Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
3.8.: Po čelním střetu dvou náklaďáků na Třebíčsku jeden řidič zemřel, druhý utrpěl vážná zranění

3.8.: Na dálnici D1 bouralo před polednem osobní auto a náklaďák, nyní už je dálnice průjezdná bez komplikací

3.8.: Makak jávský z táborské zoo by jako nosič jídla rozhodně neuspěl

3.8.: Komentovaná prohlídka výstavy Sochy mluví v jihlavské galerii

2.8.: U Nového Rychnova zemřel při nehodě osmnáctiletý řidič osobního auta

2.8.: Sýčci letos vyvedli rekordních 95 mláďat

2.8.: Odešel Karel Křesadlo, emeritní ředitel okresního archivu v Jihlavě

2.8.: Na jihlavském magistrátě je nově zřízený dětský koutek plný her a omalovánek

2.8.: Dvojčata Radek a Miloš Kolouchovi získali titul rekordmani roku za absolutně největší sbírku seker a hoblíků

2.8.: Chudobínská borovice u Vírské přehrady je zřejmě o 150 let starší, než se předpokládalo

1.8.: V jihlavské nemocnici je nově rouškomat

1.8.: Filmový klub v Jihlavě uvede maďarskou hravou absurdní pohádku pro dospělé Líza, liščí víla

31.7.: Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou se v sobotu 1. srpna otevře veřejnosti, v provozu bude i kladivo

31.7.: Nejvíce netopýrů na Vysočině je ve věži v Heřmani, Biskupicích a u Roštejna

31.7.: Motorkář zemřel v Kameni po nárazu do betonového valu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak děda František kdysi „zaklel“ zloděje.

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Zhoř - obec na vypáleném místě...

Někdy kolem poloviny 13. století přicházejí do těchto míst první kolonisté, aby zde uprostřed lesů založili novou ves, rybníky a pole. Začalo velké vypalování celých ploch a odtud také pochází název vsi. Byla zbudována na vypáleném či vyhořelém místě. Na staré katastrální mapě z roku 1835 můžeme ještě dnes dobře rozeznat původní okrouhlou náves s rybníkem, což bylo typické pro zakládání tzv. lesních lánových vsí.

Původním majitelem byl benediktinský klášter v Třebíči, jehož majetek sahal až po zemskou hranici. Není divu, že zde byl následně vybudován i kostel sv. Markéty a zdejší farnost zahrnovala šest okolních vsí. Část původní románské stavby se dochovala dodnes. Zajímavostí je objevená část kamenné románské křtitelnice, o níž se zmiňuje biskupská visitační zpráva z roku 1662, že stávala tehdy na hřbitově, který byl umístěn kolem kostela, jak to bývalo ve středověku obvyklé. Při barokní přestavbě došlo k jejímu zničení a tak zcela náhodně bylo její torso nalezeno až v roce 1976, jak uvádí pečlivě vedená kronika pana Jindřicha Coufala. Odtud můžeme také čerpat další informace o zdejší dřevěné zvonici, původní tvrzi a nebo o zvonech, z nichž dva přestály všechny rekvisice a dodnes vyzvánějí do kraje. Zvon sv. Vavřinec z roku 1515 a nejstarší zvon sv. Markéta s latinským nápisem a letopočtem 1400.
Často se dnes pozastavujeme nad řáděním vandalů a zlodějů v našich kostelích. Nezůstal jich ušetřen ani ten zdejší a tak při jejich poslední "návštěvě" dne 12. dubna 1999 byla ukradena plastika sv. Jana Křtitele a sochy dvou andělů. Zápis ve zdejší kronice však dokazuje, že už 22. ledna 1768 byl zdejší kostel v nočních hodinách vyloupen a zloděj tehdy odnesl zlaté a cínové předměty, všechny svíčky a také textilie z oltářů. Zdá se, že jsme nenapravitelní...
A ještě jeden zajímavý pohled do farní kroniky. V roce 1943 byly okupačními úřady zakázány veškeré církevní průvody s výjimkou pohřebních. V roce 1951 si zdejší pan farář poznamenal, že velitelství SNB nepovoluje žádný průvod. O rok později zaplatil pokutu 10 tisíc korun za výuku náboženství. V dalších zápisech se pak omezil pouze na počasí... V roce 1957 od 2. do 24. dubna byly okresními orgány zakázány bohoslužby v kostelích, prý kvůli slintavce... Následovaly volby s "manifestační" účastí. Pár odvážných si dovolilo jít za plentu!
První písemná zmínka je z roku 1298. Často byla uváděna jako Zhoř Housecí či Černická nebo Malá. Měla rychtu a kolem 14 usedlých. V 15. století byla v držení Mikuláše Žídka a Viléma z Perštýna. Na přelomu 16. a 17. století se ve zdejších panských lesích konaly hony na jeleny a srny. Ve dvoře bylo přes zimu chováno 70 volů. Pěstoval se oves, žito, pšenice, len a konopí. Ryby poskytovalo šest místních rybníků. Dalšími majiteli byli Hanuš Rafael Chroustenský a Pavel Mošovský z Moravčína, kteří se zúčastnili povstání proti císaři Ferdinandovi II. a veškerý majetek jim byl zabaven. Není bez zajímavosti, že Hanuš Chroustenský byl posledním mužským potomkem svého rodu a že zemřel jako generál švédských vojsk v roce 1645 někde na bojištích třicetileté války. Posledním držitelem tohoto panství byl rod Collaltů, kteří sídlili na Brtnici. V této souvislosti je zajímavý údaj z roku 1890, kdy bylo ve Zhoři celkem 386 obyvatel, z toho 382 Čechů, 4 Němci a 6 Židů. V současnosti zde přebývá 380 obyvatel v 90 domech.
V obci jsou registrované tři nemovité kulturní památky, farní kostel sv. Markéty, Vomelkův kříž a sýpka u čp. 22. Po přečtení pečlivě sepsané kroniky pana Jindřicha Coufala Z historie zhořské farnosti mám sto chutí se tam zajet podívat ještě dnes navečer. A tahle pozvánka platí i pro vás!

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25, 588 41 Vyskytná n. Jihl.


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)