Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
5.6.: Zemřel lékař Miloš Chmelíček, emeritní primář nemocnice v Třebíči

5.6.: V Jihlavě budou dezinfikovat popelové nádoby a kontejnery

5.6.: V Havlíčkově Brodě muž napadl druhého kvůli cigaretě, vyhrožoval mu zabitím

5.6.: Rekonstrukce přivaděče zajistí více kvalitní vody pro Hubenov

5.6.: Policisté pátrají po osmatřicetiletém Michalu Smětákovi z Pelhřimova, veřejnost žádají o pomoc

5.6.: Na konci dubna vyléčený člověk z koronaviru má nyní pozitivní testy, Jihlavsko je bez nakažených

5.6.: Letní koupaliště v Havlíčkově Brodě přivítá první návštěvníky ve čtvrtek 11. června

5.6.: Kriminalisté odhalili na Jihlavsku další pěstírny konopí

4.6.: Ve věži kostela ve Velkém Meziříčí byla nalezena nebezpečná munice, pyrotechnik ji odpálil v Martinicích

4.6.: V Třebíči jsou nové hmyzí hotely

4.6.: V Jihlavě začala oprava další části hlediště v amfiteátru Březinovy Sady

4.6.: Rychta v Krátké u Sněžného se přeměnila v dům přírody

4.6.: Rašeliniště u Jihlávky dodnes nesou svědectví doby ledové

4.6.: Práce na obchvatech Nového Veselí a Velkého Beranova směřují k podzimnímu dokončení

4.6.: Na Vysočinu se ženou bouřky s přívalovým deštěm, následně se ochladí

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Větrný mlýn v Jihlavě

Podle historických pramenů trpělo okolí Jihlavy na konci 18. století velkým nedostatkem vody, což mělo za následek potíže s mletím mouky v mlýnech u vodních toků a byly proto využívány i netradiční způsoby výroby mouky.

Po koňských mlýnech, které byly zřizovány na předměstích, ale také ve vnitřním městě, jako například v areálu kláštera sv. Kříže, přišel údajně v roce 1801 pokus s vybudováním větrného mlýnu na Brtnickém předměstí a to na Skřivánčím vrchu (Lerchenhübl). Prý potom dělal velmi dobré obchody a mnohdy ani nestačil plně uspokojit poptávku po semletí tak velkého množství zrna. Tak to zaznamenal jihlavský kronikář Leupold.
Při důkladném studiu plánů a map uložených ve Státním okresním archivu v Jihlavě byl mimo jiné objeven velmi zajímavý plán dvora Mayerhof na Brtnickém předměstí, patřící do majetku jihlavských jesuitů a náležející ke statku v Jamném. Autorem byl i jistý Norbert de Christopheim, který nakreslil plán na papír a podlepil ho plátnem. Jedná se o zajímavou kolorovanou kresbu s celou řadou významných míst a jejich pomístních názvů z doby realisace mapování. Škoda, že vedle podpisu nepřipojil autor také letopočet. Kdosi datoval plán kolem roku 1830. Protože se však nalezl ještě další plán tohoto dvoru, tentokrát zhotovený Jos. Bergerem v roce 1778, je třeba posunout dobu vzniku prvního plánu ještě před rok 1778. Proč?

Protože autor zachytil nejen všechny hornické rybníky naplněné vodou, ale nad zrušenými šachtami ještě zcela zachovalé důlní objekty, což plán z roku 1778 již postrádá. Dokonce zcela zřetelně vykreslil těžní jámy zalité vodou. Ale nepředbíhejme a odhalme jedno překvapení po druhém...
To první překvapující zjištění je umístění větrného mlýnu už na plánu zhotoveném v sedmdesátých letech 18. století. Jedná se o jednoduchou kresbu věžovitého objektu, snad celé dřevěné konstrukce, stojící na místě zvaném "Zadní Trata", Zadní Trať. Mlýn tedy spatřil světlo světa již o třicet let dříve, než uvádí kronikář. Jak dlouho se zde mlela mouka také nevíme. Plán Jihlavy z roku 1825 uvádí sice v těchto místech pojmenování Windmühlenberg, což by mělo ukazovat na větrný mlýn na kopci, ale objekt zde už není zaregistrován. Poslední plán Jihlavy z roku 1997 jen připomíná tato místa názvy Větrník a Pod Větrníkem.
Druhým překvapením je zakreslení starých štol a nových šachet, které byly v roce 1773 vyhloubeny v prostoru kolem dnešního benzínového čerpadla a vysílače t.j. po pravé straně silnice z Jihlavy do Znojma. Jednalo se o hloubení Prokop, František a Jakub a dále pak o šachty Josef a Marie Terezie. Posledně jmenované jsou na mapě vykresleny včetně důlních staveb či přístřešků. V polovině roku 1780 byla zdejší těžba zastavena a důlní díla postupně aplanována. Právě díky této mapě můžeme pozorovat i několik dalších mnohem starších a již tehdy opuštěných hornických lokalit včetně rybníčků s názvy Komora, Welkej, Studna, Teicht Dlouhej nebo Berghäusl. Žádná z těchto hornických památek se do dnešních dnů nedochovala, jen v nedaleké zahrádkářské kolonii vytéká důlní voda z hlubin země, aby alespoň ta upozornila na dolování stříbra v těchto končinách.
Prohlídka plánů a map pro dnešek končí. Díky archivu jsme prošli krajinou konce 18. století a při trošce fantasie uviděli slavná místa důlního podnikání nebo i větrný mlýn jen kousek od Jihlavy. Při zimní procházce pak můžeme shlédnout postříbřená stébla trav, která jako v pohádce lemují staré cesty, po kterých se opravdu stříbrná ruda převážela.

Kresby: výřezy z plánu s kresbou větrného mlýnu a se šachtou Marie Teresie (plán je uložen v SOKA Jihlava)

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)