Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
16.10.: Ve Ždírci nad Doubravou sebral zloděj pneumatiky; způsobil škodu 20 tisíc korun

16.10.: Radnice v Telči hledá nového kronikáře

16.10.: Policisté dopadli šestadvacetiletou distributorku drog

16.10.: Krádež jízdních kol ve Velké Bíteši a Moravských Budějovicích

16.10.: Komentovaná prohlídka archeologických lokalit v Telči

16.10.: Inspektoři ČIŽP uložili lesonické společnosti pokutu přes 186 tisíc korun za nedovolený odběr vod

16.10.: Da Vinciho Poslední večeře v kostele Povýšení sv. Kříže v Jihlavě

16.10.: Co se to děje s dnešním Západem?

16.10.: Co se dělo s Žižkou po jeho smrti u Přibyslavi? Vojevůdce byl pohřben 21. října 1424

16.10.: Adoramus te Christe ze zpěvy z Taizé v sobotu v bazilice sv. Prokopa v Třebíči

15.10.: Výsadba nových remízků na pastvině nedaleko Žďáru nad Sázavou v sobotu 2. listopadu

15.10.: Ty bláho, fakt přišli! Jihlava se stala jedním z 30 měst Paměti národa

15.10.: Sbírka na podporu nevidomých Bílá pastelka se bude konat ve středu 16. října

15.10.: Přednáška Co nás čeká na poli výzkumu exoplanet v příští dekádě? v jihlavském muzeu

15.10.: Osmadvacetiletý muž, který v Havlíčkově Brodě opakovaně distribuoval pervitin, skončil ve vazbě

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Nejškaredější středy 20. století
Sdílet článek
Na středy má tento národ skutečně štěstí. Je to jediný den v týdnu, který by snad měl být navěky prohlášen jakýmsi Dnem půstu od politických rozhodnutí. Je k tomu totiž vcelku dostatek důvodů. Vše začalo středou 13. listopadu 1918. V tento den totiž první samozvaná lůzovláda dvacátého století - zde přesně nikým nevolené revoluční orgány říjnového převratu 1918 - rozhodla o zrušení tisíciletého českého království a o nastolení nového zřízení, takzvané "republiky"...
Vše začalo středou 13. listopadu 1918. V tento den totiž první samozvaná lůzovláda dvacátého století - zde přesně nikým nevolené revoluční orgány říjnového převratu 1918 - rozhodla o zrušení tisíciletého českého království a o nastolení nového zřízení, takzvané "republiky"...
Druhá neblahá středa se pak dostavila 18. prosince roku 1935, kdy profesora Masaryka nahradil v presidentském úřadě zakomplexovaný, nervosní a chorobně ješitný Edvard Beneš. A právě to pak vedlo k mnoha dalším osudovým středám tohoto národa. Protože jen o tři roky později tentýž Beneš - v rozporu s tehdejší ústavou i zákony - zcela obešel parlament a sám, aniž by kdo z ústavních právníků či politiků proti tomu tehdy jakkoli protestoval, svévolně rozhodl o odstoupení části území Československa nacistickému Německu. Učinil to dle dikce Mnichovské dohody ve středu 21. září 1938.
Což vedlo k další středě, k 15. březnu 1939, kdy se zbytek okleštěné republiky stal během jediného dne snadnou kořistí Hitlerova Německa. Beneš i ze zahraničí dále pokračoval v započatém díle a tak ve středu 22. prosince roku 1943 dohodl v Moskvě s ruským tyranem Stalinem podrobnosti poválečného uspořádání Československa. V tuto předvánoční středu roku 1943 v Moskvě Beneš vyměnil budoucí samostatnost státu za ukojení své osobní pomstychtivosti, když za Stalinem přislíbené vyhnání čtyř milionů Němců z republiky uvrhl svůj stát na desítky let do sovětského područí.
A tak se pak nelze ani divit, že na nátlak Gottwalda ve středu 24. října roku 1945 Beneš vydal - opět bez parlamentu - dekret, jímž šmahem znárodnil 3000 klíčových podniků a firem v Československu. Kromě jiných tak z Benešova rozhodnutí stát svévolně ukradl například všechny banky, pojišťovny, doly i filmové společnosti.
Nu a tak bylo jen logické, že zase ve středu - 9. července 1947 - Československo odmítlo Marshallův plán a dobrovolně vstoupilo do plného vazalství sovětské říše. Středa 25. února 1948, kdy Edvard Beneš přijal demisi ministrů vlády a umožnil tak Gottwaldovi převzít absolutní moc v zemi, pak byla již jen smutnou tečkou za působením tohoto muže v čele státu.
Nicméně Benešův "středeční" duch na osudy milionů Čechů i Slováků působil i nadále. Konec jediného pokusu o reformu jím nastoleného komunistického režimu se totiž nutně dostavil právě před 40 lety, jak jinak než ve středu, a to 21. srpna roku 1968. V tu středu došlo zatím k poslední okupaci naší země, a to vojsky komunistického imperia, do jehož područí nás Edvard Beneš kdysi ve středu 22. prosince roku 1943 v Moskvě uvrhl.
A mimochodem: Edvard Beneš byl, jakožto jediný president této země až do dnešních dnů (pravda, s jedinou výjimkou protektorátního presidenta dr. Emila Háchy) narozen sám rovněž ve středu! Byla to tak patrně nejvíce osudová česká středa - 28. květen roku 1884...
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je středa 16. říjen
(3. říjen kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 16. 10.:
Úterý po neděli dvacáté prvé po Svatém Duchu Sv. Hedviky, vdovy, vévodkyně a patronky Slezka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 3. 10. (16. 10.):

  Další glosy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: