Steinerů žilo a Jihlavou prošlo kolem stošedesáti osob obojího pohlaví. Nalezl jsem i Leo Steinera s datem narození 17. března 1912. Ale pozor. Někdo rozšířil éterem omyl. Leo se nenarodil v Jihlavě. Jeho rodištěm je nedaleká malá víska Milíčov. Tady pobývala nějaký čas židovská rodina Richarda a Rosy Steinerových, aby pak putovala do Batelova a do Jihlavy, odkud otec Richard pocházel. Byl mistrem pekařským a dokonce vím, že se tomuto voňavému řemeslu vyučil u neméně známého jihlavského pekaře pana Karla Papeže v ulici Matky Boží. Proč to říkám, protože jsem do pekárny k Papežům chodil ještě po válce pro rohlíky a pro chleba a dodnes tomu domu říkám Papežův barák. Dům stále stojí a v Jihlavě je dnes znám díky cukrárně, která pokračuje v tradici šíření libé vůně touto dnes neobvykle tichou ulicí.
Jak patrno, malý Leo prošel hezkým kouskem Vysočiny a nejedním krásným koutkem přírody. Škoda, přeškoda, že do raného a bezstarostného dětství krutě zasáhla první světová válka. Dne 5. srpna 1914 jeho otec narukoval na frontu. Domů se navrátil, ale na následky válečných zranění 2. srpna roku 1921 zemřel. Jméno, Richard Steiner, můžeme číst na pomníku obětí I.světové války na židovském hřbitově v Jihlavě. Matka, devítiletý Leo a jedenáctiletá sestřička Margareta žili tou dobou v Židovské ulici v Jihlavě. Kdo ví, zda měl chuť si prozpěvovat. Před nimi se otevíral nový domov v Olešné u Pelhřimova.
Žádný záznam o jeho vystoupeních v Jihlavě jsem neobjevil. Jeho hvězdná kariéra se rozzářila až po příjezdu do Prahy, kde se stal členem slavného českého pěveckého kvarteta Zlatá Hvězda a autorem neméně slavného songu Holčička.
A opět to byla válka, druhá světová, která zasáhla do osudů celé rodiny Steinerových. A co víc. Drama vyvrcholilo obdobím konečného řešení židovské otázky. Dcera Margareta se provdala za ing.Jiřího Fischmanna a manželé nastoupili 13. července 1943 cestu do Terezína a následně pak do Osvětimi, kde Jiří zahynul a Margareta se r. 1945 dočkala osvobození v koncentračním táboře Bergen-Belsenu.
Leo se oženil 10.července 1938 na Židovské obci v Praze a spolu s manželkou Johannou roz. Utitzovou přivedli na svět dcerku Jiřinku. Narodila se 24. ledna 1942. A svět kolem ní byl krutý, nevýslovně krutý. Tatínka jí gestapo odvezlo do věznice do Drážďan a přesně za měsíc po jejím narození tam byl 24.února roku 1942 popraven. Napsal dopis na rozloučenou, který si Jiřínka nikdy nepřečetla. Ten krutý čas ji povolal i s maminkou do Terezína a potom do Osvětimi, kde v závěru roku 1944 obě zahynuly v osvětimských plynových komorách.
Sto let uplynulo od narození Leo Steinera. Zůstaly dopisy. Zůstaly písničky. Obojí se dá dohledat na internetu. A vy, čtenáři, vzpomeňte spolu se mnou na báječného židovského písničkáře Leo Steinera z Milíčova u Jihlavy, na malou Jiřinku i na její matku Johannu, která je v Terezínské pamětní knize psána jako Jana a na pomníku na židovském hřbitově v Praze je uvedena IM coby Hanna.