Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.3.: Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

18.3.: Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová

18.3.: U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo

18.3.: Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou

17.3.: Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

16.3.: Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel

16.3.: Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

16.3.: Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou

15.3.: Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů

15.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

15.3.: Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač

14.3.: Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

14.3.: Psychologická pomoc pro rodičky a maminky nejen v šestinedělí v havlíčkobrodské nemocnici

14.3.: 14. březen 1939 - Poslední večerní "křty" jihlavských Židů

13.3.: Z policejního deníku: falešný telefonát připravil muže o 360 tisíc korun; zloděj si odnesl z chaty padesát litrů slivovice

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Třikrát z židovské historie Jihlavsku

Příhoda z Dolní Cerekve

V letech 1713 až 1741 byl farářem v této vsi Karel Jugl. S velkou horlivostí se právě zde věnoval studiu hebrejštiny a židovskému učení. Stále k sobě zval různé rabíny, až jistý "tentokráte mistr, který titul mureine měl, jménem Matus Polák, rodilý z města Lublína, syn Abrahama" mu dal vysvědčení, že získal titul rabína.
V roce 1745 vydal spis O Židech, jejich obyčejích, pověrách a mravech. Zemřel v Praze u sv. Haštala 8.6.1746. Za zmínku stojí i část jeho vzpomínek ze studií: "Totiž ráno ve 4 hodiny až do 8, od jedné hodiny až do čtyř, na večer od půl sedmé až do půl desáté". Tolik času věnoval učení, aby nakonec svým dílem podpořil i dekret Marie Terezie z 18. prosince 1744, kterým oznamovala "...že rozličné příčiny pohnuly ji k tomu, aby na budoucí časy žádný Žid ve království Českém trpěn nebyl".

Židé v okolí Jihlavy

Zajímavý je pohled do Trčkovského urbáře z roku 1554, jehož opis je uložen ve Státním okresním archivu v Jihlavě. Pod vsí Ježená (Geziena Wes) je uvedeno celkem 11 osedlých, z nichž druhý v pořadí je zapsán "Gira Ssid" (snad Jíra Žid), který zde hospodařil na 1 lánu.
Ves měla v té době strategickou polohu, neboť se zde stýkala tři panství. Ve vsi byl mlýn, krčma a později vinopalna a kousek odtud významné kutiště, kde se dolovalo stříbro. Je známo, že Trčkové se pokoušeli obnovit těžbu na různých místech a to právě ve II. polovině 16. století. Začátkem 17. století se zde objevují jména Christoff Lauffer, Salomon Hukau a Jakob Sswarcz. Přicházeli a odcházeli. Snad Židé, snad katolíci či protestanti, kdo ví...

Příhoda z Terezína

Mladí lidé se potkávali všude, potkávali se i v Terezíně. Ona, Židovka na první pohled, on Žid, příjmení Veselý, vystudoval elektrotechniku a tady spravoval náckům vypínače, žehličky a kdo ví, co ještě všechno musel.
Po večerech se povídalo, o lásce málo, o původu už víc. Slovo dalo slovo a tak dnes víme, že prapředek pana Veselého se musel po Bílé Hoře rozhodnout. Stát se katolíkem, nebo nestát a odejít. Stal se Židem. Ano, řeklo by se, dal se dobrovolně k Židům. Mohl zůstat a pracovat a žít. Až do konce roku 1940, kdy jeho potomek musel do Terezína. A právě tady se potkali, všechno si pověděli a koncem roku 1944 nebo začátkem roku 1945 je Červený kříž odvezl do Švýcarska. Měli v neštěstí štěstí. Dnes žijí spokojeně někde v Americe... On se psával Josef Veselý a ona Zuzana Goldmannová.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)