Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
9.12.: Jan Vičar obdržel francouzskou cenu Akademie umění za grafiku

9.12.: Adventní a vánoční čas v třebíčském muzeu

8.12.: Zapalme svíčku...

8.12.: Vrátka v Třebíči převzala nový sociální automobil

8.12.: Přednáška Prusko-rakouské války pohledem archeologie v jihlavském muzeu

8.12.: Jihlavský filmový klub uvede švédský film Sedmá pečeť

7.12.: Zoo Jihlava se zapojila do výměny samců babirus

7.12.: Pančava v Jihlavě soutěží o Cenu české krajiny

7.12.: Nezapomeňte si koupit dálniční kupón na rok 2019

6.12.: Změna ve svozu bioodpadů v zimním období v Jihlavě

6.12.: V neděli 9. prosince začíná platit několik novinek ve vlakovém jízdním řádu

6.12.: Uhynul oblíbený samec tuleně obecného Artos

6.12.: Pomáhat je hračka

6.12.: Oblastní charita v Třebíči vypravuje na Ukrajinu kamion s humanitární pomocí

6.12.: Město Chotěboř připravuje kompletní rekonstrukci náměstí

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Bratři Mašínové (tentokrát ještě jednou)...
Sdílet článek
Na včerejší glosu o bratrech Mašínech jsem dostal tolik zuřivých emailů, že tentokrát odpovím souhrnně. Bylo mi leckým vyčteno, že prý hájím "vrahy". Mašínové, dle některých pisatelů, neměli tolik odvahy, aby stříleli po těch, kteří tu vládli, a tak prý svoje zločinecké sklony ukojili na obyčejných "pošťácích" či "pokladnících". Rovněž jsem byl upozorněn, že údajně nelze klást rovnítko mezi nacismus a komunismus. Dokonce jsem se setkal s tvrzením, že prý zde, v Československu, již na konci 40. let nepanoval válečný stav a tak prý byly vojenské akce bří Mašínů neomluvitelnými zločiny v době míru...
Připomenu, že když nic jiného, sami komunističtí pohlaváři, například Alexej Čepička, hovořili po Únoru opakovaně z tribun o tom, že "Československo i celý východní blok se nachází v ostré válce se Západem". Tedy zde válečný stav byl i podle komunistů samotných! Kromě toho však samozřejmě zdejší režim vykazoval veškeré atributy organisovaného státního teroru, včetně masivního vraždění, trvalého loupení soukromého majetku a plošné persekuce obyvatel. V důsledku čehož tvrzení, že snad Mašínové okolo sebe stříleli jako pominutí, zatímco v této zemi měl panovat blankytný mír, z továrních komínů, symbolů štěstí, se vesele kouřilo a socialismus u nás právě rozkvétal jako nádherná rudá růže, je v lepším případě nepochopením či neznalostí historie, v případě horším rovnou důkazem o závažném poškození rozlišovacích schopností mnohých našich spoluobčanů.
A tak si k oné často zmiňované střelbě Mašínů na "nevinné lidi" opět dovolím, prominete-li, ještě naposled malý exkurs do své vlastní rodiny:
Můj druhý děda, tedy táta mého otce, byl za II. světové války jako politický vězeň v Dachau. Pamatuji si, jak často vyprávěl, že když v roce 1945 spojenci rozbombardovali část lágru, tak se velké skupině nejen českých vězňů podařilo uniknout. Pomocí zbraní, rozházených v doutnajícím zbořeništi, se vězni prostříleli skrze zmatené stráže ven a nakonec se po mnoha dnech polomrtví hladem dostali až ke spojeneckým vojskům. V této skupině také byl, jestli si dědovo vyprávění dobře pamatuji, například i pozdější pražský kardinál Josef Beran, pozdější komunistický ministr a "lidovec" Josef Plojhar, pozdější zeť Gottwalda Alexej Čepička či rovněž pozdější litoměřický kardinál Štěpán Trochta. A teď si představme, že by dnes někdo tvrdil, že všichni tito lidé, kteří zcela jistě na svém útěku z lágru zastřelili nejednoho "obyčejného občana německé Říše", tedy "pošťáka", strážného či dozorce, byli zločinci... (Pravda, kdyby Adolf Hitler vyhrál nakonec válku, exemplárnímu "soudu" by bezpochyby nikdo z nich neunikl. Přičemž nepochybuji o tom, že u soudu by byl použit slovník stejný, jako v českých novinách po atentátu na Reichsprotektora i později po útěku bratří Mašínů, tedy, že šlo o "teroristy, neštítící se ani sprostých vražd".)
Nuže, a jaký je vposledku rozdíl mezi koncentráky v Dachau a v Československu? V obou neplatilo právo, v obou panovalo nucené otroctví, v obou život a smrt závisela na libovůli hrstky vyvolených, v obou byli jeho obyvatelé zbaveni všech občanských práv a svého soukromého majetku a oba koncentráky byly oploceny ostnatým drátem, střeženy samopaly a pojištěny hrdleními paragrafy polního soudnictví.
Snad jen jeden rozdíl by tu byl, a sice, že po 41 let neprodyšně uzavřený komunistický lágr zvaný Československo byl svojí velikostí, délkou trvání i - jak právě můžeme na probíhající diskusi o bratřích Mašínech vidět - právě obludným dopadem na stav duší většiny svých vězňů, o mnoho, o mnoho horší!
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pondělí 10. prosinec
(27. listopad kalendáře iuliánského)
• 2018 rok křesťanského letopočtu
• 7507 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 10. 12.:
Pondělí po druhé neděli adventní Sv. Melchiada, papeže a mučedníka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 27. 11. (10. 12.):
Vmč. Jákob Peršan; ct. Palladij Soluňský; ct.mč. 17 monachů v Indii

  Další glosy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: