Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
27.6.: V Novém Městě na Moravě vyprošťovali hasiči auto z potoka

27.6.: U Kamenice narazila řidička s osobním vozidlem do stromu

27.6.: Staročeská petropavlovská pouť na hradě v Ledči nad Sázavou

27.6.: Silnice II/602 mezi Olešnou a Strměchy se od 1. července uzavře; nahradí ji pětiminutová objížďka

27.6.: Ranní tragickou dopravní nehodu u Děbolína na Jindřichohradecku nepřežila mladá dívka

27.6.: Kůrovcová kalamita pohledem lesníka

26.6.: Výstava Ladislav Novák 1925-1999 v zámeckých konírnách v Třebíči

26.6.: Vysvědčení na Vysočině je připraveno pro téměř 65 tisíc žáků a studentů

26.6.: V Jihlavě v Brtnické ulici zemřel ráno po nehodě motorkář

26.6.: S létem u Sázavy ožily vážky

26.6.: Konec karenční doby: Firmy výrazně rozšíří možnost placeného volna v době nemoci

26.6.: Jihlavský dopravní podnik má nového ředitele

26.6.: Do jihlavského Cityparku přicházejí světové prémiové značky

26.6.: Adapťácký jarmark aneb staré dobré časy na téma pro VI. Květinový den

25.6.: Václav Klaus k aféře „doprava zdarma“ na pražskou Letnou

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Žulová ves

Mrákotín byl založen pravděpodobně na samém konci 12. století. První písemná zmínka v zemských deskách je datována rokem 1385. Tehdy byla "villa Mracotin" zbožím blízkého hradu Šternberka, patřícího pánům z Hradce. Hrad se později změnil ve zříceninu, avšak ves Mrákotín vzkvétala. Na počátku 15. století byla již střediskem okolních vsí. Měla rathaus, krčmu a roku 1536 se už připomíná jako městečko. Z archivních pramenů víme, že zde byla provozována řada řemesel - kovářské, bednářské, kolářské, zámečnické, tkalcovské, ševcovské, krejčovské, mlynářské a mísařské. V blízkém okolí se dolovalo stříbro. Největší slávu však přinesli městečku ve II. polovině 19. století kameníci.

Kameničtí mistři František Foit, Leopold Vyhlídal, František Neužil, Vojtěch Přibyl a Jan Šeda započali s výrobou kolem roku 1863. Nejprve to byly dodávky žulových schodů, pomníků, balkonů, kuželek a oken různých slohů. Žula se začala brousit a leštit. Nejprve byly zpracovávány "bludné kameny", kterých bylo všude plno. Práce přibývalo a dodávky putovaly nejen po celém Rakousku, ale i do Polska a Ruska. Výrobky zdejších kameníků najdeme ve Vídni, Budapešti, Praze, Brně, ve Třebíči i Jihlavě. V roce 1884 se zde dokonce uvažovalo se zřízením kamenické školy pro mistry. Záměr se však pro nedostatek finančních prostředků nerealisoval a tak museli mrákotínští kameníci jezdit do školy v Hořicích. Prvním absolventem byl Ferdinand Foit.
Slavné mrákotínské lomy byly poprvé otevřeny v roce 1898. Žula zde byla barevnější, tvrdší a lepší. Prvním výrobkem bylo 40 dlažebních kostek o hranách 6 cm, které po obroušení byly odzkoušeny na vídeňské technice. Žula byla tehdy hodnocena jako nejlepší a nejzpůsobilejší v celém mocnářství. Však se také na veřejné budovy zdejší žula přímo předepisovala - "Mrakotiner Granit". První velikou zakázkou byly prvky na budovu chudobince ve Vídni.
Není divu, že před první světovou válkou zde pracovalo více jak 300 dělníků. Hned po válce se však z největšího Foitova lomu stala akciová společnost "Mrákotínské kamenolomy a stavební podniky v Mrákotíně" a později ze tří malých lomů rodiny Vyhlídalových další tzv. rodinná společnost "Spojené žulové závody". Posledním velkým kamenickým podnikem byl lom Richarda Dvořáka.
Dostáváme se tak až do roku 1923, kdy byl ve zdejším lomu zhotoven první žulový monolit pro Pražský Hrad. Štěstí však tehdy nestálo při kamenících a došlo k jeho přelomení. Následovalo urychlené zhotovení druhého monolitu v roce 1924. I ten byl původně delší a měřil celých 18 metrů. Při zvedání se však ulomila špička a tak na Hrad putoval roku 1925 monolit dlouhý 15,68 metrů, se spodní základnou 195 x 195 cm a horní 132 x 232 cm. Jeho celková váha činila 1146,5 metrických centů a byl tedy o plných 230 centů těžší, než první nešťastný monolit. Jeho převoz se uskutečnil pod patronací Ministerstva veřejných prací a pod dohledem dvou odborníků ing. Adolfa Janouška a ing. Ladislava Klementa.
Vztyčení obelisku na Hradním Nádvoří bylo myšlenkou stavebního architekta Plečnika a mělo se stát chloubou naší technické vyspělosti v nově se rodící Československé republice.
Cestu monolitu sledoval s napětím celý národ. Architekt W. Weinzettl ubezpečoval tehdy všechny o pečlivém naplánování celého převozu a o vysoké kvalitě monolitu, který prý je bez sebemenších trhlin a je naprosto jednolitý. Měl pravdu. Dobré dílo se podařilo a stojí dodnes. Je pýchou mrákotínských kameníků a symbolem naší státnosti.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25, 58841 Vyskytná nad Jihlavou


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)