Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
3.8.: Po čelním střetu dvou náklaďáků na Třebíčsku jeden řidič zemřel, druhý utrpěl vážná zranění

3.8.: Na dálnici D1 bouralo před polednem osobní auto a náklaďák, nyní už je dálnice průjezdná bez komplikací

3.8.: Makak jávský z táborské zoo by jako nosič jídla rozhodně neuspěl

3.8.: Komentovaná prohlídka výstavy Sochy mluví v jihlavské galerii

2.8.: U Nového Rychnova zemřel při nehodě osmnáctiletý řidič osobního auta

2.8.: Sýčci letos vyvedli rekordních 95 mláďat

2.8.: Odešel Karel Křesadlo, emeritní ředitel okresního archivu v Jihlavě

2.8.: Na jihlavském magistrátě je nově zřízený dětský koutek plný her a omalovánek

2.8.: Dvojčata Radek a Miloš Kolouchovi získali titul rekordmani roku za absolutně největší sbírku seker a hoblíků

2.8.: Chudobínská borovice u Vírské přehrady je zřejmě o 150 let starší, než se předpokládalo

1.8.: V jihlavské nemocnici je nově rouškomat

1.8.: Filmový klub v Jihlavě uvede maďarskou hravou absurdní pohádku pro dospělé Líza, liščí víla

31.7.: Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou se v sobotu 1. srpna otevře veřejnosti, v provozu bude i kladivo

31.7.: Nejvíce netopýrů na Vysočině je ve věži v Heřmani, Biskupicích a u Roštejna

31.7.: Motorkář zemřel v Kameni po nárazu do betonového valu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak děda František kdysi „zaklel“ zloděje.

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Byla jednou jedna rozhledna

Malebná návrší a táhlé zalesněné kopce lemují severní panorama Jihlavy. Z hlubin staletí a země se ozývá dunění. To horníci kutají v prvních šachtách na návrší Sparbergu... Dodnes tu zůstalo nespočet jam a odvalů. Zůstal i suchý náhon k vodotěžnému stroji vedoucí od Zborné až k šachtě sv. Jiří či sv. Trojice na úpatí tohoto 613 metrů vysokého vrchu.

Z původní rozhledny na vrchu Rudném (Sparbergu) zbyly jen zarostlé trosky...
Sparberg nebo též Schodlberg, pak Schatzberg a dnes Rudný. Všechna pojmenování souvisejí s dolováním stříbra. Hora plná drahého kovu, plná pokladů. Hora opředená bájemi a pověstmi. Ne náhodou byla častým místem jihlavských výletníků a když na jejím vrcholu byl postaven v polovině 19. století triangulační bod, nedivme se, že jeho tři ochozy se staly jakousi první vyhlídkovou věží. Dodejme, že podobných triangulačních bodů či vlastně dřevěných věží různých výšek bylo tehdy budováno nespočet a dodnes jejich základy připomínají hromady kamenů na vrcholcích kopců i kopečků a nebo dokonce jejich zažloutlé fotografické snímky.
Triangulační věž - předchůdkyně rozhledny na Rudném (Sparbergu)...

Ale pojďme zpět na náš vrch. O vyhlídce už bylo řečeno vše, její obrázek se nedochoval a tak ze zápisů různých jihlavských spolků a z novinových zpráviček víme, že v její blízkosti bylo tehdy vybudováno množství dřevěných lavic a stolů a přístřešek pro prodej občerstvení pro nedělní výletníky. Snad největší událostí se tehdy v sedmdesátých letech stal studentský majáles, při kterém se zde poprvé veřejně zpívala píseň Kde domov můj. Událost popsal v jedné ze svých povídek přímý účastník, student a pozdější kněz, spisovatel Václav Kosmák, který v letech 1853 až 1862 studoval v Jihlavě.
Období romantismu však přálo nejen výletníkům, ale i stavbám romantických vyhlídek a krásným rozhlednám. Ani Jihlavané nechtěli zůstat pozadu a tak opět došlo na Schatzberg. Na popud jihlavského okrašlovacího spolku byla zahájena v roce 1907 sbírka na stavbu. Plán vyhotovil někdejší městský stavitel, architekt Kajetán Malnati.
A zde je jihlavská rozhledna z roku 1907 v celé své někdejší kráse na dobové kresbě...
Na dochovaných plánech uložených ve Státním okresním archivu v Jihlavě je datum jejich schválení 19. května 1907. O nebývalém úsilí organisátorů a stavební firmy svědčí fakt, že dne 1. září téhož roku se konalo slavnostní otevření. Velkou část uhradila veřejná sbírka a tak radosti a slávy nebylo dlouho konec. Uprostřed stromů a ptačího zpěvu se tyčila do výšky 27,7 metrů vkusně provedená, dřevem obložená osmiboká konstrukce usazená na kamenné 4 metry vysoké podezdívce. Sama vyhlídková plošina byla umístěna ve výšce 26 metrů a poskytovala návštěvníkům překrásný pohled do zdejšího kraje.
Rozhledna byla hojně navštěvována až do začátku druhé světové války. Osvobození se však nedočkala, neboť byla v roce 1940 úmyslně zapálena a zcela shořela. Ještě dnes jsou na vrcholu Rudného patrné zbytky její kamenné podstavy. V nedávné době se objevily zprávy, že prý bude znovu obnovena. Původní plány jsou v archivu k disposici. Nuže, dočká se tento malebný kus země opět pohledů z výše 613 plus 26 metrů? Uvidíme. Bude-li jasno. Nebude-li, nebude ani rozhledna.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)