Homeopatický eshop:

  Nehody, krimi:

Jihlava - nehody, krimi, policie, hasiči... Jihlava - doprava

  Dopravní informace:

  Další zprávy z Jihlavy:

Jihlava - náměstí...

  Kultura v Jihlavě:

Jihlava - kultura...

  Jihlava - Revue:

Z jihlavských archivů:

R E K L A M A :
Nyní máte možnost nakupovat naše homeopatika v mém elektronickém obchodì


Sdílet tento článek
Havířské průvody v Jihlavě

Spolek pro zachování historického havířského průvodu v Jihlavě, Verein zur Erhaltung des geschichflichen Berghäuerzuges in Iglau, byl založen z podnětu Johanese Haupta koncem minulého století a to během příprav 1100. výročí založení města. Jeho účel byl velmi prostý: založit tradici hornických průvodů v Jihlavě na paměť slavné hornické minulosti města.


Inspirací byl bezpochyby první průvod, který se konal v roce 1799 a to na počest domnělého tisíciletého založení Jihlavy. Podle Hájkovy kroniky se tak stalo v roce 799, což tehdy znamenalo, že Jihlava právě prožívala své milénium a takové stáří města se muselo náležitě oslavit. Nejstarší kostelík na Jánském kopečku, zasvěcený sv. Janu Křtiteli, byl nejen výchozí kulisou této veliké slávy, ale den svátku tohoto světce byl dnem zahájení velkolepých oslav. Nic nepomohlo ani uctivé upozornění magistrátu proboštem p. Milo Nepomukem Grünem od sv. Jakuba, že milénium "stojí na chatrných nohách". Společné pátrání s jihlavským archivářem Johannem Heinrichem Marzym a jejich dopis magistrátu ze dne 9. září 1798, že kostelík sv. Jana Křtitele je postaven až mnohem později, neboť křesťanství bylo přineseno na Moravu až Cyrilem a Metodějem v roce 863, nemohl odradit Jihlavany od chystaných oslav. Dokonce Učená společnost česká, kam p. Grün rovněž psal, a jejich vyjádření o nepřípustnosti takových to oslav, neboť organisátoři by se vydali na posměch a mohla by utrpět vážnost magistrátu a města, neodradila tehdy nikoho od dalších horečných příprav. Nakonec nezbylo p. Grünovi nic jiného, než se ke slávě připojit.
Dne 11. června 1799 dostal magistrát program církevní slavnosti. Ráno 24. června o půl osmé se bude konat na Jánském kopečku mše svatá s požehnáním a pak půjde průvod do kostela sv. Jakuba. V deset hodin bude slavnostní kázání a po něm bude mít pan prelát ze Strahova pontifikální mši svatou. Páni z radnice budou mít reservovány dvě lavice hned proti kazatelně, aby měli dobrý poslech. Kázání měl opět p. Grün a jeho obsah nechal dokonce vytisknout v tisíci exemplářích jako připomínku na tento slavný den a věnoval je zdarma městu na trvalou památku oslav milénia. Řeč byla údajně nadšená a slavnostní, kterou si Jihlava jistě zasloužila, byť začátek oslav tak nadšeně nevypadal...

A pak přišel rok 1899 a spolu s ním opět jedna z největších tehdejších událostí, oslavy 1100. výročí založení Jihlavy. Na pochybný výklad dějin si už nikdo ani nevzpomněl. Město bylo v záplavě květin, obrazů a fanglí. Oslava byla velkolepá. Přijel i strahovský opat Slabý a tak mohl zářit starosta Popelák a místostarosta Inderka. Slavnostnímu lesku přidala i účast arciknížete Rainera. Dne 24. června večer se hrálo divadelní představení o prvním německém osídlení Jihlavy. Následující den pak tonulo celé náměstí v záplavě historických kostýmů a krojů a průvod končil na střelnici, kde se pak mohutně a vesele střílelo až do noci.
Podíváme-li se do archivních dokumentů Hauptova spolku z let 1888 až 1937, uvidíme řadu zajímavých písemných i kreslených studií jednotlivých postav onoho jedinečného hornického průvodu, kterým on byl tvůrcem a vášnivým propagátorem. Nic neponechal náhodě. Studoval stará vyobrazení horníků a především pak vycházel z díla G. Agricoly, Dvanáct knih o hornictví a hutnictví, které vyšlo v polovině 17. století a které mu bylo v jihlavském archivu k disposici. Podle starých dřevorytů se tak postupně rodily jednotlivé postavy, z nichž posléze stanul před kostelíkem sv. Jana Křtitele celý nádherný barevný historický průvod. Dochovala se pořadí jednotlivých postav a skupin, jména prvních aktérů - žáků jihlavských škol. Dochovala se většina kostýmů a jejich doplňků, a bylo jich třeba několik stovek, i různých replik zbraní a nářadí. Vše zhotovené na základě dobových dokumentů z archívů a knihoven různých měst a po poradách s celou řadou báňských odborníků. Není bez zajímavosti, že velká část oblečení a doplňků byla zho tovena ve Vídni.
Ve skutečnosti byl průvod obnoven už v roce 1890, kdy pod Hauptovým vedením vyšel poprvé, a to opět 24. června, do jihlavských ulic. Stal se, a doufejme, že navždy zůstane, zajímavou národopisnou zvláštností, která nemá nikde obdoby. Pro jeho zachování byl dokonce založen Johaness Haupt - Fond, který měl finančně tuto akci zabezpečovat. Bylo vydáváno mnoho zajímavých pohlednic a odznaků při příležitosti konání průvodů. I to se dochovalo ve Státním okresním archivu a Museu Vysočiny v Jihlavě.
Konání průvodů bylo v prvních letech druhé světové války přerušeno. Posledním předsedou spolku byl Dr. Franz Hepner. Při této příležitosti je třeba si připomenout i tragickou událost, která provázela konání těchto oslav v roce 1941. Tehdy bylo těžiště oslav přeneseno do Starých Hor. Ulici, kudy se ubíral průvod, dnešní Jiráskova, lemovaly tehdy prapory s hákovými kříži. V noci 1. července 1941 byly mnohé z nich roztrhány a pošpiněny. Gestapo zatklo již druhý den ráno mladé chlapce, kteří se vraceli v noci z kina a kteří údajně říšské vlajky zhanobili. Čtyřem se podařilo prokázat alibi, pátý z nich, Antonín Paclt ze Starých Hor, však nevinu neprokázal a svoji odvahu zaplatil svým životem. Bez soudu byl poslán do Osvětimi, kde v květnu roku 1942 zahynul.

Z období prvních let druhé světové války pochází i další zpráva, která se tentokrát váže ke slavné hornické minulosti Jihlavy a k její jakési věčné a důstojné, připomínce - hornické fontáně. Měla být údajně umístěna v městském parku, ale v archivu nebyl nalezen jediný doklad o projednávání její výstavby či alespoň návrhu na realisaci. Z dochované kresby si můžeme udělat jen malou představu o tom, jak měla vypadat a zda se autorovi dílo podařilo.
Návrh na fontánu s horníkem vytvořil prof. K. Körner z Brna, jihlavský rodák. Postava horníka měla být vysoká 190 cm a celková výška fontány 350 cm. Výstavbu údajně prosazoval Hans Krcal, ředitel knihovny, už na počátku čtyřicátých let, ale ke stavbě v důsledku válečných událostí nakonec nedošlo.
Co říci závěrem: snad odpustit proslulému kronikáři Václavu Hájkovi z Libočan za jeho založení Jihlavy v roce 799 a poděkovat Johannu Hauptovi za založení tradice hornických průvodů. Ať se letošní průvod vydaří!

Ladislav VILÍMEK


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

26. leden 2013Glosa
(Leo Švančara)
Dneškem jsme legalisovali nacikomunismus
Před 14 dny bych považoval volbu Zemana za presidenta za poměrně neutrální, až snad tu lepší možnost... A v těch 14 dnech neuvěřitelné kampaně jsme dostali jakoby zázrakem z Nebes ještě jednu šanci - a nejspíše v naší generaci tu poslední.
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)