Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
9.12.: Jan Vičar obdržel francouzskou cenu Akademie umění za grafiku

9.12.: Adventní a vánoční čas v třebíčském muzeu

8.12.: Zapalme svíčku...

8.12.: Vrátka v Třebíči převzala nový sociální automobil

8.12.: Přednáška Prusko-rakouské války pohledem archeologie v jihlavském muzeu

8.12.: Jihlavský filmový klub uvede švédský film Sedmá pečeť

7.12.: Zoo Jihlava se zapojila do výměny samců babirus

7.12.: Pančava v Jihlavě soutěží o Cenu české krajiny

7.12.: Nezapomeňte si koupit dálniční kupón na rok 2019

6.12.: Změna ve svozu bioodpadů v zimním období v Jihlavě

6.12.: V neděli 9. prosince začíná platit několik novinek ve vlakovém jízdním řádu

6.12.: Uhynul oblíbený samec tuleně obecného Artos

6.12.: Pomáhat je hračka

6.12.: Oblastní charita v Třebíči vypravuje na Ukrajinu kamion s humanitární pomocí

6.12.: Město Chotěboř připravuje kompletní rekonstrukci náměstí

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Politika je žumpou jen tehdy, je-li její obsah skutečně naplněn fekáliemi!
Sdílet článek
V letech 1980-1990 jsem byl členem Československé strany lidové (ČSL), kterou v roce 1919 zakládali již oba moji dědové. Byla to po dlouhých 41 let jediná nekomunistická partaj v této zemi, která na na naší, venkovské, úrovni byla stranou zarytých antikomunistů, kněží bez "souhlasu", lidí prošlých komunistickými lágry, rozkulačených sedláků i pevných, zásadových venkovských "palic", tedy nikým nezlomitelných starých katolíků...
Nemálo chvil jsme za ta léta strávili - a to už od bujarého mládí - kvůli tomu po výsleších na StB. Věděli jsme vždy ale přesně, kdo je kdo: Na jedné straně nenáviděný bolševický režim, na té druhé my!
Tvrdé prozření přišlo v roce 90 s Josefem Bartončíkem (o němž ostatně nikdo z nás na JM nepochyboval, kdo vlastně je, už dávno) a s Havlovou jednoaktovkou, kdy Vladař teatrálně "odhalil" v den prvních svobodných voleb Bartončíkovo angažmá u StB.
Vystoupil jsem tehdy se smíšenými pocity z poplivané strany, jíž prošli nejen oba moji zmínění dědové, ale i oba moji rodiče - a všichni moji předkové i příbuzní, kam se člověk až do roku 1919 podíval...
V dobách Oposiční smlouvy jsem po létech vstoupil do politiky znovu. Právě po Sarajevu, a právě proto!
Můj názor, že nestačí nadávat u flašky, ale je třeba něco sám udělat, jsem se tehdy rozhodl ověřit praxí, a to kde jinde, než v "pravicové" ODS.
A praxe prokázala, že to do jisté míry jde! Začali jsme tažení proti komunistům v jihlavské ODS, a současně s tím i proti pijavicím přissátým na veřejné rozpočty. (Mnozí z těch dnešních pijavic, radních i primátorů, byli tehdy nadšeně na naší straně.)
Když byl v roce 2010 těsně před volbami zákeřně zlikvidován dlouholetý jihlavský předseda, kamarád a slušný člověk Radek Vovsík (na zakázku zevnitř jihlavské ODS), viděl jsem, že boj o peníze, prebendy a zakázky je věčný. S kmotry lze vyhrát možná bitvu, ale nelze vyhrát celou válku.
A tak se i nakonec stalo.
Neznamená to ale, že nemá, nemělo a nebude mít smysl politiku dělat a pokoušet se ji změnit - dále trvám na tom, že sedět jen pasivně u piva je obrovskou chybou, která se může nakonec vymstít nám všem.
Jen je po jisté době třeba ty vyčerpané idealisty a bojovníky střídat!

(Musím ještě dodat, že mi bylo velikou ctí poslední rok spolupracovat v ODS s tak principiálními a pevnými lidmi i přáteli, které bych už po létech zkušeností v politice rozhodně nehledal: Jan Tesař, Michal Zigl, František Strnad, Erich Janderka, Ivo Strejček a další a další jsou mi důkazem, že politika je žumpou jen tehdy, je-li její obsah skutečně naplněn většinově fekáliemi.)
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pondělí 10. prosinec
(27. listopad kalendáře iuliánského)
• 2018 rok křesťanského letopočtu
• 7507 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 10. 12.:
Pondělí po druhé neděli adventní Sv. Melchiada, papeže a mučedníka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 27. 11. (10. 12.):
Vmč. Jákob Peršan; ct. Palladij Soluňský; ct.mč. 17 monachů v Indii

  Další glosy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: