Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
4.3.: Z policejního deníku: vandal poškrábal lak na autě, opilá žena rušila noční klid, řidiči pod vlivem amfetaminu

4.3.: Policisté pátrají po šestačtyřicetiletém muži z Třebíčska

4.3.: Který film získá nejvíce Českých lvů? Dozvíme se již v sobotu v přímém přenosu České televize

3.3.: Z policejního deníku: vandal počmáral zeď; krádež nafty z auta; opilý muž vyhrožoval, že si ublíží

3.3.: Vysočinský hejtman nevylučuje vyhlášení stavu hromadného postižení osob; v krajských nemocnicích se léčí na jipkách 79 covid pacientů

3.3.: Veřejná doprava na Vysočině kvůli uzavření škol přejde na prázdninový režim

3.3.: V novém domově pro seniory v Chotěboři se ubytovali první klienti

3.3.: Sovice sněžní hypnotizuje návštěvníky i ošetřovatele pohledem

3.3.: Riziko platební neschopnosti v Německu roste; k cestovnímu ruchu a pohostinství se přidávají i potíže v odvětvích, na něž jsou navázané mnohé české firmy

3.3.: Na modernizovaný úsek dálnice D1 Koberovice – Humpolec se vracejí práce

3.3.: Na kompostárně v Jihlavě - Henčově začalo štěpkování vánočních stromků

2.3.: Čtyři mladíci napadli v Třebíči muže, kterého zranili a pokusili se jej okrást; skončili v policejní cele

2.3.: „Žena mezi vdechnutím a vydechnutím“ na březích Dunaje; České centrum Bratislava přináší do venkovních prostor další fotografickou výstavu

2.3.: Z policejního deníku: krádež horského kola; krádež kabelky, řidiči pod vlivem alkoholu a drog

2.3.: Silničáři spotřebovali na Vysočině v zimě 3559 tun soli, loni jen 1341 tun

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Židé v místních a pomístních názvech v Jihlavě a okolí

VICUS JUDEORUM a PLATEA JUDEORUM se objevuje v jihlavských městských knihách od poloviny 14. století.


Zdejší Židovská ulice se počala formovat po roce 1345, kdy císař Karel IV. vyzval Jihlavské, aby přijali Židy do města. Od 15. století čteme v zápisech JUDENGASSE a na plánu města z roku 1876 VORDERE JUDENGASSE a HINTERE JUDENGASSE, Přední Židovská ulice a Zadní Židovská ulice. Po roce 1918 je již uváděna česky - ŽIDOVSKÁ ULICE. Za nacistické okupace byla přejmenována na HANS SACHSGASSE, pak na BROŽÍKOVU ulici a až nyní se vrátila ke svému historickému pojmenování Židovská ulice.
Severozápadně od města, poblíž dvora zvaného dodnes Stříbrný, se nacházela od 18. století do roku 1840 výrobna potaše. Patřila tehdy do katastru obce Zborná (Waldhof). Podle mapy Jihlavy a okolí, vydané na počátku 19. století, tvořilo toto místo několik objektů s názvem BEIM JUDEN. Není divu, kdo jiný se v širokém okolí touto výrobou zabýval, než právě Židé.
Dalším průvodcem nám bude rukopis z pozůstalosti MUDr. Leopolda Fritze "Křížové kameny v okolí Jihlavy", který vznikl v letech 1890 - 1895; u křížového kamene číslo 73 je následující text: "Na silnici jihlavsko - polenské, kde moravská část její se schází s českou, nedaleko Tří Židů, stojí kámen 90 cm vysoký..." V textu se dále uvádí, že na kameni je málo čitelný nápis, z něhož bylo možné v roce 1894 vyluštit snad slova HBSEINSEEL a pak ještě WOLF SIMON. Dost možná, že právě pomístní název U TŘECH ŽIDŮ má vztah k tomuto osudnému místu, kde došlo k tragedii, jejíž obětí byli putující Židé. Kámen však dosud nebyl nalezen a na pomístní název se zapomnělo.
Někdy v 17. století byl v katastru obce Velký Pěčín zřízen židovský hřbitov pro Židy z Telče a okolí. Okolní les se od té doby nazývá ŽIDOVEC.
Řada místních názvů se objevuje ve všech městech a městečkách, kde pobývali Židé. V Polné to bylo ŽIDOVSKÉ NÁMĚSTÍ i ŽIDOVSKÁ ULICE, v Telči ŽIDOVSKÁ ULICE (dnes Nádražní a Svatopluka Čecha). V Batelově se malé náměstíčko před synagogou nazývá ŽIDOVSKÝ PLÁCEK. V Brtnici měli Židé nejen ŽIDOVSKOU ULICI, dnes Legionářskou, ale i ŽIDOVSKÝ MOST a ŽIDOVNU (místo soustředěného výskytu židovských domů).
Většina místních i pomístních názvů zmizela. Vytratila se i atmosfera židovských ulic, židovských domů a židovských krámů či obchodů. Zůstalo něco málo fotografií, nepatrná hrst vzpomínek a nejméně Židů, kteří přežili nacistické běsnění a tiše chodí mezi námi...

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)