Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.4.: Z policejního deníku: zloděj řádil na stavbě obchvatu; policisté vypátrali hledaného mladíka, byl opilý

25.4.: Lev Simba si užívá nový výběh v táborské zoo jako malé kotě

25.4.: Dudek chocholatý se vrátil do přírody v lokalitě Na Skřivánku

25.4.: Do jihlavské galerie míří Festival umění a kreativity ve vzdělávání

23.4.: Divadelníci pomáhali domácímu hospici Bárka

20.4.: Legionář a úspěšný motocyklový závodník studoval gymnázium ve Velkém Meziříčí

19.4.: Z policejního deníku: opilý muž poškodil posuvné dveře na nádraží; způsobil nehodu a ujel

19.4.: Výstava S lilií i bez lilie připomene sté výročí třebíčského skautingu

19.4.: Mohelenská hadcová step má novou naučnou stezku i zázemí pro návštěvníky

19.4.: Mladý cizinec zemřel při nehodě u Humpolce na dálnici D1, narazil do zaparkovaného kamionu

19.4.: Dominika Mrkosová - policistka, plavkyně a maminka v jedné osobě. Z březnového plaveckého mistrovství přivezla na Vysočinu pět medailí

18.4.: Z policejního deníku: řídil čtyřkolku i přes zákaz řízení vozidel; chodec po střetu s autem utrpěl zranění

18.4.: Ve Velké Bíteši vysadili lípu svobody; v nedalekém Jáchymově bude otevřen sad s osmatřiceti ovocnými stromy

18.4.: Případem napadení psem se zabývají žďárští kriminalisté. V příspěvku, který se objevil na sociální síti, se objevily nepravdivé informace

18.4.: Měření rychlosti v pátek na Vysočině. Přehled vybraných míst měření rychlostních limitů

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!
Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 24.2.2008
Flašinetář
Jednou šel z Proseče do Kaliště flašinetář. Když přišel ke hřbitovu, pomyslil si: „Chudáci, leží tu a nikdo jich neobveseluje“.
Postavil flašinet ke dveřím hřbitova a hrál. Brzy ze hřbitova počal po něm někdo házeti kamením. Kamení dopadalo hustěji a hustěji. Flašinetář nejdříve se schoval pod flašinet. Ani tam však nebylo bezpečno. Proto utekl do Kaliště, kde přespal.
Ráno si šel pro flašinet ke hřbitovu. Flašinet byl však rozbitý a na silnici bylo tolik kamení, že prý nemohli lidé tudy ani jezditi.
Ladislav VILÍMEK


Vydáno 24.2.2008
Ohnivé sudy
Jednou se pan farář z Větrného Jeníkova vracel ze Smrčné. Jda mimo Černý rybník, uviděl prapodivný zjev.
Po cestě naproti němu valilo se asi deset ohnivých sudů, volajících úpěnlivě: „Málo sladu! Málo sladu!“. Před samým farářem pak rázem zmizely.
V neděli večer přišel do hostince také sládek jeníkovského pivovaru a pan farář mu hned sdělil, co viděl. Sládek se začervenal a polekal se, že mu ani vlastní pivo nechutnalo. Avšak pomohlo to! Od té doby vařil lepší pivo a ohnivých sudů již nikdo neviděl.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)