Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
28.3.: Žena za volant nesmí, přesto stále řídí, opakovaně odmítá test na drogy. Jen v březnu ji policisté zastavili čtyřikrát

28.3.: Zastřelit chráněného medvěda je neospravedlnitelné. Slováci nyní navíc chystají ústavní zákon umožňující hromadné vraždění těchto ohrožených zvířat

28.3.: Z policejního deníku: nález granátu a nábojů; zloděj si odnesl kolo za dvacet tisíc

28.3.: Josef Patočka z Jihlavy oslavil sté narozeniny

27.3.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí; za volantem bez řidičáku

27.3.: Staročeské Velikonoce na Michalově statku nabídnou nahlédnutí do časů před zrušením poddanství v Čechách

27.3.: Na operačních sálech v jihlavské nemocnici využívají anesteziologové nové přístroje

27.3.: Kriminalisté dopadli další distributory pervitinu

27.3.: Historii Velkého Meziříčí pomohou dětem poznávat muzejní programy

26.3.: Řidič Audi od nehody, která se stala u Šimanova, ujel. Policisté hledají svědky

26.3.: Z policejního deníku: vandal poškodil auta; při střetu osobního auta a náklaďáku utrpěli zranění čtyři lidé

26.3.: Velikonoce v Jihlavě zahájí na Zelený čtvrtek jarmark, řehtačkový průvod, velikonoční loupení vajíček i folklorní muzika

26.3.: Silný vítr trápí Vysočinu, hasiči odklízejí popadané stromy

26.3.: Malebnou krajinou jihozápadní Moravy s historickou Jemnickou dráhou

26.3.: Autobus z Moldavska vezl do Londýna místo cestujících přes šest set litrů alkoholu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 26.1.2010
Připomeňme si, ohlédněme se...
Všude sníh. Zasněžené domy, ulice. Zasněžené hřbitovy. Památník obětem holocaustu na židovském hřbitově v Jihlavě má jistě bílý příkrov. Bílou přikrývku má přes tisíc pomníků a pomníčků našich bývalých spoluobčanů. Těch několik pomníků vandaly poválených leží neviditelných pod sněhobílým příkrovem. Pomník je z kamene a nemůže se bránit. Lidské blbosti a zlobě se neubrání mnohdy ani člověk. Víc lidí se může ubránit. A ještě víc lidí, ještě víc. Co nejvíc lidí by se mělo postavit lidské blbosti a zlobě. Nenechat válet ani pomníky.
V minulosti to všechno započalo povalením jednoho pomníku. Zničením první výlohy. Vyrabováním prvního obchodu. Prvním heslem namalovaným na zeď černou barvou. JUDEN RAUS. Z blbosti a zloby zrodili se nadlidé. A hned začali šlapat po lidské důstojnosti některých svých spoluobčanů. Postavili koncentrační tábory pro Židy. A nejen pro ně. Zavírali, mučili a vraždili všechny odpůrce svých blbotvorných plánů na ovládnutí celého světa...
Holocaust. Soa. Celý svět si 27. ledna připomíná ono hrůzné období. Šel jsem nedávno jednou docela obyčejnou a tichou ulicí v San Diegu, když tu pojednou vidím kutálet se po silnici míč. Pohopsával středem ulice a jinak nikde nikdo. Až jsem uviděl školní hřiště a za plotem klubko dětí. Stály a hleděly za míčem. Byly za plotem. Za takovým obyčejným co doma máme u zahrádek. Nezbylo mi, než rozběhnout se a míč chytit do náruče. A pak udělat pár kroků a hodit jej přes plot. Děti začaly radostně křičet a rozběhly se za míčem. Až na jednu malou holčičku. Stála tam a koukala na mne. Měla krásné černé oči a krásně koukala. A já koukal. Hleděli jsme na sebe až do okamžiku, kdy se holčička pousmála a tichounce poděkovala a pak se rozběhla za ostatními. Zmizela mezi dětmi a já pojednou uviděl před očima mlhu a pak docela jiný obrázek. Děti stojící za plotem koncentračního tábora v Osvětimi. Za plotem z ostnatého drátu. A taky koukaly černýma očima. Nevím kam. Někam hodně daleko. Rozhodně nekoukaly po míči. Jen natahovaly ruce jako hůlčičky potažené dětskou kůžičkou s vytetovanými čísly. V těch očích byl všechen smutek světa. Na to se nedá zapomenout. A pak na tisíce dalších dětí, co zachytil fotograf před plynovými komorami. Na ty už nezbylo u plotu místo. Nezbyl po nich ani pomníček. Alespoň jej žádný blb a zloduch nikdy nepovalil a nepovalí...
Holocaust. Soa. Miliony Židů, od nemluvňat po stařečky, zahynulo v tomto historicky krátkém období. V současnosti je před dokončením park Gustava Mahlera, kde byly archeology obnaženy základy vypálené synagogy. Tady se uvažuje umístit i důstojný památník všem jihlavským obětem soa s více jak tisícovkou jejich jmen. Jihlavští Židé by si to zasloužili, oni ve městě žili, podnikali, stavěli domy a továrny, umírali. Oni se o Jihlavu zasloužili. Připomeňme si je, ohlédněme se za nimi. Žili takřka v každém domě, chodili po všech ulicích. Jsou stále mezi námi.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)