Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
5.6.: Zemřel lékař Miloš Chmelíček, emeritní primář nemocnice v Třebíči

5.6.: V Jihlavě budou dezinfikovat popelové nádoby a kontejnery

5.6.: V Havlíčkově Brodě muž napadl druhého kvůli cigaretě, vyhrožoval mu zabitím

5.6.: Rekonstrukce přivaděče zajistí více kvalitní vody pro Hubenov

5.6.: Policisté pátrají po osmatřicetiletém Michalu Smětákovi z Pelhřimova, veřejnost žádají o pomoc

5.6.: Na konci dubna vyléčený člověk z koronaviru má nyní pozitivní testy, Jihlavsko je bez nakažených

5.6.: Letní koupaliště v Havlíčkově Brodě přivítá první návštěvníky ve čtvrtek 11. června

5.6.: Kriminalisté odhalili na Jihlavsku další pěstírny konopí

4.6.: Ve věži kostela ve Velkém Meziříčí byla nalezena nebezpečná munice, pyrotechnik ji odpálil v Martinicích

4.6.: V Třebíči jsou nové hmyzí hotely

4.6.: V Jihlavě začala oprava další části hlediště v amfiteátru Březinovy Sady

4.6.: Rychta v Krátké u Sněžného se přeměnila v dům přírody

4.6.: Rašeliniště u Jihlávky dodnes nesou svědectví doby ledové

4.6.: Práce na obchvatech Nového Veselí a Velkého Beranova směřují k podzimnímu dokončení

4.6.: Na Vysočinu se ženou bouřky s přívalovým deštěm, následně se ochladí

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Z historie listopadových svátků...

1.11. - Svátek Všech Svatých

Podle Ottova naučného slovníku je tento svátek zasvěcen památce všech svatých, tedy i těm, kteří se neslaví jednotlivě. V církvi řecké připadá tento svátek na neděli po svátcích svatodušních, v církvi katolické od roku 835 na den 1. listopadu. Dále je zde uvedeno, že ve světě jsou Ostrovy Všech Svatých a rovněž záliv Všech Svatých.
V knize Život svatých od Viléma Auera se dočteme podrobnější historii vzniku tohoto svátku, uctívaného dodnes v celé Evropě. Autor píše, že papež Řehoř III. dal roku 731 v Římě v chrámu sv. Petra zřídit kapli ke cti a chvále všech svatých apoštolů, mučedníků a spravedlivých, a nařídil, aby na den 1. listopadu byla slavena slavnost všech svatých a aby věřící na konci církevního roku si na všechny zavzpomínali. Toto nařízení se původně vztahovalo pouze na Řím. Když však císař Ludvík Zbožný roku 837 vydal rozkaz, aby se tento svátek slavil i v Německu a ve Francii, byla nakonec tato slavnost zasvěcena celé církvi.

2.11. - Památka všech věrných dušiček v očistci čili Dušičky

Ottův slovník naučný k historii tohoto svátku doslova uvádí: Je to den věnovaný památce duší v očistci či dušiček, připadá na 2. listopad nebo, je-li ten den neděle, tak na 3. listopad. Památka tato zakládá se již v citu srdce lidského, kteréž chová lásku a vděčnost i k zemřelým, hlavně však na článku víry a obcování svatých, dle něhož můžeme duším v očistci obětí mše svaté, modlitbou a jinými skutky dobrým prospěti, aby jim byly časné tresty odpuštěny nebo zmírněny. Církev katolická konala proto již od první doby modlitby a oběť mše svaté za zemřelé. Zvláštní den pak však ustanovil k památce jejich teprv benediktinský opat Odillo v Clugny roku 998 a to pro kláštery svého řádu. Zřízení to bylo pak brzy po celé církvi zavedeno. Po církevním nařízení konají se v ten den všecky mše svaté zádušní, kromě mše konventní. Každý kněz pak povinen jest modliti se hodinky (nešpory, jitřní a chvály) za zemřelé. Mimo to konají se přímluvy za zemřelé, a věřící se vyznávají, aby i jinými skutky dobrými zemřelým pomáhali.
Za zmínku stojí poznámka, že "dušičky" bylo rovněž pečivo, které se na den Dušiček peklo v pekárnách. Bylo uděláno na způsob jedné nebo dvou přes sebe položených kostí a někde se nazývalo "boží kosti".
Poněkud jiné vysvětlení nám opět nabízí již zmíněná kniha Život svatých. Uvádí, že památka všech věrných zemřelých křesťanských duší byla zavedena opatem Odillonem z Clugny. Důvod, proč následuje hned za svátkem Všech Svatých, je prý vnitřní spojení církve vítězné na nebi a církve trpící v očistci s církví bojující na zemi.
Tak či onak, vzpomínáme na mrtvé a navštěvujeme jejich hroby. Vzpomeňme i těch, jejichž hroby už není vidět, na bývalém jihlavském hřbitově v okolí kostela sv. Jana Křtitele na Jánském kopečku, ve Smetanových sadech kolem kostelíka sv. Ducha a nebo kolem chrámu sv. Jakuba, kde se nachází dlažba a parková úprava stejně jako kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie u Minoritů. Tady všude se pochovávalo, tady všude vstupujeme na bývalá posvátná místa věčného odpočinku našich předků. Nezapomínejme na to! Vzpomeňme i na neznámé hroby neznámých vojínů. Jeden z nich odpočívá pod hradem Rokštýn u lesa, druhý třeba kousek od druhého viaduktu za železniční zastávkou Rantířov. A kdo ví, kde ještě...
Budiž všem tato země lehká!

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)