Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.6.: Sbírka skla, porcelánu a keramiky na zámku ve Velkém Meziříčí

24.6.: Z policejního deníku: žena která bourala, nadýchala přes tři promile; cyklista byl opilý

24.6.: V úkrytu kamionu se skrývali migranti, do návěsu se dostali zřejmě v Rumunsku

24.6.: Třiačtyřicetiletá žena z Pacova, po které policisté pátrali od 11. května, byla nalezena bez známek života

24.6.: Skalní stěna v ulici Mostecká v Jihlavě bude bezpečnější

24.6.: Na silnici I/23 u Vladislavi koncem týdne zmizí kyvadlově řízený provoz

24.6.: Jan Kodeš vstoupil v Pelhřimově do Rekordmanské síně slávy

24.6.: Fialovo znárodňování

24.6.: Dětské oddělení v jihlavské nemocnici obdrželo pro nejmenší pacienty dvacet nových monitorů dechu

23.6.: Závodník, který se v Jihlavě zranil při víkendovém závodu horských kol, zemřel

23.6.: Z policejního deníku: žena v jihlavské prodejně přišla o mobilní telefon, policisté žádají o pomoc svědky

23.6.: Policisté hledají svědky vážné nehody u Lísku a také cyklistu ve žluto černém dresu

23.6.: Pachatele vloupání přistihl majitel na místě činu

23.6.: Mladý řidič s vozidlem u Jihlavy havaroval, auto skončilo na střeše

23.6.: Meteorologové varují na Vysočině před požáry, silnými bouřkami a možnými povodněmi

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Tys to dopracoval, kněže Halíku!
Sdílet článek
Netušil jsem, že projev Václava Klause na slavnosti sv. Václava ve Staré Boleslavi vyvolá takové reakce. Nu, ale jak je v přízemním Česku zvykem, stalo se...
Kromě obvyklého rituálního povyku socialistů se ale tentokrát přidal se svojí troškou do mlýna i Tomáš Halík, a to velmi ostře a neomaleně (přičemž není bez zajímavosti, že tuto jeho reakci zveřejnilo Rudé Právo, alias Novinky.cz).
„Naše církev se opravdu musí rozhodnout, zda bude v duchu austrokatolicismu okuřovat panovníka, který se jí snaží populisticky vlichotit, anebo zda v duchu prorocké tradice bude umět říci lidem typu Václava Klause své statečné NE, byť by tím riskovala ztrátu různých výhod a politických podpor,“ prohlásil doslova Halík.
Když jsem tato slova přečetl poprvé, nevěřil jsem vlastním očím. Katolický kněz chce říkat NE obsahu Klausova "svatováclavského" projevu? A co tak pro Halíka nesnesitelného Klaus vlastně řekl?
Vadí snad Halíkovi Klausovo vyjádření, že svatováclavská idea "je jedním z konstitutivních prvků naší státnosti"? Že je a byla "vždy autentickou součástí našeho vnímání sebe sama i kontextu, v němž žijeme"? Nebo další presidentova slova o tom, že "o svatováclavskou legendu jsme se opírali, na ni jsme navazovali, byla a je pro nás inspirací mělo by tomu tak být i v budoucnu."?
Nebo snad knězi vadí Klausova obrana tradiční rodiny před státem registrovanými homosexuály, tedy presidentova slova o tom, že "tradiční rodina, základní jednotka každého dalšího celku lidského uspořádání, odvěké prostředí pro vztah muže a ženy, pro výchovu nových generací, ale i pro samozřejmou mezigenerační pomoc a solidaritu, je vystavována stále ostřejším útokům módních postojů, které pro vybrané skupiny velmi nevybíravými způsoby vyžadují nejrůznější, v minulosti nikdy neexistující privilegia"???
Možná Halíkovi, vysvěceném v ritu římskokatolické církve, a tedy pod věčným slibem poslušnosti biskupům a římskému papeži na Klausově projevu vadí upozornění, že Halíkův nejvyšší představený, tedy "papež Benedikt XVI. je za mnohé své tolik potřebné konzervativní postoje terčem nevybíravých útoků."?
Má toto vše být snad pro Halíka překonaná veteš, proti jejímž hlasatalům mají biskupové bojovat?
Ne!
Halíkovi totiž zřejmě a evidentně vadí nejvíce tato slova z Klausova projevu: "Při pohledu kolem sebe vidíme, že 'pokrokáři' všeho druhu vedou soustavný a stále nezakrytější útok na naše tradiční společenské hodnoty a ctnosti. Vlastenectví je vydáváno za šovinismus. Demokratický stát za překonanou instituci, která má být obětována ve prospěch nadstátních uskupení, která nikdy nemohou získat demokratickou legitimitu. Přirozeně strukturovaná národní společenství se svými hlubokými tradicemi, duchovními a kulturními hodnotami, vycházejícími ze staletých zkušeností a z životů mnoha předchozích generací, jsou erodována politickým tlakem na přijetí multikulturalismu jako oficiálně naordinované ideologie. Vše přirozené, a proto dosud většinově spontánně přijímané, je vydáváno za překonané a málo zajímavé. Vše tradiční a konservativní je vydáváno za zastaralé a nemoderní, je zesměšňováno a je vylučováno ze společenského dialogu!"
Čímž Tomáš Halík dokázal, kde skutečně stojí. V jedné řadě s multikulturalisty, ničícími záměrně krok za krokem křesťanskou evropskou civilisaci. V jednom šiku s modernisty a ekumeny, kteří ve jménu "smazání rozdílů" v křesťanských chrámech konají démonické rituály. Ve společenství s neúprosnými bořiteli staletých hodnot, s levicovými proroky "rovnosti a bratrství", s pokrokáři, jejichž světem je svět bez Boha!
To jsi to po čtvrt století dopracoval, kněže Halíku!
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je sobota 25. červen
(12. červen kalendáře iuliánského)
• 2022 rok křesťanského letopočtu
• 7511 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 25. 6.:
Pátek po neděli čtvrté po Svatém Duchu Sv. Viléma, opata Sv. Ivana, poustevníka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 12. 6. (25. 6.):

  Další glosy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: