Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
28.3.: Žena za volant nesmí, přesto stále řídí, opakovaně odmítá test na drogy. Jen v březnu ji policisté zastavili čtyřikrát

28.3.: Zámek ve Velkém Meziříčí se o Velikonocích zahalí do květinového hávu

28.3.: Zastřelit chráněného medvěda je neospravedlnitelné. Slováci nyní navíc chystají ústavní zákon umožňující hromadné vraždění těchto ohrožených zvířat

28.3.: Z policejního deníku: nález granátu a nábojů; zloděj si odnesl kolo za dvacet tisíc

28.3.: Josef Patočka z Jihlavy oslavil sté narozeniny

27.3.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí; za volantem bez řidičáku

27.3.: Staročeské Velikonoce na Michalově statku nabídnou nahlédnutí do časů před zrušením poddanství v Čechách

27.3.: Na operačních sálech v jihlavské nemocnici využívají anesteziologové nové přístroje

27.3.: Kriminalisté dopadli další distributory pervitinu

27.3.: Historii Velkého Meziříčí pomohou dětem poznávat muzejní programy

26.3.: Řidič Audi od nehody, která se stala u Šimanova, ujel. Policisté hledají svědky

26.3.: Z policejního deníku: vandal poškodil auta; při střetu osobního auta a náklaďáku utrpěli zranění čtyři lidé

26.3.: Velikonoce v Jihlavě zahájí na Zelený čtvrtek jarmark, řehtačkový průvod, velikonoční loupení vajíček i folklorní muzika

26.3.: Silný vítr trápí Vysočinu, hasiči odklízejí popadané stromy

26.3.: Malebnou krajinou jihozápadní Moravy s historickou Jemnickou dráhou

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 26.8.2010
Když se řekne Dobronín...
Otevírám brožovanou publikaci s názvem Havlíčkobrodsko v národním odboji 1914 1918 a 1938 - 1945 vydanou v Havlíčkově Brodě v roce 1946. Nebudu nic komentovat, pouze se omezím na doslovný přepis dvou článků souvisejících s obcí Dobronín.
P o l e n s k o 1939 - 1945
V Dobroníně uvítali Němci 15. březen 1939 s velkým nadšením. Ještě týž den ztloukli několik českých občanů a hrozili jim pověšením. Prvním jejich činem bylo, že zastavili vyučování v českých školách v Dobroníně a pak je postupně rušili. Nejprve přišla na řadu škola měšťanská, která byla v únoru 1940 přestěhována do Polné a tam 31.10. 1943 zrušena. Ředitel školy byl jmenován odborným učitelem a vyučoval pak v Polné až do převratových dnů. Týž rok zrušili ve Svobodíně naši školu obecnou, kterou tam přestěhovali, a mateřskou školu nařídili přemístiti do Brzkova, kde je dosud. Budovu měšťanské školy v dubnu 1939 vytloukli a na ředitele, který měl ve škole naturální byt, se dobývali krumpáči. Jimi rozbili obojí venkovní dveře a jen lidé z blízké huti, odcházející domů, zabránili dalšímu řádění.
Němci se totiž rozutekli. Řediteli ovšem odebrali před svým násilným činem střelnou zbraň, kterou ještě měl. Vytloukli celkem 169 okenních tabulí. Při vyšetřování pak všechno sváděli na komunisty, ovšem české. Ve vsi sledovali každého, kdo do obce přišel, a podávali o všem zprávy svým vedoucím. Po ředitelově odchodu napsali, že se v obci "vyčistil zkažený vzduch". Nastalo zatýkání českých lidí. Skupina byla zapojena na soudr. Elsnice z Prahy. Až na několik jednotlivců (Edv. Fialu, Ed. Klenovského, B. Peregrina, Rob. Kautzingera, Jos. Vondráčka) nebyla po celou dobu okupace prozrazena.
(Stať je doplněna fotografií školy s vytlučenými okny a textem: Němci vytlučená okna v měšťan. škole v Dobroníně v dubnu 1939.)
Ilegálni komunistická skupina, organisovaná za okupace, dosadila v Dobroníně dne 5.5. 1945 revoluční národní výbor, který byl s počátku pro Dobronín a Svobodín společný. Vedoucím této skupiny po celou dobu války byl Fr. Jadrný a jejími členy byli většinou sklářští dělníci. Všichni se pak v květnových dnech zúčastnili hlídkových a zajišťovacích služeb v obou obcích. Česká škola obnovila svoji činnost v Dobroníně dne 1.6. 1945 a znovu byla zřízena škola mateřská.
Informace o Dobroníně zpracoval Jar. Martinů, ředitel měšťanské školy. Jedna ze statí v závěru publikace je nazvána Hromadné hroby.
Obsahuje informace o nálezu hromadného hrobu u Hurtova háje mezi Věží a Bezděkovem, kde nacisté zavraždili 7 osob. Ohledání nálezu prováděli četníci, lékař a komise okresního soudu z Humpolce. Další hromadný hrob byl náhodně objeven na Rozkošské stráni u Havlíčkova Brodu, kde bylo nalezeno v jedné jámě 5 osob a ve druhé 3 osoby. Nález opět šetřila komise okresního soudu v Havl. Brodě, lékaři a policisté.
Aktéři obou hrůzných činů nebyli nikdy dopadeni.
O hromadném hrobě u Dobronína se v publikaci nepíše. Jeho nedávný "objev", nechť vyšetří příslušné orgány. Dejme jim na to čas.
A já dodávám jediné: Kdyby nacistické Německo neuvrhlo celý svět do druhé světové války, nebylo by mrtvých na obou stranách fronty i v zázemí, nebylo by Lidic a Ležáků, koncentráků, plynových komor, hromadných hrobů po celé Evropě a všichni mohli žít v klidu a míru.
Nedávno jsem dokončil soupis obětí šoa za město Jihlavu, celkem 1.211 osob židovského vyznání zahynulo, kolem 200 osob zázrakem porůznu přežilo. Čísla nejsou konečná, v pátrání pokračuji. Hledám oběti, viníky už nikdo nikdy nedostihne...
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)