Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
29.10.: Z policejního deníku: policisté zjistili 145 vládních porušení, postřelený myslivec či navrtaná lípa

29.10.: V pelhřimovských ulicích již dělníci instalují vánoční výzdobu

29.10.: Na Vysočině za posledních sedm dní hygienici zaznamenali přes čtyři tisíce pozitivních osob

29.10.: Lékaři na Vysočině vyšetřili plíce čtyřiatřiceti lidem, plicní fibrózu neměl nikdo

29.10.: Dobrovolníci mohou pomoci nejen v Jihlavě

28.10.: Sdružení Krajina z Počítek zrušilo podzimní výsadbu stromů

28.10.: Rektor Vysoké školy polytechnické v Jihlavě uctil památku 28. října

28.10.: Prymulovo drzé a arogantní chování je skandální

28.10.: Nenechme zvítězit strach nad našimi životy

28.10.: Cestáři na Vysočině mají na zimu dostatek posypového materiálu i připravenou techniku

27.10.: Časové kupóny a elektronickou peněženku do Jihlavské MHD lze již zaplatit i kartou

27.10.: Z policejního deníku: z chaty u hřiště zmizela kasička; opilec budil pohoršení či srážka se zvěří

27.10.: Udělejte z podzimní zahrady ráj pro ptáky

27.10.: Prasata divoká z táborské zoo děkují za lesní plody

27.10.: Návštěvníci hřbitovů by měli o Dušičkách dodržovat vládní pravidla a nařízení

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Pohled do historie obce věnovaný setkání rodáků z Měšína v neděli 10. září 2000

Měšín leží na náhorní plošině ve výšce 510 m.n.m. severovýchodně od Jihlavy. Ve středověku náležel spolu s Hruškovými Dvory a Henčovem do Čech, v roce 1509 pak začal odvádět dávky na Moravu a po Bílé hoře byl již fakticky počítán k Moravě. Oficiálně byl tento stav potvrzen až při úpravě hranic roku 1750.

Místní jméno Měšín, německy Misching, je nejasného původu. Andrea Zápotočná ve sborníku Češi a Němci na Vysočině uvádí, že první písemná zmínka pochází z roku 1368, což také potvrzují výpisky z první jihlavské městské knihy pořízené profesorem Josefem Petridesem, který učil na jihlavském německém gymnasiu a byl autorem celé řady historických článků o Jihlavě a okolí. Další německý historik Dr. Anton Altrichter zase uvádí rok 1385. Tento údaj získal v jihlavském archivu, kde je doposud uložen originál listiny ze 14. září toho roku. V této době ves náležela k lichtenburskému dominiu, zabírajícímu široké území kolem Německého Brodu. Václav Krušina z Lichtenburka prodal podle uvedené listiny dva svobodné lány s dvěma úročníky v Měšíně Sezemovi z Rochova a jeho synům Kunaškovi, Petrovi a Janovi za obnos 20 kop a 50 grošů pražských a zavázal se, že tyto nemovitosti zbaví nároků, zejména Čeňka z Vartmberka. Jan z Rochova spolu se svou sestrou Eliškou postoupil Měšín někdy v letech 1402 až 1404 městu Jihlavě, v jehož majetku zůstal až do roku 1848.
Jihlavský archiv vlastní ještě další listinu týkající se Měšína. Je dána v Praze dne 13. září 1509 a podle ní uděluje Vladislav II., král uherský a český Jihlavským právo, aby všechny daně a platy ze vsí Měšína, Hruškových Dvorů a Henčova, které leží na českém pomezí, byly placeny na Moravu. List je psán česky na pergamenu a je opatřen královskou pečetí. Další zprávy o této vsi by bylo možné nalézt snad ve všech jihlavských městských knihách, což je úkol především pro historiky.
Podle rozložení plužiny a podle tvaru seskupených stavení lze usuzovat na tzv. typ lesní návesní vsi, který je pro zdejší oblast Českomoravské vysočiny velmi častý. Při pohledu na plán Měšína z konce 18. století si můžeme prohlédnout nápadně pravidelnou okrouhlou náves s plužinou tvořící paprskovité záhumenice, později pak dělené do tratí. Vznikla patrně jako produkt německé kolonisace tohoto území ve 13. století. Po dlouhá staletí se v obci uvádí patnáct usedlostí. Tak tomu bylo už v roce 1425 a později i v roce 1616. Ani válečné události a několikaletá švédská okupace Jihlavy žádné výrazné změny do obce nepřinesly. Podle lánových rejstříků z let 1671 - 1678 zde bylo zaregistrováno celkem 14 starousedlíků. Žádný grunt nebyl opuštěn. Ves měla 13 láníků a jednoho půlláníka. Další podrobnosti nejsou uvedeny. Měření proběhlo 22. října 1678. V gruntovní knize z roku 1779 je uvedeno již 20 popisných čísel. Vrchnosti plynuly mimo jiné také užitky ze zdejších tří rybníků. V roce 1848 při zrušení roboty činil vyvazovací poplatek 1247 zlatých a 8 krejcarů a suma dalších různých platů 630 zl. 28 kr. Některé rodiny zde hospodařily po tři století až do roku 1945: Höferova, Folterova a Klementova.
Obec měla a má rozlohu 707 ha a vlastnila obecní kovárnu. Z dřívějších starostů je v archivu doložen V. Petschenka v letech 1933 - 1945. Obec byla v minulosti přifařena do Ždírce a od roku 1772 měla vlastní školu. Zpočátku se střídavě vyučovalo v různých domech, od roku 1793 pak sloužil školním potřebám obecní dům čp. 20 a v roce 1823 byla postavena pro německou školu nová budova. V jihlavském archivu se dochovaly dvě pamětní knihy této německé školy s několika zajímavými dobovými fotografiemi.

V roce 1794 zde žilo ve 23 domech 178 obyvatel, v roce 1842 už ve 30 domech 216 vesměs německých obyvatel. Statistiku dalších let uvádí poslední lexikon obci:

rok 1850 ......295 obyvatel....................... 31 domů
1880 ..........271 ...............................32
1890 ..........272 ...............................32
1900 ..........265 (224 Německých, 41 Českých) ...33
1930 ..........246 (218 N, 28 Č) .................39
1950 ..........184 ...............................41
1970 ..........156 ...............................38
Z písemností zdejšího obecního úřadu se dochovalo jen nepatrné torso, které je uloženo ve Státním okresním archivu v Jihlavě. Zde se rovněž nacházejí gruntovní knihy ze 17. - 19. století, plány Měšína z 18. a 19. století, katalogy české a německé jednotřídní školy a některé další písemnosti týkající se přímo či nepřímo této obce.
Závěrem je třeba upozornit na návesní kapli zasvěcenou sv. Cyrilu a Metoději a na kapličku za vsí při silnici do Polné. Obě stavby jsou zakresleny na plánu Měšína z roku 1835, ale jsou nepochybně starší. Návesní kapli lze datovat do druhé poloviny 18. století, což může potvrdit v dohledné době její plánovaná generální rekonstrukce.
Zajímavostí zdejšího regionu je zpráva MUDr. Leopolda Fritze z roku 1895, kdy zde nalezl na silnici mezi Měšínem a Ždírcem (kil. 8,4) kamenný kříž, vyčnívající tehdy nad terénem 70 cm. Stál prý na hranicích českomoravských. Tolik popis. Další velmi zajímavý, tentokrát křížový kámen, se nalézal opět na hranici, kde prý se říká U Třech Židů (na starých plánech je pouze pomístní název U Kamenného kříže). Byl 90 cm vysoký, 60 cm široký a mimo kříže zde byly málo čitelné nápisy: HBSEINSEEL, WOLF SIMON a ještě i další zcela neznatelné. Snad zde došlo k loupežné vraždě tří židovských obchodníků putujících do Polné nebo do Jihlavy. Faktem zůstává, že ani jediný kámen nebyl dosud nalezen a tak svědectvím jsou dochované poznámky MUDr. Fritze v jihlavském archivu.

V archivních pramenech se objevuje název vsi v této podobě:

v roce 1368 Mischingen
1402 Misching
1846 Misching a Myssna
1872 Misching a Myšín
1892 Misching a poprvé Měšín

Nashledanou v Měšíně ve třetím tisíciletí!

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)