském archivu objevit.
Nějakou dobu po válce se našel při budování chaty u Rokštýna hrob neznámého mladého německého vojáka. V okolí Komárovic, a dost možná i jinde, je dalších několik, snad desítek, hrobů. Ti všichni nestačili padnout za vlast na frontě, ale při výcviku, snad... Komu byla podána zpráva o jejich smrti? Proč se o hroby doposud nikdo nestaral? Proč nebyli řádně pohřbeni, ale jen zahrabáni jako padlá zvěř? Kdo si vzpomene na neznámé hroby neznámých...?
(Dle dostupných archivních materiálů ze SOKA Jihlava)

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)