Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
22.10.: Z policejního deníku: muž v Telči okradl svého známého či muž, který fyzicky napadl ženu

22.10.: Výzva praktických lékařů z Vysočiny: nepodceňujte náhlé změny svého zdraví

22.10.: Víte, že když jde o život přeparkovat nestihnete?

22.10.: V oblasti zabezpečení chat a chalup je stále co zlepšovat; letos policisté na Vysočině řešili 33 případů vloupání

22.10.: V Dukovanech provádí mimořádnou údržbu hlavních cirkulačních čerpadel

22.10.: Tržnice na Masarykově náměstí v Jihlavě v pátek končí

22.10.: Propadlé řidičské průkazy už ministerstva částečně tolerují; nejen jihlavskému odboru dopravy se tak ulevilo; v Jihlavě ve středu dokonce obsloužili všechny klienty

22.10.: Na Staroměstském náměstí probíhal hlavně občanský protest proti vládě

22.10.: Medvědi v táborské zoo marně vyhlíží návštěvníky

22.10.: Do židovské čtvrti v Třebíči budou moci vjet pouze její obyvatelé a podnikatelé

21.10.: Z policejního deníku: rvačka v Jihlavě; krádež čerpadla či hledaný muž skončil ve vězení

21.10.: V Urbanově bouraly dva traktory, jeden řidič byl opilý

21.10.: V Prostředkovicích na silnici I/38 silničáři potrvá do pátku reklamační oprava, dopravu řídí semafory

21.10.: Silnice I/38 mezi lokalitou u Vránů a křižovatkou Svatý Kříž na Havlíčkobrodsku se opravuje, provoz řídí semafory

21.10.: Nevstupujte do nemocnice, pokud nemusíte

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Větrný mlýn v Jihlavě

Podle historických pramenů trpělo okolí Jihlavy na konci 18. století velkým nedostatkem vody, což mělo za následek potíže s mletím mouky v mlýnech u vodních toků a byly proto využívány i netradiční způsoby výroby mouky.

Po koňských mlýnech, které byly zřizovány na předměstích, ale také ve vnitřním městě, jako například v areálu kláštera sv. Kříže, přišel údajně v roce 1801 pokus s vybudováním větrného mlýnu na Brtnickém předměstí a to na Skřivánčím vrchu (Lerchenhübl). Prý potom dělal velmi dobré obchody a mnohdy ani nestačil plně uspokojit poptávku po semletí tak velkého množství zrna. Tak to zaznamenal jihlavský kronikář Leupold.
Při důkladném studiu plánů a map uložených ve Státním okresním archivu v Jihlavě byl mimo jiné objeven velmi zajímavý plán dvora Mayerhof na Brtnickém předměstí, patřící do majetku jihlavských jesuitů a náležející ke statku v Jamném. Autorem byl i jistý Norbert de Christopheim, který nakreslil plán na papír a podlepil ho plátnem. Jedná se o zajímavou kolorovanou kresbu s celou řadou významných míst a jejich pomístních názvů z doby realisace mapování. Škoda, že vedle podpisu nepřipojil autor také letopočet. Kdosi datoval plán kolem roku 1830. Protože se však nalezl ještě další plán tohoto dvoru, tentokrát zhotovený Jos. Bergerem v roce 1778, je třeba posunout dobu vzniku prvního plánu ještě před rok 1778. Proč?

Protože autor zachytil nejen všechny hornické rybníky naplněné vodou, ale nad zrušenými šachtami ještě zcela zachovalé důlní objekty, což plán z roku 1778 již postrádá. Dokonce zcela zřetelně vykreslil těžní jámy zalité vodou. Ale nepředbíhejme a odhalme jedno překvapení po druhém...
To první překvapující zjištění je umístění větrného mlýnu už na plánu zhotoveném v sedmdesátých letech 18. století. Jedná se o jednoduchou kresbu věžovitého objektu, snad celé dřevěné konstrukce, stojící na místě zvaném "Zadní Trata", Zadní Trať. Mlýn tedy spatřil světlo světa již o třicet let dříve, než uvádí kronikář. Jak dlouho se zde mlela mouka také nevíme. Plán Jihlavy z roku 1825 uvádí sice v těchto místech pojmenování Windmühlenberg, což by mělo ukazovat na větrný mlýn na kopci, ale objekt zde už není zaregistrován. Poslední plán Jihlavy z roku 1997 jen připomíná tato místa názvy Větrník a Pod Větrníkem.
Druhým překvapením je zakreslení starých štol a nových šachet, které byly v roce 1773 vyhloubeny v prostoru kolem dnešního benzínového čerpadla a vysílače t.j. po pravé straně silnice z Jihlavy do Znojma. Jednalo se o hloubení Prokop, František a Jakub a dále pak o šachty Josef a Marie Terezie. Posledně jmenované jsou na mapě vykresleny včetně důlních staveb či přístřešků. V polovině roku 1780 byla zdejší těžba zastavena a důlní díla postupně aplanována. Právě díky této mapě můžeme pozorovat i několik dalších mnohem starších a již tehdy opuštěných hornických lokalit včetně rybníčků s názvy Komora, Welkej, Studna, Teicht Dlouhej nebo Berghäusl. Žádná z těchto hornických památek se do dnešních dnů nedochovala, jen v nedaleké zahrádkářské kolonii vytéká důlní voda z hlubin země, aby alespoň ta upozornila na dolování stříbra v těchto končinách.
Prohlídka plánů a map pro dnešek končí. Díky archivu jsme prošli krajinou konce 18. století a při trošce fantasie uviděli slavná místa důlního podnikání nebo i větrný mlýn jen kousek od Jihlavy. Při zimní procházce pak můžeme shlédnout postříbřená stébla trav, která jako v pohádce lemují staré cesty, po kterých se opravdu stříbrná ruda převážela.

Kresby: výřezy z plánu s kresbou větrného mlýnu a se šachtou Marie Teresie (plán je uložen v SOKA Jihlava)

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)