Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.3.: Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

18.3.: Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová

18.3.: U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo

18.3.: Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou

17.3.: Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

16.3.: Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel

16.3.: Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

16.3.: Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou

15.3.: Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů

15.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

15.3.: Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač

14.3.: Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

14.3.: Psychologická pomoc pro rodičky a maminky nejen v šestinedělí v havlíčkobrodské nemocnici

14.3.: 14. březen 1939 - Poslední večerní "křty" jihlavských Židů

13.3.: Z policejního deníku: falešný telefonát připravil muže o 360 tisíc korun; zloděj si odnesl z chaty padesát litrů slivovice

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Pohádka o imperialistickém bramborníčkovi

Zalistujme a zavzpomínejme. Ottův slovník naučný, díl XVI. str. 747 až 748. Vydáno v roce 1900. Pamatujme si - v roce 1900!

Mandelinka bramborová, bramborníček, coloradský brouk Leptinotarsa (Doryphora) decemlineata L., podobá se tvarem těla našim mandelinkám, jest nahnědle nebo červenavě žlutá, hlava, štít a zpod těla černě skvrnité... Na každé krovce jest 5 černých proužků podélných... Dospělý brouk přezimuje v zemi až přes 60 cm hluboko. Larvy lupením se živící dospívají již po 17 dnech... Tím způsobem vyvinou se tři generace za rok, velice se rozmnoží a mnoho škody působí. Původně žila ve Skalních Horách divocen na blínu, durmanu aj. Odtud šířila se rychle až ku břehům oceánu Atlantského. Objevila se porůznu v Německu, Porýní, byla však vyhubena. Nejvydatnější prostředek jest postříkati pole roztokem jedovatých zelených barev. Chceme-li sbírati a hubiti mandelinky rukou, třeba navléci rukavice, poněvadž brouk i larva obsahují ostrou šťávu. Psal se rok 1900.
Text je pro naše povídání zkrácen. Původní obrázek je připojen. To proto, že na krabičkách od zápalek a na plakátech z padesátých let minulého, tj. 20. století, měla mandelinka jednu krovku žlotočerně pruhovanou a na té druhé byla americká vlaječka. Psal se rok 1950. Mandelince byl vyhlášen neúprosný boj. Byla to přímo bitevní vřava.
Před námi leží publikace kulturně propagačního oddělení sekretariátu ÚV KSČ z července 1950. Název - Říkáme lidem pravdu. Podtitul - Materiál pro osobní agitaci na vesnici. Do boje proti mandelince! Světový tábor míru je nepřemožitelný!
Kapitola první, pro naši potřebu opět zkrácená, jako v případě slovníku pana Otty. Méně slov však nikterak neubralo na kvalitě textů.
Do boje proti mandelince - americkému brouku! Mandelinka bramborová se objevila náhle, během několika dnů, hromadně a současně ve všech západních a jihozápadních oblastech republiky, které hraničí se západním Německem, okupovaným americkými imperialisty. A jak se objevila! Nejen na polích, ale převážně okolo cest a silnic, na náměstích, ulicích a domovních dvorech měst. Byly dokonce nalezeny krabičky a lahvičky, naplněné tímto broukem! To všechno je nezvratným důkazem, že se u nás mandelinka bramborová nerozšířila přirozeným způsobem, ale že k nám byl tento škůdce uměle, záměrně a hromadně dopraven zvenčí. Již před několika dny imperialistické krysy takto napadly Německou demokratickou republiku a západní území Polska. Nad řadou okresů demokratického Německa byla mandelinka svržena americkými letadly. Po přeletu amerických letadel byly hromady sto i více parasitů nalezeny přímo v městských obvodech. K nám byl tento americký brouk dopraven podobným způsobem, pomocí větru a mraků, i pomocí záškodnických agentů, k nám vyslaných.
V poslední době jsme vícekrát pocítili nepřátelství amerických imperialistů. Dosud jsme však nezažili tak sprostý, záškodnický útok, jako je hromadné zanesení mandelinky na naše území. Dnes již všichni rolníci vidí, že v době, kdy ve světě probíhá boj proti takovým zavilým nepřátelům lidstva, jak jsou američtí imperialisté, nikdo nemůže zůstat stranou. Zde platí jen jedno: Všichni dohromady, rolníci s dělníky a všemi pracujícími naší vlasti, spolu s pracujícími celého světa do boje proti podněcovatelům války, do boje za trvalý mír! Zmaříme zákeřný útok imperialistů! Naše vláda již učinila potřebná opatření v krajích, které jsou americkým broukem nejvíce ohroženy: jsou to v první řadě Karlovy Vary, Plzeň a České Budějovice, dále Ústí nad Labem, Liberec, Praha, Pardubice, Brno, Jihlava a Bratislava.
Vida, vida. Jihlava. A jaká opatření se učinila v Jihlavském kraji? Podívejme se do dopisu Krajské správy státní bezpečnosti Jihlava ze dne 30. července 1952, adresováno všem předsedům MNV kraje Jihlava s dodatkem DŮVĚRNÉ! Obsahuje celkem 6 stran a pro náš novinový článek z něj přinášíme jen několik zajímavých úryvků:
"Získané zkušenosti našeho boje s nepřáteli všeho druhu nás přesvědčily, že úspěch v tomto boji podmiňuje ta nejužší spolupráce bezpečnostních orgánů s širokými masami pracujících, při čemž velmi významné místo zaujímají funkcionáři strany a lidosprávy... Většina požárů, hynutí dobytka a škůdců užitkových rostlin, to všechno je v drtivé většině dílem nepřátelské zaměřenosti vesnického kulaka a všude je možno najít prsty skrytého nepřítele. Máme konkrétně zjištěno, že mandelinka bramborová byla na našem území rozšířena vzdušnou cestou, že je rozšiřována vesnickými kulaky a diplomatickými vozidly podél komunikací, kde se v největším množství objevila a důkazem toho budou také soudní procesy s takovými rozšiřovateli..."
Není třeba citovat další stránky. Slova - BUDOU TAKÉ SOUDNÍ PROCESY se naplnila beze zbytku. Bylo těch procesů desítky, stovky, tisíce! Snad ještě uveďme plné znění závěrečného odstavce:
"Čím užší bude spolupráce bezpečnostního aparátu s funkcionáři MNV, čím větší bude naše bdělost a ostražitost, důslednost a obětavost, tím menší budou naše ztráty a tím větší budou naše úspěchy. Všechny důležité a potřebné trumfy jsou v našich rukou, protože jsme součástí velikého tábora Míru a socialistického budování. Náčelník krajské správy StB: škpt. Zita František v.r."
Všechno, jak z přípisu vyplývá, byla úděsná karetní hra. Vítězil ten, kdo měl trumfy! Události se vyvíjely podle přesných plánů. Kdo však navrátí život a zdraví všem těm nespravedlivě odsouzeným. Kdo se jim, a hodně hlasitě, ještě dnes omluví? Kdo!!!
To všechno bylo jen letmé nahlédnutí do archivních dokumentů let padesátých. To všechno se nám bude stále připomínat. To všechno bude věčnou skvrnou na duši těch, kteří na duši nikdy nevěřili - a nevěří...

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)