Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
26.1.: „Covidový“ rok přinesl v Jihlavě více porodů; narodilo se 1370 dětí

26.1.: Za přetížená vozidla padají vysoké pokuty; policisté z Kamion týmu se loni zaměřili na vozidla převážející dřevo

26.1.: Z policejního deníku: krádež horského kola, žena neplatí alimenty, šoféři bez řidičáků

26.1.: Výjimečná naučná stezka Šebeň nedaleko Velkého Meziříčí je poškozená

26.1.: Tuhou zimu prožívají nejhůře dravci a sovy, kterým jde často o život

26.1.: Na Vysočině loni zemřeli při nehodách tři cyklisté; příčina vážných zranění nebo úmrtí cyklisty při dopravní nehodě je poranění hlavy

26.1.: Na Vysočině je 276 mostů, žádný není v havarijním stavu

26.1.: Havlíčkův Brod je Historickým městem roku 2020, postupuje do celostátní soutěže

26.1.: Do schránek havlíčkobrodské Charity v někdo vložil obálky s penězi, ta je ale přijmout nemůže

25.1.: Řidič v noci nebezpečnou jízdou ohrožoval ostatní, policistům nezastavil, nakonec havaroval; policisté žádají o pomoc svědky

25.1.: Za krádeže v jihlavské prodejně recidivistovi hrozí až osmiletý trest

25.1.: Z policejního deníku: zloděj vzal šperky a peníze, opilec skončil na záchytce, řidiči a řidičky pod vlivem alkoholu a drog

25.1.: Poctiví nálezci odevzdávají do městských ztrát a nálezů i desítky tisíc korun

25.1.: Kolem skal ve Žďárských vrších pokračuje těžba, dominanty se po létech odhalují

25.1.: Domácnosti navštíví pracovníci statistického úřadu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Jihlavští Židé v protektorátu

Podle oficiální statistiky bylo na celém území Protektorátu 118310 Židů. V prvním roce okupace se vystěhovalo 19016 a o rok později 6176 židovských emigrantů. V dalších dvou letech už to bylo jen 817 a od října 1941 bylo vystěhování Židů zcela zakázáno.

Aby jejich přítomnost neovlivňovala vztah Protektorátu k Německu, bylo třeba rychle vyřadit všechny Židy z veřejného života. O to se měla postarat protektorátní vláda. První soubor protižidovských opatření přijala již 17. března 1939. Mimo jiné zakázala ve všech veřejných a zdravotnických orgánech i zařízeních sociálního pojištění lékařskou praxi lékařům "neárijského původu" a vzala na vědomí zastavení praxe neárijských advokátů v Praze.
Ministři obchodu a zemědělství vyzvali neárijce, aby se vzdali všech funkcí a významných míst. Vládní nařízení o právním postavení Židů ve veřejném životě schválené 4. července 1939 stanovilo dlouhou řadu povolání, která nesměli vykonávat.
Mohly být povoleny i výjimky. Říšský protektor Neurath však nedovolil ani jednu. V jihlavském archivu se nachází dopis Zemského úřadu v Brně ze dne 2.7.1940, že Židé "... musí být z provozu lékáren odstraněni". Na zadní straně dopisu je poznámka pracovníka Okresního úřadu Jihlava, že k datu 2.7.1940 je již v působnosti zdejšího úřadu všechno v pořádku. I jihlavskou nemocnici musel opustit oční specialista MUDr. Bondi, kterému nepomohly ani přímluvy pracovníků a kolegů nemocnice.

Na řadu přichází i židovský majetek. Aby se zabránilo "divokým arisacím", jak tomu bylo v Rakousku, vyhradil si sám Göring rozhodování ve všech zásadních otázkách týkajících se hospodářství v Protektorátě. Tím bylo "řešení židovské otázky" v hospodářské sféře odňato protektorátním úřadům a nařízení říšského protektora Neuratha o židovském majetku z 21. června 1939 tuto skutečnost jen potvrdil.
Jeho nařízením byla zavedena definice židovství podle norimberských zákonů. Židé byli vyřazeni z veřejného života a isolováni. Nejzávažnějším bylo ustanovení, že židovské podniky mohly být zrušeny, likvidovány a nebo arisovány. Současně vyšel výnos, jenž zakazoval židovským obchodníkům činnost v obchodu s textilem, obuví a kožešinami. V jihlavském archivu se dochovaly seznamy těchto podniků a jejich majitelů. Jen ve městě jich bylo registrováno 106. Další byly evidovány i na venkově.

Velké podniky vyplňovaly zvláštní formuláře, z nichž se dovídáme mnoho zajímavých podrobností. Některé dotazníky již vyplňoval dosazený správce k "věrné ruce" neboli "Treuhänder", jmenovaný německými úřady. Následuje přihláška židovského pozemkového majetku, židovských akcií, podílnických práv a účastenství. Vše se dochovalo ve fondu Okresní úřad Jihlava - židovský majetek inv.č.3220 a 3221. U vybraných bank museli uložit Židé i předměty ze zlata, platiny a stříbra, jakož i drahokamy a perly.
V Provedení pátého prováděcího výnosu k nařízení říšského protektora z 21.6.1939 o židovském majetku se mimo jiné uvádí, že uložení se děje: "...s vyloučením snubního prstenu vlastního, snubního prstenu zemřelého manžela, stříbrných náramkových a kapesních hodinek, upotřebeného stolního stříbra a to na osobu 2 čtyřdílné příbory /nůž, vidlička, lžíce polévková a kávová/, dále stříbrných věcí do váhy 40 gramů za kus a v úhrnné váze do 200 g...!" Všechny židovské účty v peněžních ústavech byly prohlášeny za vázané a účty z vkladních knížek na ně musely být převedeny. Dodržování všech nařízení bylo vynucováno krutými zásahy gestapa ve spolupráci s dalšími okupačními úřady i protektorátní policií a četnictvem.

Dopisem ze dne 14.3.1940 sděluje Živnostenská banka Jihlava zdejšímu Okresnímu úřadu pohledávky za neárijské dlužníky ve zdejším obvodu a to firmy A. Bondi - Jihlava, A. Sander - Jihlava, J. Pokorný - Jihlava a Akciová továrna na salám a poživatiny - Hodice. Zajímavá je i doložka v dopise: "Hořejší sdělení činíme Vám pouze z krajní opatrnosti a znamenáme s veškerou úctou...", následuje razítko a dva nečitelné podpisy. Vše na základě nařízení říšského protektora. Velká část těchto dopisů, v nichž je upřesňován židovský majetek je z I. pololetí roku 1940. Dopisy odesílané Oberlandratem Jihlava mají značky Wi 200, Wi 201, Wi 203/4 nebo La Wi 413. Připojeny jsou předvolání na Okresní úřad i policejní hlášení. Do kontrol jsou zapojeny i četnické stanice Luka, Batelov, Třešť, Jihlava, Velký Beranov, Brtnice, Polná, Štoky, Pohled, Šlapanov, Bedřichov a Nížkov. Z nich vyplývá, že ještě v srpnu 1940 provozovali někteří Židé svoje živnosti i nadále. R. Kohnstein z Jihlavy, Ottokar Metzl z Jihlavy, M. Pick z Jihlavy, A. Pokorný z Jihlavy, který ji měl povolenou a přeškoloval osoby židovského původu na krejčovskou práci, dále R. a E. Hamlisch z Batelova, E. Polák z Malého Beranova, z Brtnice pak R. Bretschneider, L. Freundová, O. Freund, J. Furchtová, K. Kohn z Puklic a L. Hauser z Jihlavy.

Evidovány byly i umělecké předměty v hodnotě nad 10.000 K. Jejich prodej se mohl dít pouze prostřednictvím obchodní společnosti s r.o. HADEGA, Praha II., Hybernská 32. Dne 22.7.1940 je vydán nový Dávkový řád pro Židovské náboženské obce v Protektorátě. Uvádí se v něm mimo jiné: "...při nedobytnosti plnění se poskytuje politická exekuce a že také osoby židovského původu, nenáležející židovskému náboženskému vyznání, podléhají plnění". Je připojen i Příspěvkový řád ze 7.5.1940, schválený Ústřednou pro židovské vystěhovalectví v Praze a to na základě nařízení říšského protektora. Uvedená Ústředna se účastňovala i převodů majetku Židovských náboženských obcí a 18.3.1940, upozorňovala, že ze strany územních samospráv dochází k nákupu židovského majetku za mimořádně nízkou cenu či bez úplaty. Tento postup byl označen za nežádoucí a znovu bylo upozorněno, že bez dohledu Ústředny (sídlo měla v Praze XVIII. - Střešovice, Dělostřelecká 11) je tento postup nepřípustný, neboť: "K řádné přípravě a k provedení židovského vystěhovalectví musí býti proto bezpodmínečně zachovány všechny majetkové podstaty...". Ve skutečnosti tato Ústředna organisovala postupné zabavování veškerého židovského majetku v Protektorátě a následně pak odjezdy vlaků do koncentračních táborů.

Okupační úřady se stále důrazněji staraly o isolaci židovského obyvatelstva. Pohyby Židů byly neustále omezovány. Nesměli navštěvovat divadla, kina, knihovny, sportovní podniky, plovárny, některá náměstí, ulice, parky, veřejné sady, zahrady a lesy. Omezení platila v hromadných dopravních prostředcích, na poštách, v peněžních ústavech i při běžném nákupu. Židům byly odebrány telefonní přístroje, rádia, gramofony, jízdní kola, lyže, domácí zvířectvo. Dokládá to na stránkách Pamětí tělocvičné jednoty Sokol v Jihlavě i autor F. Masopust, když píše:
"Židům zabrán majetek movitý, jejich peněžní ústav, který se potom přestěhoval do mého bývalého obchodu a také celá náboženská obec židovská. Denně k nich chodilo gestapo, k nim svážen majetek židovský (psací stroje, kola, kožichy aj.)". Dne 30. října 1941 je vydán Okresní věstník pro správní okres Jihlavský. Jako první je uvedeno Nařízení zemského presidenta v Brně ze dne 27. září 1941 o zákazu židovské hudby. Ve třech paragrafech se z důvodu veřejného pořádku zakazuje veřejné předvádění a reprodukování hudebních děl, při jejichž uskutečnění byli spolučinni Židé jako skladatelé, zpracovatelé nebo jako výkonní umělci. Zakazuje se rozšířování těchto děl, a to i v těch děl nežidovských skladatelů, jestliže bylo použito textů židovských autorů. Věstník končí výmazem řady židovských živností například Haupt Hynek, obchod koňmi, koňské řeznictví včetně kiosku u mostu a dále Firmy Neumann, majitel Bedřich Neumann, rafinování skla v Jihlavě, Srázná č. 40.

Dne 1. září 1941 vstoupilo v platnost nařízení o nošení žluté šesticípé hvězdy velikosti dlaně s černým německým nápisem "JUDE". Bez něj nemohl chodit na veřejnost žádný Žid, který dovršil šest let! Dne 27. září 1941 nastupuje do funkce říšského protektora Heydrich. Už po dvou dnech nechává uzavřít všechny synagogy a modlitebny.
Nařizuje uvalit vazbu na ty Čechy, kteří by zvlášť demonstrativně projevovali své sympatie k Židům. Všechna opatření mají jediný cíl - připravit deportace protektorátních Židů ze země. Nastává poslední etapa "konečného řešení". Čeští a moravští Židé byli definováni a označeni. Přišli o veškerý majetek, byli isolováni. Zbývalo už jen soustředit židovské obyvatele Protektorátu na jednom místě a posléze je vyhladit.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)