Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
13.7.: V Jihlavě od úterý roušky v MHD, ve službách, v sociálních službách i ve velkých obchodech

13.7.: V Brtnici nadýchal šestnáctiletý chlapec přes dvě promile alkoholu

13.7.: U Ostrova nad Oslavou byly nalezeny dva dělostřelecké granáty a dělostřelecká mina

13.7.: Registrace na Jihlavský půlmaraton je otevřena!

13.7.: Letní promoce absolventů Vysoké školy polytechnické Jihlava se ruší

13.7.: Krajské nemocnice na Vysočině jsou připraveny operativně navýšit kapacity odběrových míst

13.7.: Jiří Suchý: Často jsem své texty napsal ve svých snech

12.7.: Vlak u Pacova srazil ženu, vrtulník ji transportoval do nemocnice

12.7.: Přibyslav zakoupila novou techniku na úklid města a okolí

12.7.: Prior je jako brambora ve šperkovnici, řekl Jiří Bartoška při návštěvě Jihlavy

12.7.: Opilá řidička zavinila na Třebíčsku nehodu

12.7.: Naučné stezky v Balinském a Nesměřském údolí budou obnoveny

11.7.: Před jihlavskou nemocnicí opět stojí kvůli koronaviru červený stan, od pondělního rána se v něm začne testovat

11.7.: Na Vysočině řádila bouřka, u Rantířova najel vlak do padlého stromu v kolejišti

11.7.: Jihlavský magistrát od pondělí 13. července zavádí povinné roušky na úřadě

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Glosy Iglau.cz:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Requiescat in pace...
Sdílet článek
Mám pocit, že se příliš nehodí komentovat cizí pohřby. Poslední rozloučení totiž patří mezi ty věci v životě každého člověka, které jsou jen a jen navýsost soukromou záležitostí. Nicméně tentokrát - pravda, byť jen se skřípěním zubů - malou výjimku udělám. A to právě proto, že výše zmíněný axiom se v poslední době v Česku přestal brát jaksi na vědomí...
Pohřeb každého, byť jen trochu známějšího člověka, se v této zemi totiž začíná stávat jakousi všelidovou komediantskou poutí, spojenou s nevkusnou přehlídkou všemožných pidi až maxi-celebrit. Bez ohledu na to, zda dotyční mají či nemají u nebožtíkovy rakve co pohledávat.
Tomu se nevyhnul ani sobotní pohřeb Jiřího Šindeláře (Katapult) v Čechticích na hranicích našeho kraje. Očekávanou přítomnost plaček druhu Petra Jandy (Olympic) ostatně avisovala již četná televizní vystoupení českých popových troglodytů od chvíle, kdy Šindelář vydechl naposledy. Prolévání krokodýlích slz do kamer se pochopitelně s blížícím datem pohřbu stupňovalo od zpráv ke zprávám, až vygradovalo v tradiční nevkusné kvílení. "Byl to hodnej kluk," zaštkal do namířených objektivů v den pohřbu truchlenec Janda svoje duchaplné zhodnocení situace.
Jakoby si nikdo nevšiml, že se nalézá nikoli na kapitány show-bussinessu pečlivě zrežírované truchlohře v pražském krematoriu, ale na křesťanském pohřbu ve venkovském kostele. Přičemž pohřeb tohoto typu není ničím jiným, než především výrazem naděje na opětovné shledání nás živých s těmi, kteří nás v této chvíli - nikoli naší zásluhou, ale jen a jen čirou náhodou - předcházejí. A tak se celoživotní Dědkův muzikantský partner Olda Říha raději s přítelem rozloučil v soukromí, v zavřeném kostele hodinu před obřadem.
Plně ho chápu!
Když jsme spolu naposledy mluvili, přišla mimo jiné také řeč na odpouštění. "I kdyby mi dnes stokrát kdokoli podával ruku s tím, abych mu prominul co za komunistů dělal či nedělal, odmítnu! Nám totiž ta ztracená léta, kdy jsme z vyprodaných stadionů ze dne na den museli jít hrát maximálně tak na svatby pro padesát opilců, nikdy nikdo nevrátí," prohlásil tehdy resolutně frontman Katapultu. A dodal, že teprve dnes se cítí na české "umělecké scéně" plně nezávislý. "Mám na webu svojí kapely vlastní internetové noviny, mám svoje vydavatelství a agenturu a nemusím se nikde před nikým hrbit. Nemusím jako jiní rok léčit několik písniček ve studiích a mohu si dovolit - když chci - vydat živé DVD bez zásadních střihů a úprav z celého našeho koncertu od prvního tónu až po závěrečný potlesk," vysvětlil mi Říha.
A tak je jasné, že tento muž musel v sobotu odmítnout i předem "sestříhaný" funerální scénář pohřbu svého nejbližšího kapelního druha. Že se odmítl podílet na trapných srdceryvnostech a poslední rozloučení s kamarádem pojal tak, jak to cítil jen on sám.
Škoda jen, že mu to díky neomalenému hulvátství a "samožerství až za hrob" jeho okolí nemohlo být dopřáno jinak, než v před médii a pop-hvězdami uzamčeném Čechtickém kostele...
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pondělí 13. červenec
(30. červen kalendáře iuliánského)
• 2020 rok křesťanského letopočtu
• 7509 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 13. 7.:
Pondělí po neděli šesté po Svatém Duchu Sv. Anakleta, papeže a mučedníka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 30. 6. (13. 7.):

  Další glosy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: