Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.3.: Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

18.3.: Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová

18.3.: U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo

18.3.: Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou

17.3.: Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

16.3.: Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel

16.3.: Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

16.3.: Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou

15.3.: Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů

15.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

15.3.: Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač

14.3.: Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

14.3.: Psychologická pomoc pro rodičky a maminky nejen v šestinedělí v havlíčkobrodské nemocnici

14.3.: 14. březen 1939 - Poslední večerní "křty" jihlavských Židů

13.3.: Z policejního deníku: falešný telefonát připravil muže o 360 tisíc korun; zloděj si odnesl z chaty padesát litrů slivovice

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Adolf Kosárek

Věnujme alespoň malou vzpomínku malíři Adolfu Kosárkovi. Letos si 30. října připomínáme 140. výročí jeho úmrtí a příští rok uplyne celých 170 let od jeho narození. Při pohledu na tato výročí si snadno spočítáme těch pouhých třicet let jeho života.

Adolf Kosárek - Bouře v horách
Narodil se v nedalekém Herálci dne 6. ledna 1830 v rodině důchodního na panství Trauttmannsdorfů. Prý na zdejším zámku. A proto také ta pamětní deska umístěná při vstupu do zámecké budovy. Autorem byl J. Hyliš. Proč byl? Protože v den návštěvy zbylo na obdélníkové desce pouze jméno malíře a dva letopočty. Bronzový portrét někdo jednoduše ukradl. Za bronz se dá totiž utržit ve sběrných surovinách slušný peníz... Ale letos už je zase vše na svém místě. Replika je "jako živá".
Prohlídku zámku si ponecháme na samostatné vyprávění. Zámecký park však stojí za procházku teď hned. Nádherné stromy, o které je díky vedení zvláštní internátní školy, sídlící dnes v zámku, dobře postaráno, jsou chloubou celého areálu. Jejich obdivuhodná mohutnost a značné stáří jsou jistým předpokladem, že stály u kolébky našeho malíře. Snad právě šumění jejich listí ve větru či při podzimním opadávání navždy uchvátily Kosárkovu paletu. Jak jinak si vysvětlit, že není obrazu, kde by na první pohled neupoutal naši pozornost mohutný strom. Odborníci ho řadí k našim nejtypičtějším krajinářům poloviny minulého století. Krajina ze středních Čech, Krajina u Pardubic, Krajina ze Šumavy, Poustevna na horách a mnoho dalších děl je dokladem nevšedního malířova talentu. Dokonce Jan Neruda ocenil ve svých vřelých článcích veliké umění tohoto předčasně zesnulého umělce.
Díky talentu a píli studoval nejprve soukromě, sám uprostřed polí, lesů a luk. Pak za pomoci arcibiskupa Schwarzenberga, který mu poskytl prostředky ke studiu na akademii u profesora Haushofera, vystudoval a usadil se natrvalo v Praze. Česká krajina, tak nazval jeden ze svých obrazů a nejen ten, většina ostatních je oslavou naší české krajiny. Krajiny a krásy uprostřed zeleně či holé kůry stromů. Putovat od jednoho obrazu ke druhému a vzdát hold malíři a životu...
Adolf Kosárek podlehl plicní chorobě před 140 lety v Praze dne 30. října 1859.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)