Co mne na celé věci zaujalo nejvíc, je nářek "postiženého", že prý mu zatím nikdo nesdělil důvod jeho zamýšleného odvolání. Tento pláč navíc zesilují komentáře některých médií o tom, že dotyčný svoji funkci přeci zastává už 14 let.
Lidsky to zní hezky, ale z hlediska občana musím přece jenom poněkud cynicky do těchto harmonujících žalozpěvů disonantně zvolat: "No a co?".
Protože jak pan Bambas, tak některý tisk, patrně ne zcela pochopili rozdíl mezi kamarádskou atmosférou například ve spolku rybářů a obchodním vztahem mezi plátci daní (občany) a jejich zaměstnanci (v tomto případě policisty). Občan si - prostřednictvím svých zvolených politiků, tedy zde konkrétně ministra vnitra - pana Bambase kdysi najal na jakousi práci. Dotyčný ji dělal několik let - a nejspíš i dobře - a dostal za ni zaplaceno. Nu a nyní občan - tedy opět jím zvolený politik - se prostě rozhodl, že si na tuto práci za své peníze najme někoho jiného. Howgh, tečka!
A pokud se někdo domnívá, že je třeba to nějak zdůvodňovat, položím mu otázku: Musím já svému pekaři pokaždé písemně zdůvodnit, proč si zajdu za své peníze ranní rohlík koupit jinam?