Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.4.: Záchranná stanice v Pavlově na Havlíčkobrodsku zahájí v sobotu sezonu bohatým programem

25.4.: Svatojiřská pouť v gotickém kostelíku v Řečici v sobotu 27. dubna

25.4.: Nový ventilátor pomáhá novorozencům v havlíčkobrodské nemocnici dýchat

25.4.: Muž byl obviněn z krádeže mědi; škoda činila téměř osm set tisíc korun

25.4.: Hrad Roštejn zahájí sezonu mysliveckým odpolednem

24.4.: V čížovském malém rybníku může být po rekonstrukci více vody, přibyla i nová tůň

24.4.: V Třebíči byly opraveny další chodníky a schodiště, vedení radnice žádá občany, aby o nedostatcích vedení města informovali

24.4.: V Termesivech na Havlíčkobrodsku hoří hala lihovaru

24.4.: Povídání o přírodních krásách Mexika v jihlavském muzeu

24.4.: Na Havlíčkobrodsku byly nalezeny dvě munice

24.4.: Jihlavští zastupitelé schválili výjimky z doby nočního klidu

24.4.: I u nás už je mokřad jako oáza v poušti

24.4.: Havlíčkobrodskou nemocnici letos čekají investice za 55 milionů korun; aktuálně spouští magnetickou rezonanci

24.4.: Až do konce dubna mohou lidé nominovat strom roku

23.4.: V jihlavské galerii představní zvuky z idylického rumunského venkova

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Zhoř - obec na vypáleném místě...

Někdy kolem poloviny 13. století přicházejí do těchto míst první kolonisté, aby zde uprostřed lesů založili novou ves, rybníky a pole. Začalo velké vypalování celých ploch a odtud také pochází název vsi. Byla zbudována na vypáleném či vyhořelém místě. Na staré katastrální mapě z roku 1835 můžeme ještě dnes dobře rozeznat původní okrouhlou náves s rybníkem, což bylo typické pro zakládání tzv. lesních lánových vsí.

Původním majitelem byl benediktinský klášter v Třebíči, jehož majetek sahal až po zemskou hranici. Není divu, že zde byl následně vybudován i kostel sv. Markéty a zdejší farnost zahrnovala šest okolních vsí. Část původní románské stavby se dochovala dodnes. Zajímavostí je objevená část kamenné románské křtitelnice, o níž se zmiňuje biskupská visitační zpráva z roku 1662, že stávala tehdy na hřbitově, který byl umístěn kolem kostela, jak to bývalo ve středověku obvyklé. Při barokní přestavbě došlo k jejímu zničení a tak zcela náhodně bylo její torso nalezeno až v roce 1976, jak uvádí pečlivě vedená kronika pana Jindřicha Coufala. Odtud můžeme také čerpat další informace o zdejší dřevěné zvonici, původní tvrzi a nebo o zvonech, z nichž dva přestály všechny rekvisice a dodnes vyzvánějí do kraje. Zvon sv. Vavřinec z roku 1515 a nejstarší zvon sv. Markéta s latinským nápisem a letopočtem 1400.
Často se dnes pozastavujeme nad řáděním vandalů a zlodějů v našich kostelích. Nezůstal jich ušetřen ani ten zdejší a tak při jejich poslední "návštěvě" dne 12. dubna 1999 byla ukradena plastika sv. Jana Křtitele a sochy dvou andělů. Zápis ve zdejší kronice však dokazuje, že už 22. ledna 1768 byl zdejší kostel v nočních hodinách vyloupen a zloděj tehdy odnesl zlaté a cínové předměty, všechny svíčky a také textilie z oltářů. Zdá se, že jsme nenapravitelní...
A ještě jeden zajímavý pohled do farní kroniky. V roce 1943 byly okupačními úřady zakázány veškeré církevní průvody s výjimkou pohřebních. V roce 1951 si zdejší pan farář poznamenal, že velitelství SNB nepovoluje žádný průvod. O rok později zaplatil pokutu 10 tisíc korun za výuku náboženství. V dalších zápisech se pak omezil pouze na počasí... V roce 1957 od 2. do 24. dubna byly okresními orgány zakázány bohoslužby v kostelích, prý kvůli slintavce... Následovaly volby s "manifestační" účastí. Pár odvážných si dovolilo jít za plentu!
První písemná zmínka je z roku 1298. Často byla uváděna jako Zhoř Housecí či Černická nebo Malá. Měla rychtu a kolem 14 usedlých. V 15. století byla v držení Mikuláše Žídka a Viléma z Perštýna. Na přelomu 16. a 17. století se ve zdejších panských lesích konaly hony na jeleny a srny. Ve dvoře bylo přes zimu chováno 70 volů. Pěstoval se oves, žito, pšenice, len a konopí. Ryby poskytovalo šest místních rybníků. Dalšími majiteli byli Hanuš Rafael Chroustenský a Pavel Mošovský z Moravčína, kteří se zúčastnili povstání proti císaři Ferdinandovi II. a veškerý majetek jim byl zabaven. Není bez zajímavosti, že Hanuš Chroustenský byl posledním mužským potomkem svého rodu a že zemřel jako generál švédských vojsk v roce 1645 někde na bojištích třicetileté války. Posledním držitelem tohoto panství byl rod Collaltů, kteří sídlili na Brtnici. V této souvislosti je zajímavý údaj z roku 1890, kdy bylo ve Zhoři celkem 386 obyvatel, z toho 382 Čechů, 4 Němci a 6 Židů. V současnosti zde přebývá 380 obyvatel v 90 domech.
V obci jsou registrované tři nemovité kulturní památky, farní kostel sv. Markéty, Vomelkův kříž a sýpka u čp. 22. Po přečtení pečlivě sepsané kroniky pana Jindřicha Coufala Z historie zhořské farnosti mám sto chutí se tam zajet podívat ještě dnes navečer. A tahle pozvánka platí i pro vás!

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25, 588 41 Vyskytná n. Jihl.


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)