Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
22.7.: V pátek začíná již 37. ročník sedmnáctidenního hudebního festivalu Prázdniny v Telči

21.7.: U Jabloňova hořel osobní vůz, škoda se vyšplhala na 15 tisíc korun

21.7.: U Dubovic se v sobotu odpoledne střetla dvě osobní auta, nehoda si vyžádala zranění

21.7.: Tři jednotky hasičů likvidovaly požár obilného pole u Heřmanic na Havlíčkobrodsku

21.7.: Sázavafest ve Světlé nad Sázavou proběhne ve dnech 25. - 27. července

21.7.: Při požáru harvestoru v lese u Nových Syrovic vznikla škoda ve výši 15 milionů korun

21.7.: Představení Pod tou skálou... aneb stan sem, stan tam na Staré plovárně v Jihlavě

21.7.: O Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro bojuje bývalá fara v Křeči na Pelhřimovsku

21.7.: Nabídky práce ve školství v Třebíči jsou on-line

21.7.: Dva utonulí a jeden vážně zraněný na jihu Čech; nepodceňujte rizika spojená s koupáním

20.7.: V Hodicích na Jihlavsku v neděli slavnostně otevřou Obecní dům

20.7.: Termín svatby i vítání občánků v Třebíči si lidé mohou zařídit on-line

20.7.: Svobodna třicítka je na facebooku!

20.7.: Při vážné dopravní nehodě na Pelhřimovsku se zranili čtyři lidé

20.7.: Na Havlíčkobrodsku havaroval v pátek dopoledne řidič s osobním vozidlem

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

21. června: Vzpomínka na Bosého Laca

8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Židovská náboženská obec v Jihlavě

V roce 1858 byl založen první židovský náboženský spolek v Jihlavě. Stále se zvyšující počet židovských souvěrců si nakonec vyžádal založení řádné náboženské obce a to v roce 1862. Prvním předsedou byl zvolen Elias Hellmann. Dalšími byli Karl Turnovsky, Leopold Schnürmann, Adolf Lieblich a Simon Feldmann.

V zápise o volbě rabína z 30.10.1927 je již uváděn Dr. Eduard Kraus, jako předseda a Richard Weisenstein jako jeho zástupce. Dalším dokladem je protokol ze dne 6.4.1939, sepsaný při příležitosti jednání o dalším osudu vyhořelé synagogy v Jihlavě, který podepsal Richard Weissenstein, jako předseda a Karel Meisel, jako člen výboru Židovské náboženské obce v Jihlavě.
Ve Státním okresním archivu (fond Okresní úřad Jihlava inv. č. 2284) je založen dopis Židovské náboženské obce v Praze čís.j. 06462 ze dne 24.1.1941, v němž je jmenován "vedoucím ŽNO Jihlava" Karel Meisel a jeho zástupcem Oskar Winter. Jmenování bylo provedeno na základě nařízení Reichsprotektora v Čechách a na Moravě v péči o Židy a židovské organisace ze dne 5.3.1940. Jmenování podepsal vedoucí Židovské náboženské obce v Praze Dr. Weidmann. Po celou dobu okupace zastupoval ŽNO Jihlava Dr. K. Meisel.
Po osvobození v roce 1945 zastupoval ŽNO Jihlava Oto Kohn, který také vedl první jednání ve věci nové židovské modlitebny v Benešově ul. 30 v Jihlavě. Na základě rozhodnutí Ministerstva školství a osvěty v Praze ze dne 30.9.1946 se stala Židovská náboženská obec v Jihlavě jediným representantem zaniklých ŽNO Třešť, Telč, Dačice, Slavonice, Jemnice, Velké Meziříčí a Třebíč. Tím se počet židovských souvěrců natolik zvýšil, že navrácení modlitebny v Jihlavě mohlo být požadováno právní cestou. Není bez zajímavosti, že již dne 20.9.1946 rozhodlo Ministerstvo školství a osvěty o znovuzřízení ŽNO Jihlava a to s větším působením pro soudní okresy Dačice, Jemnice, Jihlava, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Slavonice, Telč, Třebíč, Třešť, Velká Bíteš a Žďár nad Sázavou.
Pokud jde o vlastní úřadování ŽNO Jihlava bylo do roku 1918 pouze v německém jazyce. Teprve po zřízení ČSR bylo dle přání stran české i německé, což je patrné z úředních tiskopisů a razítek. Při bohoslužbách bylo vedle církevní hebrejštiny používáno obou jazyků - češtiny i němčiny.

Seznam členů výboru a zastupitelstva Židovské náboženské obce v Jihlavě po roce 1927 (podle protokolu ze dne 30.10.1927 při volně nového jihlavského rabína) fond OkÚ Jihlava inv. č. 2284

Dr. Eduard Kraus, Sommer, Fried, Julius Ornstein, Dr. Schwarz, Kraus, Richard Weissenstein, Spitzer, Brod, Neubrunn, H. Fried, Samuel Klein, Dr. Heinrich Pollak, Heinrich Weissenstein, ing. Taussig, Kafka, Dr. Kürschner, Ed. Pokorny, Bondi, Rudolf Bruck, Em. Kürschner, Jolesch, M. Schwarzkopf, Dr. Fillip Herrmann, Rudolf Pollak, Em. Schwarzkopf, Riesenfeld, Dr. Meisl, R. Weissenstein.

Seznam členů zastupitelstva ŽNO Jihlava v roce 1936 (ručně psaný list uložený ve fondu OkÚ Jihlava inv. č. 2284)

Berhold Bienenfeld - obchodník, Karel Bondi - zasilatel, Emanuel Fried - obchodník, Alfred Grünfeld - obchodník, Dr. Filip Herrmann - lékař, Karel Kačer - ředitel továrny, Dr. Edm. Korner - advokát, Edm. Kraus - obchodník, Emanuel Kürschner - obchodník, Leopold Kürschner - obchodník, Karel Meisel - správce záložny, Berthold Ornstein - obchodník, Leopold Polák - obchodník, Dr. Oto Seidner - jednatel, Heřman Weiss - sklenář, Richard Weissenstein - továrník.
Podle Die Gemeinde Iglau došlo v roce 1895 - 1899 k přestupu 6 Židů na katolickou víru, 2 na evangelickou augšpurg. vyznání a naopak 1 katolík a 1 evangelík přestoupil k židovství. V roce 1900 - 1909 pak 2 Židé na katolickou víru.

Učitelé

Židovští učitelé náboženství působili především na německých jihlavských školách. Byli mezi nimi Dr. A. Gandz, prof. Dr. Heinrich Pollak, Dr. B. Glück, Dr. M. Berkovicz, Dr. Abraham Beck, učitel Baumgarten, Dr. Fritz Seifter, Dr. J.J. Unger, učitelé Benesch, Traub, Kern a odborný učitel Jakob Wohryzek.
Dochoval se dopis adresovaný Okresnímu úřadu v Jihlavě ze dne 1.3.1939, v němž ŽNO oznamuje, že vrchní kantor David Weisz odchází dnem 1.2.1939 na trvalý odpočinek. Podle Die Gemeinde Iglau byl v této funkci minimálně od roku 1900.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)