Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
28.3.: Žena za volant nesmí, přesto stále řídí, opakovaně odmítá test na drogy. Jen v březnu ji policisté zastavili čtyřikrát

28.3.: Z policejního deníku: nález granátu a nábojů; zloděj si odnesl kolo za dvacet tisíc

28.3.: Josef Patočka z Jihlavy oslavil sté narozeniny

27.3.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí; za volantem bez řidičáku

27.3.: Staročeské Velikonoce na Michalově statku nabídnou nahlédnutí do časů před zrušením poddanství v Čechách

27.3.: Na operačních sálech v jihlavské nemocnici využívají anesteziologové nové přístroje

27.3.: Kriminalisté dopadli další distributory pervitinu

27.3.: Historii Velkého Meziříčí pomohou dětem poznávat muzejní programy

26.3.: Řidič Audi od nehody, která se stala u Šimanova, ujel. Policisté hledají svědky

26.3.: Z policejního deníku: vandal poškodil auta; při střetu osobního auta a náklaďáku utrpěli zranění čtyři lidé

26.3.: Velikonoce v Jihlavě zahájí na Zelený čtvrtek jarmark, řehtačkový průvod, velikonoční loupení vajíček i folklorní muzika

26.3.: Silný vítr trápí Vysočinu, hasiči odklízejí popadané stromy

26.3.: Malebnou krajinou jihozápadní Moravy s historickou Jemnickou dráhou

26.3.: Autobus z Moldavska vezl do Londýna místo cestujících přes šest set litrů alkoholu

25.3.: Řidič převrátil bagr na bok

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 12.6.2010
Předpouťové poděkování
Kol kolem extrémní horko. Dusno. I stíny se očividně tetelí parnem a rozpálená mýtina kolem kapličky sv. Antonína Paduánského nad Rounkem tiše a trpělivě čelí extrémnímu času v nečasu. Kolikrát asi. Za těch takřka 300 let, co tady stojí od roku 1737.
Nebýt rozhlasových a televizních zpráv lidé by ani netušili, co že to kolem dokola žhne. A právě v jednom z těch extrémních dnů, a ještě k tomu krátce po poledni, vydal jsem se na takový docela obyčejný předpouťový úklid kolem již zmíněné kapličky. A nebyl jsem sám. Sešla se nás taková malá skupinka obyčejných lidiček. Skutečně lidiček. Dva velci a dva malí. Klučina a děvčátko, oba školou povinní. A extrém neextrém, vedro nevedro, uklízelo se o sto šest. Umývala se okna, vstupní dveře, trhala se tráva kolem zdi a sbírala se opadaná omítka ze soklu. Trochu se povídalo, trochu brebentilo, ale úklid pokračoval jako by nic.Jakoby onen extrémní čas měl teprve přijít, jakoby slunce mělo teprve prahnout a žhnout a pálit a bodat. A ono to zatím vypadalo na docela obyčejný horký červnový den. Stačilo se podívat na toho malého kluka, jak s velkým dřevěným náklaďákem statečně, navzdory extrémnímu popoledni, jezdil s autíčkem plným smetí pod nedaleké křovisko. Na děvčátko, jak otíralo pečlivě staré dřevěné svícny z oltáře, zatím co maminka balancovala na špalku při ometání stěn v kapli. Krásný vzhled byl na ten Boží svět... Dvě hodinky uběhly jako nic.Kaplička prokoukla. Vyloupla se z šedi ročního prachu.
Poutníkům se bude určitě pěkně koukat, až v neděli dopoledne budou stát či posedávat při pouťové bohoslužbě před kapličkou. A to hlavní jsem si ponechal nakonec. S úklidem mi pomáhala rodina Jonášova z Vyskytné nad Jihlavou. Extrémně obětavá v tom stejně extrémním čase. Taková docela obyčejná báječná rodinka.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)